O významné rozšíření chmele v Českých zemích se zasloužil Karel IV, který zavedl zákaz vývozu chmelové sadby pod pohrůžkou trestu smrti. Ránou pro české chmelařství byla třicetiletá válka, kdy byla většina chmelnic vypleněna a sadba byla používána pro zakládání chmelnic v Braniborsku, Štýrsku, Bádensku, Slezsku a Rusku. K dalšímu rozmachu dochází v 18. století, kdy je vidět první snaha o ochranu chmele. Jsou to patenty Marie Terezie z let 1758 až 1784. Tyto snahy vedly k založení Žatecké známkovny chmele v roce 1884. Dalším milníkem českého chmelařství je rok 1927, kdy začalo šlechtění a vybírání vhodných klonů chmele. Tento úkol vzal na svá bedra dr. Karel Osvald, který tímto položil základ pro Žatecký poloraný červeňák, respektive Osvaldovy klony 31, 72, 114, které jsou dodnes základním pilířem českého chmelařství.
Chmelařské oblasti ČR
Nutno podoktnout, že Česká republika má pro pěstování chmele příhodné podmínky, ať už se jedná o srážkový stín Krušných hor, vhodné půdní podmínky nebo mikroklima. Naše chmelařské oblasti jsou tři: Žatecká, Úštěcká a Tršická, v minulosti k nim patřila ještě oblast Dubská, která byla po roce 1945 zrušena. O rozsahu pěstování chmele v minulosti svědčí četné místní názvy jako Na chmelnici, Chmelnice a podobně. Dále se u nás rozlišují 3 chmelařské polohy: Údolí Zlatého potoka, Podlesí a Polepská blata.
Odrůdy chmele
Žatecký poloraný červeňák
- byl získán klonovou selekcí v původních porostech v Žatecké a Úštěcké oblasti
- odrůda je pěstována v 9 klonech
- vůně chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku je brána jako standard kvality i u ostatních odrůd
Sládek
- poprvé byl zaregistrován v roce 1987
- má původ v odrůdách Northern Brewer a Žatecký poloraný červeňák
Premiant
- tato odrůda vykazuje vyšší obsah chmelových pryskyřic než ostatní pěstované odrůdy
- k registraci došlo v roce 1996
- tato odrůda má mohutný vzrůst a potřebuje více prostoru
Další odrůdy
Bor, Harmonie, Vital, Agnus, Rubín, Kazbek, Saaz Late a Saaz Special.
K 20. 8. 2017 čítala sklizňová plocha chmele v České republice 4945 ha. Žatecký poloraný červeňák byl pěstován na výměře 4317 ha, odrůda Sládek 295 ha, odrůda Premiant 165 ha, odrůda Agnus 42 ha, odrůda Kazbek 34 ha, odrůda Saaz Late 44 ha a odrůda Saaz Special 26 ha (Tisková zpráva ÚKZÚZ). Ostatní odrůdy se pěstují na malých plochách k výzkumným účelům. Chmel nenalézá uplatnění pouze v pivovarnictví, ale například i v lékařství. Kvůli požadavkům farmaceutických firem byly vyšlechtěny speciální odrůdy pouze pro farmacii (např. odrůda Vital).
Chmelařův rok – 1. část
Začíná již v lednu nebo v únoru podle počasí. Může se Vám to zdát brzy, ale tyto dny jsou vyplněny údržbou chmelnic. Tato činnost je nesmírně důležitá, protože zanedbaná chmelniční konstrukce může připravit chmelaře o zisk ze sklizně chmele. Chmelnice, jak se konstrukci říká, je účelové zařízení k pěstování chmele, skládá se z dřevěných sloupů, které tvoří nosnou část, drátěné sítě sloužící k zavěšení chmelovodičů, kotevních drátů a kotevních kamenů, jež jsou uložené zhruba ve 2metrové hloubce a mají za úkol ukotvení celé konstrukce v zemi. Kotevní dráty je nutné před sezonou utáhnout a chmelnici pomocí dotažení kotevních drátů vyrovnat. Dále je nezbytné zkontrolovat stav sloupů, nesmějí být uhnilé, či jinak poškozené a to části, které jsou v zemi i nahoře, kde dochází k tahovému namáhání, kdy drát působí na sloup a může dojít k prasknutí hlavy sloupu.
Fotogalerie
