Na našem území se vyrábělo velké množství zemědělské techniky, která se mohla pyšnit slovním spojením vyrobeno v Československu. Technika nejen, že posouvala zemědělství Československa kupředu, ale významně se zapsala i v zahraniční. Mnozí výrobci bohužel po roce 1989 ukončili výrobu. Některé nově vzniklé firmy se snažily, ať už úspěšně či méně úspěšně, navázat na tradiční výrobu. V 90. letech vznikli také úplně noví a dnes úspěšní producenti zemědělské techniky. Dnes je na území České republiky minimálně kolem stovky českých výrobců strojů a předmětů, které lze použít v zemědělské a komunální sféře! Výrobci zemědělské techniky zaměstnávají v ČR podle odhadů kolem 10 000 lidí, je to asi třetina počtu, který obor zaměstnával před 20 lety.
V období Československa už trh zaplavovaly i stroje zahraniční výroby. V prvorepublikovém Československu vyrábělo traktory hned několik firem. Výrobci v tehdejším Československu byly firmy Kolben a Daněk, Wichterle-Kovařík (WIKOV), Praga, Svoboda, Škoda a Zetor. Z českých výrobců traktorů dodnes přežil jen Zetor. „V roce 1930 bylo u nás v provozu 3 až 4 tisíce traktorů a motorových pluhů. Z traktorů bylo kolem 75 % amerických Fordson, John Deere a Harvester. V následujících letech došlo ke zvýšení prodeje traktorů a s odezníváním velké hospodářské krize se pak udává jejich roční tuzemský prodej v objemu až 1000 kusů. Během druhé světové války pak nastal markantní útlum v oboru zemědělských traktorů a navíc vzhledem k vypjaté hospodářské situaci Říše se musela realizovat nestandardní řešení, jako změna pohonu na dřevoplyn,“ psal idnes.cz před třemi lety. Po válce se opět výroba zemědělské techniky rozeběhla naplno.
ČKD
ČKD (původně zkratka z Českomoravská-Kolben-Daněk) byl jeden z významných strojírenských československých podniků, vzešlých z průmyslu Rakouska-Uherska druhé poloviny 19. století. Dnes se značkou ČKD v názvu působí v Česku několik menších společností. V širokém výrobním programu nechyběly traktory, z nichž nejznámějším se stal pásový model ČKD T60. Vyráběly se též lehčí traktory. Lehký pásový traktor byl ČKD vyvinut například na export do holandské Indie.
WIKOV
Prostějovská továrna Wichterle a Kovářík a.s., zkráceně WIKOV, byl strojírenský podnik v tehdejším Československu. Firma se stala později největším výrobcem zemědělské techniky v Československu. V roce 1929 začala firma vyrábět zemědělské traktory. Za druhé světové války byla výroba zemědělských strojů a zařízení omezena a firmě byla vnucena výroba pro německé válečné hospodářství. V roce 1948 byla firma znárodněna a stal se z ní podnik Agrostroj Prostějov. Prvním vyrobeným traktorem byl v roce 1929 model Wikov 32.
Praga
Praga je stále tradiční český výrobce automobilů s historií od roku 1907 (nyní vyrábí závodní auta a letadla). Automobilka vyráběla spolehlivá osobní a nákladní auta, motocykly, letadla, technické díly do aut, zavedla desítky patentů do světa automobilismu. Vyráběla však i traktory. Výrobu traktorů začala Praga v roce 1928 a nahradila jí výrobu motorových pluhů, která byla první fází technologické modernizace zemědělské výroby. Traktor Praga AT byl malý stroj poháněný řadovým motorem s rozvodem SV o zdvihovém objemu 1 947 cm3 a výkonu 16.5 kW při 1.800 ot/min. Traktor byl vhodný jak pro práci na silnici, tak na poli – pro tu byly k dispozici také speciální orebná kola. Stroj byl oblíbený především mezi středními zemědělci, kteří představovali pokrokový proud v obecně agrárně zaměřené První republice. Celkem bylo vyrobeno přes 500 kusů traktorů tohoto typu. Na přelomu dvacátých a třicátých let ještě Praga vyrobila několik kusů traktorů BDk (1928 – 1932) a KT (1929 – 1930).
Svoboda
Neprávem opomíjená a zapomenutá značka českých traktorů je Svoboda. Traktory Svoboda vyráběl závod Svoboda motor v Kosmonosech ve 30. letech 20. Století. Zabýval se výrobou stacionárních spalovacích a elektrických motorů a zemědělských strojů. V roce 1934 představil závod na Národní zemědělské výstavě traktory jednoduché konstrukce ve výkonové řadě 5, 7 a 10 koní. Nejznámějším modelem je Svoboda 15 s ležatým jednoválcovým motorem. Tento model se vyráběl až do roku 1949. Firma zanikla v roce 1949, kdy byla znárodněna.
Škoda
K Československému zemědělství neodmyslitelně patří traktor Škoda 30, který se vyráběl do roku 1951 v Plzni (vyráběn v letech 1946 až 1954), posléze ve Strojní traktorové stanici Libice nad Cidlinou. Jeho vývoj začal tajně již během druhé světové války a ve své době patřil mezi velmi moderní traktory. Traktor je zvláštní svým dvoupalivovým motorem, kdy spouštění motoru probíhá při spalování benzínu, normální chod posléze na naftu.
