Přesuňme se z Evropy do Jižní Ameriky, konkrétně do Brazílie, kde se nachází největší třtinové plantáže. Tak, jako v Evropě, i v Brazílii se stále více řeší optimalizace sklizně. V tomto případě konkrétně sklizeň třtiny. V hůře dostupných oblastech se třtina sklízí ručně, avšak na velkých pozemcích přichází na řadu samojízdná mechanizace, kde už lze aplikovat různá řešení pro optimalizace celého sklizňového řetězce. Mezi samojízdným sklízečem třtiny a odvozními soupravami se tak často pohybují ještě vyvážecí soupravy. Ty mají na starost odvoz třtiny od sklízeče k odvozcům u pole. Pokud toto vše funguje jak má, je zabezpečena nejen dobrá sklizňová výkonnost, ale i ochrana půdy (po poli se zbytečně nepohybuje spousta odvozců).
Ona vyvážecí souprava je většinou složena z klasického traktoru a překládacího vozu. Překládací vůz je zpravidla konstruován tak, že se při vykládce vyprázdní naráz. Stále je však pořád co zlepšovat, a tak mnoho brazilských farmářů přichází „na chuť“ samojízdným vyvážecím soupravám, které se v současnosti velmi rozmáhají. Jako podvozek nejčastěji u samojízdných souprav slouží nákladní automobil. Výrobci nákladních vozů Mercedes-Benz a Volvo dokonce nedávno ukázali upravené stroje, které dokážou jezdit vedle sklízeče třtiny zcela autonomně, což velmi urychluje proces sklizně a snižuje náklady producentů cukrové třtiny. Takové sofistikované vozy mohou pracovat 24 hodin denně. Ve srovnání s běžným traktorem mohou ušetřit až 50 % paliva. Spotřeba maziv klesne o 40 % a náklady na údržbu a opravu o 30 %.
Lepší manévrovatelnost
Své řešení představil též brazilský výrobce překládacích vozů na třtinu – Teston. I když má ve svém nabízeném portfoliu vozy s kapacitou až 22 tun a vyvážecí nástavby na podvozku nákladního vozu, rozhodl se Teston spojit výhody traktoru a překládacího vozu do jednoho řešení. Výsledkem je samojízdný stroj Teston Tractor. Výrobce uvádí, že tento stroj nemá v Brazílii rovnocenného nebo podobného soupeře. Odvážně zvolenému designu stroje, připomínající nějaký hmyz pod mikroskopem, dominuje obzvláště velký prostor pro osvětlení a ještě větší mřížky. V přední části se nejspíše nachází pohonná jednotka - jaká, to bohužel výrobce neuvádí. Použitá kabina pochází od německého výrobce Claas. Tuto kabinu nalezneme u sklizňové techniky a traktorů řady Xerion. V pohodlné a dostatečně prostorné kabině se nachází známá loketní opěrka, skrze kterou se provádí veškeré ovládání stroje. Nechybí ani terminál pro zobrazení provozních informací a ovládací joystick. Kromě již zmiňované speciální nástavby je zajímavostí podvozek se čtveřicí náprav, z nichž dvě jsou řiditelné. Stroj je vybaven speciálními širokými zemědělskými pneumatikami pro šetrnou jízdu po poli. Podvozek tak propůjčuje stroji maximální ovladatelnost a manévrovatelnost. Řidič má na třtinovém poli plnou kontrolu nad tím, kudy jede. Váží a spotřebuje paliva také méně, než obvyklé traktorové soupravy s vyvážecím vlekem. Poškození cukrové třtiny během sklizně je tedy eliminováno. Potenciál pro zvýšení výnosu plodin je stále obrovský: až deset tun na hektar za rok. Životní cyklus cukrové třtiny je pět až šest let.
Fotogalerie
