Vraťme se do období počátku lisování kulatých balíků, do 80. let minulého století. Tehdy zde začínaly ve větších zemědělských podnicích a družstvech hojně jezdit pásové svinovací lisy na kulaté balíky (Hesston a Unibal z produkce JZD Slušovice) s vázacím ústrojím do motouzu. Zvláštní kapitolou bylo tehdy také balení do papírových nebo lněných motouzů pro potřeby tehdejších tíren při lisování lnu. Zde bylo potřeba navádět motouz po celou dobu lisování balíků. To sloužilo následně při jeho dalším zpracování, kdy se snadněji balík rozbaloval na pás při následném zpracování. Celkově se v rámci tehdejší ČSSR prodalo těchto lisů cca. 1 800 ks. V té době JUTA s motouzy do lisů na československém trhu doslova dominovala. Ještě koncem 90. let byly tyto stroje hojně vyhledávány malými zemědělci. Dle údajů z firmy www.nerez.cz se prodalo ročně 30 - 40 ks repasovaných lisů (provádí do současnosti zásobování, výrobu dílů včetně možných oprav).
Původně měl lis UNIBAL (JZD Slušovice) - licenční Hestton - sloužit převážně ke sklizni slámy a lnu. Po roce 1989 se tak řada lisů dostala do rukou začínajícím soukromníkům. Lis měl variabilní pásovou komoru, místo vkládacího rotoru sloužily tehdy dva proti sobě se otáčející válce. Bylo tak umění s tímto lisem dělat dlouhé seno nebo senáže v důsledku úzkých pásů, čímž mohlo výjimečně dojít k jejich překroucení při tvorbě jádra balíku. Dnes někteří uživatelé toto řeší přestavbou na širší pásy. Detailní pohled (výše) na vázací ustrojí, kde na pohyblivém rameni za pomoci elektronické pístnice pohybem tam a zpět docházelo k rozprostírání dvojité vrstvy motouzu. Vše bylo ovládáno ručně pomocí kolébkového vypínače z kabiny. Následným dojetím do parkovací polohy došlo k odříznutí motouzů pomocí dvou na pevno namontovaných nožů (žabek). Ve své době byl mezi zákazníky velmi oblíbený. Do ČSSR se tehdy ještě dovážel podobný maďarský výrobek, ten se vyznačoval nespolehlivostí.
V současnosti převážně menší farmáři využívají levnější či použité lisy na kulaté balíky, kde se setkávají pouze se standardní výbavou vázání do motouzu. Tento způsob vázání do motouzu je v současnosti silně vytlačován vázáním do sítě. Původní systém vázání u těchto lisů měl dvojité vázání s potřebou času asi 20 sekund na zabalení balíku. Většinou zde podle průměru řemenice byla možnost motouz nastavit na 14, 17, 19 či 22 omotávek. V posledních letech na toto reagovali výrobci lisů znásobením počtu motouzu ze 2 na 4, kdy při balení jdou čtyři motouzy najednou. Tím se zvýšila potřeba tenčích motouzů, ale zvýšila se úspora času při procesu balení. Zde je potřeba řídit se doporučením výrobce lisu pro parametry motouzu. Jednou z předností těchto typů motouzu proti síťovině je skutečnost, že v zimním období, kdy jsou balíky uskladněny venku a teplota dosahuje nízkých hodnot je snadnější vytáhnout motouz z balíku, pokud je přimrzlý. Síťovina, pokud přimrzne, se začne trhat a hrozí, že nám v krmivu zůstanou její zbytky, což ohrožuje zdraví zvířat při jejím pozření.
Rok 1974 byl počátek zpracování motouzů z polypropylénu a historicky se tím JUTA zařadila k matadorům této výroby na světě. Důvodem tehdy byla vysoká poptávka po motouzech pro potřeby velkých zemědělských podniků v důsledku lisování malých hranatých balíků. Ty byly tehdy často skladovány venku narovnáním do stohu. Klasické přírodní motouzy špatně odolávaly nepříznivému počasí.
Počátek daleko rychlejší a komfortnější technologie vázání u kulatých balíků do sítě přichází v roce 1983 (průkopníkem firma CLAAS s vázacím ústrojím ROLLATEX). Hned se setkalo s velkým ohlasem a srovnáním technologie, kdy 1,5 – 2,5 oviny do sítě se rovnalo 15 ovinům motouzem s následnou obrovskou úsporou času při vázání a s tím související zvednutí výkonu lisu. Počátky vývoje a produkce síťoviny JUTA do lisů se datuje do druhé poloviny 90. let minulého století. Tehdy s nástupem na trhu modernějších západních lisů vybavených již vázacím ústrojím do sítě vznikl požadavek domácího i zahraničního trhu po tomto novém produktu. Důvodem bylo, že dovážená síťovina byla špatně dostupná a velice drahá v porovnání s vázáním do motouzu u kulatých balíků, které bylo náklady pro zákazníky cenově přijatelnější. Vedení JUTy se tehdy pustilo do vývoje a výroby vlastního druhu síťoviny související i s možností budoucí rostoucí poptávky spojené s příchodem technologie balení do strečové fólie u senážních balíků. Lisem vybaveným vázáním do sítě tehdy disponovali pouze službaři a nabízeli službu lisování včetně balení hlavně pro menší zemědělce. Dobře si tak ti menší pamatují, že byl běžný jev, kdy čekalo několik soukromníků na příjezd službaře. Běžně tak docházelo při sklizni k prodloužení směny lisování až do nočních hodin, nebo že již u nahrabaných a připravených řádků došlo k zmoknutí. Tehdy bylo běžné, že sezónní výkon senážního lisu byl i 20 000 balíků.
