Michael a Philipp Horsch se automatizačním a autonomním technologiím věnují již několik let. Na začátku roku 2000 zakoupili první naváděcí systém GPS od společnosti AutoFarm. Byl to první systém RTK, se kterým bylo možné pracovat s centimetrovou přesností. Už tehdy si oba pánové uvědomili, že taková přesnost navádění by mohla umožnit autonomní jízdu po poli.
Vývoj autonomní techniky tehdy ztroskotal ve chvíli, kdy Horsch koupil testovací farmu AgroVation v České republice. Na farmě totiž začal rozvíjet systém Controlled traffic farming (CTF). CTF, nebo-li řízený provoz zemědělských strojů po pozemcích, je jednoduchá cesta k možnému snížení vstupních nákladů a zároveň prostředek ke snížení zatížení půdy přejezdy a jejímu následnému poškozování.
CTF je celkový přístup farem, který je založen na vysoké technologické kázni, důsledných změnách v organizaci jízd strojních souprav a využití moderních navigačních prostředků. CTF není myšlenka nová, s nástupem moderních technologií se otevřel prostor pro uplatnění systému trvalých jízdních stop.
Podle Philippa Horsche je mnohé z toho, co se dnes skrývá pod pojmem autonomie, spíše automatizací. „Příkladem může být traktor, který jezdí podle GPS navigace a dokáže se sám otáčet – to je automatizace, protože se v kabině pořád nachází obsluha. Autonomie vlastně znamená být na silnici bez řidiče. Vozidlo tedy nemusí mít kabinu. A co je velmi důležité, před autonomií přichází automatizace. To je rozhodně první krok. V této oblasti jsme již urazili dlouhou cestu, protože automatizace je hlavním tématem již řadu let. Než však dosáhneme plné autonomie, musíme překonat ještě mnoho překážek," vysvětluje Philipp Horsch.
Polo-autonomní jízdu podle něj dnes umožňují zejména tři věci: systém plánování jízdních tras, geofencing (zónové monitorování) a bezpečnost.
Geofencing neboli zónové monitorování představuje vymezení určitého prostoru, kde se může daný objekt či vozidlo pohybovat. V případě opuštění vymezeného prostoru (nebo vstupu do prostoru) systém řidiče či pilota upozorní. Jde vlastně o kontrolu pohybu ve ohraničeném prostoru.
„Dnes to řešíme tak, že máme na poli "řidiče" s dálkovým ovládáním, jehož úkolem je monitorovat a zasáhnout v případě nouze. Dálkové ovládání je schváleno pro okruh 500 m. Tyto tři aspekty jsou důležité, abychom mohli rychle vyrazit do terénu polo-autonomně a bezpečně,“ uvedl Philipp Horsch.
Vývoj se podle něj bude ubírat i směrem k senzorovým technologiím, aby mohl autonomní stroj dát vědět, že se například ucpalo výsevní ústrojí.
„Technicky pracujeme na různých koncepcích autonomních strojů, protože v tuto chvíli nevíme, co se v jakých podmínkách osvědčí. Víme jen, že musíme dostat různé koncepty do terénu, trénovat je nebo se učit a vyvíjet,“ řekl Horsch.
Velkému rozšíření autonomních strojů brání současné zákony, které přistupují k silnicím a polím stejně. Dalším problémem je, že současné kamerové systémy, radary apod. nejsou pro autonomní provoz homologovány.
Philip Horsch během otevření nové pobočky na Ukrajině uvedl, že chce postavit vedle Kyjeva nové IT centrum.
