Pane Min Sore, jste ředitelem organizace Life with Dignity. Co vaše organizace dělá a kde působí?
Life with Dignity vznikla v Kambodži v lednu 2011 jako nástupce organizace Lutheran World Federation, která do naší země přišla už v roce 1979. LWD pracuje v 5 kambodžských provinciích, konkrétně Battambang, Kampong Chhnang, Kampong Speu, Svay Rieng a Pursat. Pro roky 2015–2020 jsme vyvinuli šestiletý strategický plán, který se týká 3 hlavních oblastí: 1. řádná správa věcí veřejných, 2. rozvoj obživy a 3. snižování rizik přírodních katastrof a klimatická změna.
Jak dopadá klimatická změna na Kambodžu a obyvatele jejího venkova?
Odborníci předpovídají, že se do konce 21. století zvýší teplota na světě o 1,8 až 4 °C. To velmi ovlivní životy chudých lidí. Kambodža má 15 milionů obyvatel. Přibližně 80 % z nich se živí zemědělstvím, přičemž farmáři žijí převážně ve venkovských oblastech. Světová banka v roce 2007 zveřejnila, že míra chudoby v zemi je 48,7 %. V posledních letech se tato hodnota snížila na 13,5 %. Ale přesto se asi 4,5 milionů obyvatel Kambodži drží těsně nad hranicí chudoby. Takže jsme sice už značný pokrok udělali, ale stejně je míra chudoby či ohrožení chudobou stále vysoká, a to zejména na venkově.
Kolik je v Kambodži ročních období?
Kambodža má jen dvě roční období – období sucha a období dešťů. Klimatická změna ale způsobuje jejich nepravidelné a nepředvídatelné střídání. Období dešťů občas přijde dříve a dříve skončí, občas přijde později a později skončí. Farmáři, kteří jsou ve své práci závislí na včasném příchodu srážek, nemohou pěstovat obvyklé plodiny, protože dříve pravidelné srážkové cykly se nyní nepředvídatelně mění. A to vážně narušuje potravinovou bezpečnost těchto farmářů. Klimatická změna způsobuje v Kambodži jak záplavy, tak sucha. Častěji také přicházejí bouřky a bleskové větry, které sice působí na jednom místě třeba jen 2–3 minuty, ale i tak mohou zničit desítky domů a dokonce i zabít lidi.
Mohou se lidé klimatické změně nějak přizpůsobit?
Je to náročné. Lidé nevědí, jak zabránit jejím negativním dopadům a jak jim mají přizpůsobit svůj způsob hospodaření, aby se uživili. Často pak migrují do zemí, jako je Korea, Thajsko či Malajsie. Někdy odcházejí legálně, někdy ilegálně. Občas se stanou oběťmi obchodu s lidmi. Migrace se mění v novodobé otroctví, protože migranti jsou většinou nevzdělaní lidé. Nemají na výběr. Musí odejít. V zahraničí vydělávají peníze a část z nich pak posílají svým rodinám do Kambodži.
Pomáhá Life with Dignity těmto zranitelným lidem? Co jim nabízí, aby zůstali v Kambodži a zápasili s klimatickou změnou?
LWD pracuje na pod-národních úrovních. Spolupracuje se zástupci provincií, okresů a vesnic a s rodinami. Poskytuje například školení místním autoritám v oblasti snižování rizik přírodních katastrof a adaptací na klimatickou změnu. Tyto lokální autority pak předávají vědomosti obyvatelům vesnic. LWD se také zaměřuje na zmírňování dopadů klimatické změny, na ochranu před jejími negativními vlivy a navrhuje vhodná reakční opatření, která cílí na řešení konkrétních problémů spjatých s klimatickou změnou.
Jak to vypadá konkrétně v praxi?
LWD nabízí specifická opatření, která snižují rizika, například zlepšené zemědělské techniky či šíření vhodných odolných odrůd plodin. Plodiny, které se v Kambodži často pěstují, mají různé odrůdy a vesničtí farmáři nechápou, jaké jsou mezi nimi rozdíly. LWD vysílá experty, ti školí lidi v komunitách a představují farmářům alternativní odrůdy plodin, které jsou odolné vůči suchu a vysokým teplotám, a vysvětlují jim rozdíly. Tyto odrůdy vyžadují méně vody a produkují stejné nebo vyšší výnosy než tradiční lokální odrůdy, s nimiž se v důsledku klimatické změny hůře pracuje. Zaváděním odolných pěstebních materiálů se farmáři učí a zároveň i praktikují naučené na svých polích. LWD také školí farmáře, jak přesazovat rostliny, jak hospodařit na domácích zahrádkách či jak šetřit vláhou během zalévání zahrádek.