Díky následnému vstupu ČR v roce 2004 do EU, možnosti čerpat z dotačních programů a pořizování moderních lisů došlo k výraznému navýšení počtu svinovacích lisů na našem území. A dnes vesměs skoro každý, ať už velký zemědělský podnik či soukromník, vlastní svůj lis.
Místo, kde se mění granulát na pásky a následně splétá v síťovinu.
V roce 2020 se JUTě podařilo prodat celkem do 41 zemí rekordní množství – 210 000 ks rolí síťoviny. Daří se jí tak upevňovat pozici i na velice náročném a konkurenčním trhu například v Německu. Dlouhodobě má i velice dobré jméno, o čemž svědčí stoupající poptávka i na východních trzích - Rusko, Ukrajina či Litva. Kromě standardních síťovin řady JUTA NET, MASTER si odběratel většího množství síťoviny může volit z řady parametrů, jako je speciální barva, gramáž, vzor či velikost, s výsledkem v podobě individuálního finálního produktu. Produkce JUTA NET síťoviny je vyráběná v šířích 123 cm, 125 cm a 130 cm v návinech 3000, 3600, 4200 bm. Za zmínku stojí i síťovina JUTA NET s označením XXX. Jedná se o konstrukci síťoviny, která má zesílený střed (pásky jdou křížem). Díky tomu má tato síťovina vyšší pevnost ve středu balíku, kde je největší tlak lisovaného materiálu, a tím nedochází k podélnému praskání. Síťovina jsou testována na všech typech lisů používaných českými zemědělci a svými vlastnostmi univerzálně použitelná při sklizni a sběru různých pícnin či dalších plodin.
Firma JUTA v současnosti nabízí přes širokou obchodní síť několik nových produktů v kategorii síťovin:
Novinkou pro letošní sezónu 2021 je síťovina TriColora představující novou úroveň technologie síťovin pro balení kulatých balíků. Splňuje výborné výsledky při balení senáže, sena i slámy. JUTA je tak schopna držet krok s konkurencí a zavádět inovativní řešení. Předností této síťoviny je její nová konstrukce zaměřená na dokonalejší funkci rozprostírání danou principem navolňování po celé šířce balíku s výrazným posílením pevností síťoviny při snížení její hmotnosti. U nových lisů, kde máme šíři lisovací komory 120 cm se dobře roztáhne síť TriColora šíře 123 cm a pro širší varianty komor 122/123 cm síť v šíři 125 cm i lehce přes kraj 1-2 cm. Podrobeno v letech 2019 a 2020 náročnému testování na různých značkách lisů. Při testování se v žádném případě nejedná o odzkoušení na pár balících. Jde v prvé řadě o sjetí kompletní role s tím, že obsluha sleduje její chování po celou dobu. Při testu je přítomen i náš technik či obchodníci. Následně proběhne odběr vzorků sítě z čerstvě zabaleného balíku, který je podroben analýze v laboratoři. V další časové fázi 6 -9 měsíců proběhne odběr a kontrola dalších vzorků sítě na několika místech. Srovnáváme tak typ uskladnění ve stohu - převážně seno a slámu. V loňském roce také přes přímé obchodní zástupce JUTy byla možnost vyzkoušet tuto síťovinu ve větším míře u řady našich dlouholetých zákazníků. Názory a poznatky zákazníků jsou důležitou zpětnou vazbou při dalším směřování vývoje a výroby produktů.
Sítě GREENWRAP s polovičním počtem řetízků a se zachováním požadovaných pevností (netrhá se). S tím samozřejmě koresponduje menší množství vzniklého odpadu. Díky svým novým vlastnostem (pevnějším řetízkům), se síťovina osvědčila jak u balíků se siláží, kdy se především v mrazech při otevření balíků síťovina snadno odmotává a nekontaminuje siláž, tak u balíků se senem a slámou. V mnoha evropských zemích či jinde ve světě je v posledních letech kladen velký důraz na šetrnost vůči životnímu prostředí. A proto v JUTě již před několika lety zahájili vývoj nové generace odlehčených typů síťovin se zachováním hodnot stávajících či zvýšení pevností JUTANET Green Wrap. Tyto řady síťovin jsou navrženy se zaměřením na výkon. Nová konstrukce těchto síťovin snižuje spotřebu plastu a tím i úroveň znečištění životního prostředí.
A jaké jsou dnes nejčastější problémy, kterým čelí současní zemědělci?
Zemědělec se musí soustředit na produkci mléka, masa a dalších vysoce kvalitních potravin. Tuzemští spotřebitelé jsou zvyklí na kvalitní potraviny za nízké ceny. Současně však musí producent zůstat v rentabilitě a tvořit zisk. To vyžaduje použití moderních technologií, které jsou funkční, kvalitní a za rozumné ceny. To zahrnuje náš program síťovin včetně strečových fólií od několika předních světových výrobců.
Jak se v posledních letech změnil trh s těmito výrobky?
Tvrzení potřeby zachovat kvalitu u silážních balíků je léty prověřeno. Funkčnost produktů je jedním z klíčových faktorů v celém procesu výroby krmného balíku. Z již zmíněných důvodů to znamená zejména dobrou přilnavost fólie při balení a těsné uzavření balíku, čímž dojde k dobrému fermentačnímu procesu a odolnosti proti roztržení. Minimum 4 vrstvy, krom toho by mělo být co nejjednodušeji nazvat, že čas jsou peníze. A v zemědělství tomu není jinak.
