Kukuřičné siláže představují hlavní zdroj energie krmných dávek mléčného skotu. Tyto siláže tvoří v krmných dávkách dojnic 50-75% podíl z objemných krmiv. Z výše uvedeného jasně vyplývá požadavek na vysokou kvalitu těchto siláží. Je třeba zmínit, že nadprůměrná kvalita siláží je základním kamenem ekonomické výroby mléka. Fyzikálně-chemické vlastnosti kukuřičných siláží podstatně ovlivňují příjem sušiny zvířaty, produkční účinnost krmné dávky, ale pomocí své fyzikální struktury také zdraví bachoru. Kvalitu siláže vyrobené pomocí diskového crackeru jsme hodnotili následujícími parametry:
Kvalita fermentačního procesu – obsah sušiny kukuřičné siláže byl 34,4 %. Lze tedy předpokládat, že se sušina řezanky při sklizni pohybovala mezi 36-37 %. Hodnotu obsahu sušiny okolo 37 % lze považovat za mírně vyšší a při horší kvalitě řezanky může způsobovat špatný průběh fermentačního procesu. V našem případě vykazoval fermentační proces této siláže následující parametry: kyselina mléčná 6,4 %, kyselina octová 2,35 %, kyselina propionová 0,21 %. Vzhledem k vyšší sušině hmoty při sklizni lze považovat obsah kyselin, potažmo fermentační proces za velice dobrý. Je nutno také podotknout, že senzoricky měla siláž jemnou vůni, bez známek „čpění“ alkoholu.
Poměr kyseliny mléčné a octové byl 2,7, což znamená, že fermentační proces proběhl efektivně s minimálními ztrátami energie a živin. Hodnota pH byla stanovena na 3,58, což dává předpoklad dobré aerobní stabilitě.
Živinové složení – zde věnujeme pozornost hlavně obsahu škrobu (v našem případě 35,7 %) a obsahu NDF (neutrálně detergentní vlákniny), včetně její frakce ADF (acidodetergentní vlákniny). Obsah škrobu a vlákniny je však dán hlavně zvoleným hybridem, dobou sklizně a přírodními faktory.
Stravitelnost škrobu – hodnota stravitelnosti škrobu se u kukuřičných siláží pohybuje od 70 do 98 %. Bývá ovlivněna klimatickými faktory (teplota + srážky), agronomickými okolnostmi (výběr hybridu, doba sklizně) a technologií sklizně (resp. kvalitou a nastavením řezačky – corn crackeru). Stravitelnost škrobu kukuřičných siláží je v pozitivní korelaci s mírou narušení zrna. Stravitelnost škrobu má pozitivní vliv na mléčnou produkci, včetně obsahu proteinu v mléce. Toto narušení hodnotíme ukazatelem KPS (kernel processing score). Optimální hodnoty se pohybují okolo 40-70 %. Čím je toto číslo vyšší, tím více zrn bylo dostatečně narušeno a zpřístupněno pro trávení. V případě naší kukuřičné siláže byla tato hodnota stanovena na úrovni 68 %, což hodnotím jako nadprůměrný výsledek. Pozitivně je nutné hodnotit také fakt, že ve vzorcích siláží byla všechna zrna narušena na více než čtvrtiny.
Fyzikální struktura – je posuzována z důvodu správného rozložení různě dlouhých částic krmiva v krmné dávce a z toho vyplývají následující parametry:
- Kukuřičná siláž, resp. všechna objemná krmiva (včetně některých „by-produktů“) je zdrojem fyzikálně efektivní vlákniny, která pomáhá dojnicím udržovat hodnotu pH bachoru v optimálním rozmezí, tj. okolo 6. Je-li tato hodnota nižší, hrozí zde riziko vzniku bachorových acidóz, což snižuje celkovou využitelnost krmné dávky. Fyzikálně efektivní vláknina se hodnotí prostřednictvím Penn State separátoru, a to jako podíl částic (resp. vlákniny), jejichž velikost je vyšší než 4 mm. V našem případě bylo 81 % vlákniny ve strukturní formě, což odpovídá 30 % NDF/kg sušiny. Zde je třeba dodat, že tento podíl vlákniny nebyl tvořen separovatelnými částmi siláže, což bývají listeny, popř. špatně pořezaná vřetena.