Je sucho a nedostatek vody tedy velký problém?
Ano. Organizace LWD proto zakládá komunitní rybníky, které slouží v době sucha jako zdroje vody pro denní spotřebu domácností ve vsi. Jeden rybník sice na jednu vesnici nestačí, když přijde sucho, ale je to lepší než nic. Bude-li ve vesnicích v budoucnu více komunitních rybníků, budou lidé odolnější vůči negativním přírodním vlivům. Toto jsou tedy některé specifické aktivity LWD, které děláme v rámci snižování rizik přírodních katastrof.
Navštívil jste Prahu v rámci projektu EU Aid Volunteers a přednášel jste pro veřejnost. Jak se vám v Praze líbilo?
Řekl jsem už, že míra chudoby v Kambodži je velmi vysoká. Srovnám-li Prahu s Phnom Penhem nebo obecně s Kambodžou, vidím, že životní úroveň je v České republice vyšší než v Kambodži. Hlavně co se týká infrastruktury, městské dopravy nebo denního kalorického příjmu lidí. Nicméně jsem tady velmi krátce, těžko mohu zobecňovat. Mezi Českou republikou a Kambodžou existuje řada rozdílů. V některých kambodžských komunitách lidé jedí pouze 2x denně. V Praze jsem nikoho neviděl jíst jen 2x denně. Některým lidem na venkově chybí základní podmínky k důstojnému životu. Sucho, povodně, bouřky devastují vesnice a lidé musí mnoho prostředků a sil věnovat jejich opakované obnově. Peníze a síly pak chybí jinde.
Je tedy velký rozdíl v životní úrovni ve městech a na venkově?
Například v Phnom Penhu není tolik chudých lidí. Tam je životní úroveň možná podobná té v Praze, ale když jedete do Kambodži, neměli byste dělat závěry jen podle Phnom Penhu. Navštivte i venkovské oblasti. V Kambodži je málo bohatých lidí. Většina lidí je chudá nebo ohrožená chudobou. Jsem nadšen z lidí, kteří vládnou Praze i České republice. Mohli by velmi dobře rozvíjet další země. Přijel jsem jen na krátký čas, ale v mé zemi nevidím to, co vidím tady. Kambodža je stále nerozvinutá a jde dopředu velmi pomalu. Naše středisko vyšle v září v projektu EU Aid Volunteers na rok do Life with Dignity dobrovolníky, experty na snižování rizik přírodních katastrof.
Co od nich očekáváte?
Moje země stojí před novými výzvami – snižovat rizika přírodních katastrof a čelit klimatické změně. Snažíme se učit se a reagovat na tyto problémy. Od expertů z jiných států potřebujeme jejich zkušenosti a znalost konkrétních technik. Potřebujeme, aby si dobrovolníci-experti sedli se zaměstnanci LWD a do hloubky společně prostudovali současnou situaci Kambodže. A aby pak navrhli účinná opatření proti tomu, co se nyní děje ve venkovských komunitách a negativně ovlivňuje tamní chudé obyvatelstvo. Potřebujeme dobrovolníky se zkušenostmi se snižováním rizik přírodních katastrof, aby proškolili zaměstnance LWD a klíčové zástupce komunit, zejména místní autority. Aby pomohli Life with Dignity vyvinout metodický manuál zaměřený na snižování rizik přírodních katastrof, který bychom mohli v budoucnosti ve větším měřítku využívat.
Máte tedy jasnou představu...
Ano, myslím, že toto jsou ty důležité věci. Ne jen přijet do Kambodži a školit o obecných věcech, ale společně studovat, společně školit podle toho, co je v komunitách opravdu potřeba, společně vytvořit metodický manuál pro budoucí použití. Cítím, že kapacity organizace LWD ve tvorbě dokumentů jsou zatím spíše omezené. Vytvoříme-li dobrý manuál založený na zkušenostech z terénu, můžeme ho ukázat kambodžské vládě. Můžeme lokálně přizpůsobovat principy a techniky, přeložit manuál do místního jazyka a potom ho můžeme používat v celé zemi.
Děkujeme Vám za rozhovor.
Rozhovor vedl Vojtěch Žitný, koordinátor zahraničních projektů ve Středisku humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, diakoniespolu.cz Pan Min Sor přednášel 24. 4. 2017 v Praze na konferenci zaměřené na snižování rizik přírodních katastrof a budování odolnosti vůči změně klimatu. Konferenci připravilo Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE v rámci projektu „EU Aid Volunteers“.
