Problémem je, že výrobky od nejrůznějších výrobců, jako jsou traktory, senzory či software, mezi sebou nemohou komunikovat v jednotném jazyce. Nemohou si tedy mezi sebou vyměňovat digitální informace.
Tento problém má vyřešit nový projekt. 70 partnerů včetně společností 365FarmNet, AGCO, CNH Industrial, Grimme či Kverneland spojily síly k vytvoření projektu Internet of Food and Farm 2020 (IoF2020). Tento projekt je spolufinancovaný i Evropskou unií a bude důležitým krokem ke skutečné interoperability (schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby, dosáhnout vzájemné součinnosti, pozn. redakce) mezi stroji, senzory a softwarem.
Funkce systému
Výrobci budou využívat systém ADAPT (open source počítačový jazyk). Tento jazyk umožní výměnu digitálních dat mezi zemědělskými zařízeními a softwarovými platformami pomocí jednoduchého připojení. Cílem je umožnit zemědělcům používat různé typy a značky zařízení s širokou škálou softwaru nebo služeb bez ohledu na výrobce.
Hlavním cílem je zlepšit kompatibilitu mezi výrobci elektronických a elektrických součástek v zemědělských zařízeních a vytvořit transparentnost v otázkách kompatibility.
Co je systém ISOBUS
„Technicky začal vývoj systému v roce 1991, kdy ISO stanovila normu SC 19 - zemědělská elektronika. Poprvé v praxi byl systém na traktorech představen v roce 2001. Po ověření správnosti tohoto kroku se ISOBUS rozhraní stalo uznávaným standardem pro ovládání zemědělských strojů,“ přibližuje historii společnost Magrix na svých stránkách a pokračuje „ISOBUS je odpovědí na standardizaci technologických řešení řídící elektroniky moderní zemědělské techniky. Klíčovým slovem zde je zejména Precizní zemědělství. V tomto kontextu je na systém nutné pohlížet. Moderní a výkonná technika pro precizní zemědělství pracuje automatizovaně na základě dat ukládaných do výnosových, hnojících a postřikových map. Tyto aplikace vyžadují intenzívní komunikaci mezi tažným prostředkem, příslušným strojem a jednotlivými pracovními a řídicími orgány. Množství a typy ovládacích zařízení bylo třeba unifikovat tak, aby byly všechny stroje použitelné se všemi traktory atp. Jedná se v podstatě o pokračující unifikační snahy jako například v minulosti pro kloubové hřídele, závěsy nebo hydraulické rychlospojky. Výhodou automatizovaného řízení nastavení pracovních strojů v moderním velkokapacitním zemědělství je to, že stroj pracuje stále na plný výkon s plným soustředěním a při správném nastavení šetří aplikované látky, osivo, eliminuje únavu obsluhy, dvojité přejezdy nebo nadměrné odstupy mezi přejezdy. Cílem a většinou i výsledkem je úspora nákladů na provedení dané operace, úspora času a vysoká preciznost. ISOBUS je tedy standardizovaným prostředkem výměny informací řídících i silových signálů. Jeho prostřednictvím může být k různým terminálům různých výrobců připojen jakýkoliv kompatibilní stroj s tímto rozhraním. Celosvětovou standardizaci má na starosti řídící komise, která ladí komunikaci mezi evropským a severoamerickým sdružením. Každé sdružení pak má několik pracovních skupin.“