Zetor
Československo zaniklo po 74 letech od svého založení uplynutím 31. prosince 1992, kdy zanikla Česká a Slovenská Federativní Republika. V roce 1992 Zetor představil sérii 92 UŘ I. Konstruktéři opět skloubili vyšší výkon, spolehlivost a pohodlí. Tuto sérii tvoří modely 3320/40, 4320/40, 5320/40, 6320/40 a 7320/40 Turbo. Výkon motoru je od 52 do 82 koní (38 – 60 kW). 1. července 1993 dochází v rámci privatizace na převedení části majetku státního podniku Zetor na společnost s názvem Zetor, a.s., jejíž většinový podíl patří Konsolidační bance. V roce 1993 uzavírá Zetor smlouvu se společností John Deere na dodávku nízkonákladových, ale kvalitních traktorů na latinskoamerické trhy.
Škoda ŠT
Další legendou je těžký kolový traktor ŠT 180 vyráběný v letech 1968 až 1992. Nápad postavit takový tahač vznikl roku 1968 ve východočeském JZD Dolany u Jaroměře a měl využívat maximálního počtu dílů ze sériových nákladních vozů Liaz MT. Pro tahač ŠT 180 měla automobilka LIAZ na starosti výkresovou dokumentaci a základní díly, prototypy pak vznikly už ve spolupráci tehdejší Strojní a traktorové stanice v severočeské Mimoni a automobilky LIAZ Jablonec nad Nisou. V průběhu 25 let tak vyrobeno dohromady přes 10 000 vozidel ŠT 180 všech modifikací.
Liaz
Když už jsme u vozidel Liaz a Škoda, nesmíme zapomenout ani na nákladní vozy ve verzi „AGRO“. „Na začátku to byly většinou podvozky řady RT a RTS na které se montovaly většinou přepravníky krmných směsí a různých sypkých materiálů. Později k nim přibyly podvozky RTP s pohonem 4x4 na které se převážně montovaly přepravníky slámy a různé rozmetadla. Teprve v roce 1978 se do výrobního programu Liaz zařadilo vozidlo s přímým určením pro zemědělce s označení MTSP 27 AGRO,“ píše stránka liaznavzdy.cz.
Tatra
Liaz bohužel dnes už vozy nevyrábí a máme tu jediného výrobce nákladních vozidel Tatra, který se též specializuje na „AGRO“ verze. Tuto třetí nejstarší existující automobilku světa s dosud nepřerušenou výrobou asi netřeba blíže představovat. V mnoha podnicích můžeme stále vidět ve službě model T815, který koncepčně navazuje na předchozí modely T148, jenž byly též hojně využívány se zemědělskými nástavbami.
Agrostroj
Mezi velké výrobce závěsné techniky se řadil Agrostroj Pelhřimov, který vyrábí techniku dodnes, a to dokonce i jiným západním výrobcům. Po druhé světové válce, s nástupem komunistického režimu byla továrna znárodněna a postupně začleněna do národního podniku AGROSTROJ. V 60. letech jsou do výroby začleněna legendární rozmetadla chlévské mrvy s originální patentovanou koncepcí vodorovného rozmetacího stolu, známá pod označením RUR. Výroba prvního rotačního žacího stroje ZTR podle holandské licence Zweegers začala v roce 1968.
Ross - Agrozet Roudnice N/l
„Největším výrobcem zemědělských strojů byl Wikov, na paty ale brzy začal šlapat Melichar z Brandýsa nad Labem, Umrath z Prahy-Holešovic a také Rudolf Bächer z Roudnice. S výrobou pracovních strojů začal již roku 1885 a postupně vybudoval obrovský koncern, známý pod názvem Roudnické strojírny a slévárny (ROSS). Od konce 19. století prošla firma bohatým vývojem. Původní náplní byly a zemědělské stroje pro zpracování půdy a setí - tedy pluhy, kypřiče, kombinátory a secí stroje. Tradičním oborem společnosti byla vedle výroby zemědělských strojů také slévárenská produkce - tedy odlitky od hmotnosti 1 kg až 3000kg. Počínaje druhou polovinu 20. století se v podniku dělaly rámy nákladních automobilů PRAGA VS , nápravy pro nákladní automobily LIAZ a od roku 1991 speciální terénní nákladní automobily ROSS. V roce 1994 byl státní podnik AGROZET Roudnice nad Labem privatizován, došlo k transformaci na akciovou společnost , která se vrátila k jednomu z dřívějších názvů Roudnické strojírny a slévárny a.s. Roudnice nad Labem (tedy zkratka ROSS a.s.),“ píše stránka Ross - Agrozet Roudnice N/l. Znárodnění ale podnik zničilo. Na výrobu tradičních pluhů navázala společnost Agrotip - Ing. Blažek, ROSS UNIVERSUM, s. r. o.
Roudnický secí stroj -
Roudnické pluhy -
Fotogalerie