- Pro maximální využití krmné dávky dojnicemi je nutné zohlednit i celkovou strukturu kukuřičné siláže, resp. celé krmné dávky, jejichž podstatnou část tvoří. Délka řezanky by měla představovat jakýsi „kompromis“ mezi dobrou udusatelností při silážování a dostatečnou strukturou krmiva poskytující zvířeti fyzikálně efektivní vlákninu (viz výše). Stejně jako v předchozím případě, i fyzikální strukturu krmné dávky hodnotíme Penn State separátorem. V našem případě byly podíly částic kukuřičné siláže na sítech následující:
Kukuřičná siláž při takovéto distribuci částic na sítech dává velký manipulační prostor pro sestavení krmné dávky s optimální strukturou mixu. Ideální struktura krmné dávky je 2-8 % krmiva na horním sítě, 30-50 % na prostředním sítě, 10-20 % na spodním sítě a 20-30 % na dně separátoru. Zde je třeba opět připomenout, že vyšší délka řezanky kukuřice není vždy výhrou, protože může vést nejen k obtížnějšímu dusání (a horší aerobní stabilitě), ale také k přebírání krmiv zvířaty.
Závěr
Kukuřičná siláž sklizená řezačkou Krone Big X 530 s diskovým crackerem byla hodnocena jako siláž nadprůměrné kvality. Z pohledu výživového poradce představuje tato siláž ideální krmivo z hlediska nutriční hodnoty (+ využitelnosti živin), dává předpoklad vysoké a stálé hygienické jakosti a současně má krmivo optimální fyzikální strukturu.
Porovnání diskového a válcového crackeru v siláži
Přestože kukuřičné siláže sklizené pomocí obou technologií byly nadprůměrné kvality, lze mezi nimi najít rozdíly, které na první pohled nemusí být patrné. V souvislosti s letos zkrmovanými (tj. sklizenými v roce 2019) silážemi, které jsou v některých ohledech naprosto „atypické“, jsou tyto drobné rozdíly podstatné.
Co se týče narušení zrna, toto bylo lepší u diskového crackeru oproti válcovému (68 % vs. 65 %). Při bližším senzorickém posouzení však bylo zrno v případě diskového crackeru mnohem lépe narušeno. Loňské siláže se mimo jiné vyznačovaly také vyšším výskytem menších zrn, což v mnoha případech bylo patrné jak v silážní jámě (nedostatečně porušená zrna, nebo vůbec neporušená), tak i „za zvířaty“ ve výkalech. Opomíjenou věcí je také doba „zrání škrobu“ v silážích. Ta je kromě několika dalších faktorů ovlivněna také narušením zrna. Mnoho chovatelů sklízelo např. v roce 2018 kukuřici při vysokých sušinách. Z vlastní zkušenosti jsem se setkal i se silážemi s obsahem sušiny okolo 45 %. Kritickým momentem je délka a vyrovnanost řezanky. Obecně zde bývá problém s nedostatečným udusáním vedoucím ke špatnému vytěsnění kyslíku, což po otevření jámy vede ke špatné aerobní stabilitě a ztrátám živin. Problémem bývají hlavně špatně pořezané části rostlin kukuřic, především vřetena a listeny. Tyto dlouhé části představují separovatelnou frakci krmné dávky, kterou zvířata fyzicky nepřijmou a krmná dávka se tak funkčně míjí účinkem. Při bližším hodnocení struktury řezanky u obou variant sklizní byla pro mě optimální řezanka z diskového crackeru a to nejen z důvodu nižšího podílu částic na horním sítě (4,1 %), ale také z toho důvodu, že tyto částice zachycené na horním sítě neměly ještě takovou velikost, aby byly separovatelné zvířaty.
Při srovnání předloňských a loňských kukuřic z pohledu výživáře vidím, že jakákoliv odchylka od „standardní kukuřice“ (obsah sušiny při sklizni, velikost a tvrdost zrn atd.) vyžaduje mnohem preciznější zpracování sklízené hmoty vedoucí k výrobě kvalitních a maximálně využitelných siláží.
Podmínky pokusu
Pokus byl prováděn řezačkou Krone Big X 530 s řezacím bubnem s 28 noži, kterou na území Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Východočeského kraje nabízí společnost BV Technika.
Na jednom pozemku byla kukuřice při stejné sušině sklizena nejprve s válcovým zrnovým kondicionérem (crackerem) a následně byla naplněna do silážního vaku. Typ válcového crackeru byl 105/125 zubů s diferencí otáček 30 %. Mezera mezi válci činila 1 mm. Po uzavření vaku se na řezačce vyměnil válcový kondicionér zrna za diskový. Mezera mezi válci diskového crackeru činila 3 mm. Nastavení délky řezanky bylo v obou případech 20 mm.
Jakmile byla siláž řádně prokvašená, byly z obou vaků odebrány vzorky a proveden rozbor siláže v akreditované laboratoři Mikrop Čebín a.s. Předmětem pokusu bylo zjistit, jak ovlivní zrnový kondicionér výslednou kvalitu řezanky.
Fotogalerie
