Nepřešlo za zásobami, nemohlo pro mrazy, které mu nedovolily vzdáliti se ze zimního chumáče ani několik těch cm. V jak velikém nebezpečí nalézá se i silné včelstvo, není-li včas na tuto možnost pamatováno, ukazuje tento zápis o podzimní prohlídce (Mafka 1932).
Poznámka k vysvětlení: Číslice 1 až 12 značí počet plástů v plodišti. Silná svislá čára mezi číslicemi představuje uličku mezi plásty. Půlící slabá čára shora dolů – mezistěnu. Pro snadnější přehled zásob, pylu, plodu a síly včel jest každý plást přepažen vodorovnou čarou na části: každá část pro sebe znamená celý plást. Nejhořejší čtyři a čtyři čtverečky jsou vyhraženy zásobám. Jsou-li s obou stran protnuty širokou čarou, znamená to, že celý plást od shora dolů je plný zásob. Pak ovšem v něm nemůže býti ani plodu, proto příslušné pro ně místo doleji a je prázdné (nevyplněné). Obsednut ovšem jest a množství včel na něm jest označeno v nejspodnějších čtverečcích. Každý čtvereček ze sloupce čtyř znamená jednu čtvrtinu plástu (myšlena čtvrtina ve směru vodorovném. Tedy: Nejhořejší čtvereček horní čtvrtinu plástu, nejspodnější dolní čtvrtinu) atd. Stejně tak je rozdělen i plod. Zásoby a plod – nejdůležitější věc – jim jest vyhraženo nejvíce místa. Pro pyl a obsednutí (sílu včelstva) není třeba čtyř, pro ně postačí pouze dva čtverečky. Jeden znamená tedy polovici plástu. Široká čára středem čtvrtin značí svoji délkou množství zásob, jimiž jest plást po jedné straně naplněn. Podrobnější vysvětlení najdete na předcházejícím grafickém vyobrazení na téže stránce.
Včely – úl č. 5 – ponechány samy sobě nanesly zásob do zadních plástů (tam se cukr nejdříve blýsknul), do středních méně, nejméně jsou naplněny přední plásty. Až se stáhnou v zimní hrozen, budou zimovati v přední části plodiště, pravděpodobně v uličkách mezi 1 – 8. plástem. V tom případě budou míti k dispozici 7.50 kg potravy. Stáhnou-li se do hranic mezi 1-7. plást, jen 5.25 kg. Uložení zásob připouští rozšíření plodu na plástech 6-7-8, čímž by se rovněž zvětšil průměr plodové plochy. Jistě část zásob v těchto plástech padla by na výživu plodu a v třeskuté zimě mohl by život včelstva – ačkoliv mu bylo ponecháno (medu a cukru) 16.50 kilogramu zásob, ocitnouti se v nebezpečí. Jak mi předejíti?
V zimě ovšem nelze nic dělat. Na podzim dalo by se tomu předejíti velmi snadno: Plásty číslo 1., 2., 4. by se odstranily, jedenáctý dal by se na místo čtvrtého. Situace změnila by se rázem ve prospěch včel. Odstraněné položily by se na strop, obsahují 1.50 kg zásob. Byly by umístěny v plástech 5 až 7.
Nebezpečí smrtí hlady na zásobách zažehnáno, poněvadž budou míti 14 kg zásob k disposici. Tuto práci si možno ušetřiti odstraněním přebytečných plástů již na podzim, před dodáváním zásob. Ponechá se pouze oněch 8. Jak asi budou zásoby v tom případě uloženy, ukazuje zápis o podzimní prohlídce v úlu čís. 31. (Matka 1934)
Není třeba k němu jistě mnoho slov. Zásob je přibližně stejné množství jako v úlu č. 5. Není plodu a zmizely krycí pylové plásty. Včely je zanesly medem. O rozlohu pylu nutno počítati zásob méně.
Speciál 80letý včelař radí
Jde o originální text zveřejněný v příručce Český včelař – 1. vydání Leden 1936 – Ročník 70. Další texty budou postupně zveřejňovány zde:
