V minulém článku jsme se věnovali Péči o porosty a technice přísevu nebo hnojení. Nyní přinášíme druhou část na téma Péče o techniku před sezónou a vše o sečení, následovat budou témata Péče o techniku rozhazování, obracení a shrnování a Péče o techniku před nasazením sítě do lisu a samotné lisování.
Kdy začít se sečením, přizpůsobení se termínu sklizně klimatickým změnám
Vzhledem ke změnám klimatu dochází k rychlému nástupu jara, rychlý nástup květů – plodů a poté opět mráz. Tyto podmínky nejsou dobré ani pro první sekání pícnin. Je udělána studie oteplování planety do roku 2050, rok 2018 však byl nejteplejším a nejsušším od roku 1881, teplota stoupla o 3 °C. Tyto průměrné teploty se měly očekávat až později v roce 2050. Již v roce 2015 bylo velké sucho a chybělo až 17 % srážek, další roky srážkový deficit nezmírnily. Zrychluje se začátek vegetace, od roku 1990 je tomu až o 22 dní dříve. Neplatí již zajeté zvyklosti k počasí platné vždy pro střední Evropu, severní Evropu či jižní Evropu. Proto je potřeba reagovat a přizpůsobit se těmto změnám, i když se nám při první seči zdá porost malý, zpravidla je však hustý s dostatkem materiálu. V horských oblastech tak nově začínají první seče počátkem či v první půlce května. Následně je dostatečně dlouhá doba a podmínky na to, aby narostla druhá či další seč.
Užitečné odkazy na články:
- Výroba krmiv s využitím strojů pro pokrokové technologie sklizně píce
- Srovnání kvality senáží vyrobených různými technologiemi
- Vliv úpravy pokosu vojtěšky na rychlost jejího vysychání při senážování
- Využití zelené píce při krmení zvířat
Nezapomínat s přihlédnutím na ochranu lesní zvěře odkud začnu sekat. Příchod teplého počasí a následně léta se blíží a kryje s dobou rozmnožování a usazování mnoha divokých zvířat, která potom zvyšují své potomstvo na loukách a pastvinách. Tato zvířata zde přežívají a myslí si, že jsou zde i v bezpečí. Přírodní strategie ochrany, jako je „krčení a maskování“, chrání před dravci, jako je liška, ale ne proti zemědělským strojům při sklizni. Myslivecká sdružení na to upozorňují a vydávají těsně před začátkem sklizně doporučení. Různá preventivní opatření tak mohou zabránit ztrátě volně žijících živočichů během sečení:
Základním pravidlem je dodržování zemědělské praxe při samotné seči a to tak, aby kosení probíhalo směrem od středu sekaného pole do krajů. Toto jednoduché pravidlo umožňuje jelenům, zajícům apod. opustit oblasti na vnější straně skrz stojící trávu při sečení. V závislosti na situaci je však také nutné vzít v úvahu specifické rysy dané oblasti: Například na frekventovaných silnicích musí být sečení zahájeno z jedné strany silnice. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblastem lemu, které jsou zvláště oblíbené jako místo k pobytu u mnoha divokých zvířat a vyžadují další opatrnost.
Optimální průchod toku píce při sečení je zárukou kvalitního krmiva
Zachycování a předávání posečené píce bez jejího znečištění jsou důležitá kritéria pro tuto pracovní operaci. Zvýšeného dopravního účinku a tím spojeného lehkého chodu bylo dosaženo optimalizovaným tvarem žacích disků. Díky tomu je posečená píce dopravována lehce a plynule dál k tvorbě řádku. Nelze opomenout, když tok píce v žacím ústrojí vázne, dochází ke ztrátě výkonu soupravy.
Jsou různé varianty přídavné výbavy lišty
- Lišta bez kondicionéru
- Lišta s kondicionérem (gumové válce, kovové válce nebo plastové prsty)
Přídavný shoz řádku
- Shoz dopravníkem
- Shoz šnekem
- Bez možnosti shazování
Přínos zvýšeného strniště při první seči?
Zabránění vyprahnutí porostu, sluncem a větrem. Hlavní přínos spočívá v tom, že u rostlin trav i jetelovin zůstává zelená listová plocha, která po zahojení řezu následně po seči začne asimilovat a urychlí svou fázi obrůstání porostu. Dochází tak k dřívějšímu zakrytý povrchu travního drnu proti vysychání. Ostatně ta spodní část stébel a lodyh jetelovin, která zůstane neposečená, obsahuje velké množství nestravitelné vlákniny, za vlhka vnější listy mohou zahnívat a kontaminují posečenou sklízenou píci.
Dalším přínosem je, že na vyšším strništi posečená píce lépe zavadá, dochází zde k lepšímu proudění vzduchu „schopnost podfouknout posečenou hmotu“, a také v následném procesu rozhazování, obracení či shrabování nemusí být prsty pér seřízeny až k povrchu půdy. Takže za předpokladu téměř rovného povrchu půdy se nezachytávají do povrchu půdy a nepřimíchají do píce zeminu s Clostridii (jedna z příčin zhoršují stabilitu siláže) nebo nezvyšuje obsah popelovin v píci.
Jaká je správná výška strniště s ohledem na měnící se klima
Doporučení pro porosty pícnin je sekat na vyšší strniště. Řada zemědělců už přešla buď na vyšší nastavení plazů, nebo namontovali přídavné plazy, a to nejen pro vojtěškové seče. Ideální doporučení je 7 cm, popř. i více. Správná je volba varianty plazů pro dané specifické podmínky. Předností u širokých plazů z kalené zušlechtěné oceli je zabránění ulpívání půdy a zachycování nárazů. Opotřebitelné základní nízké plazy jsou dnes u lišt součástí sériové nebo doplňkové výbavy. Při opotřebení je možné našroubované plazy snadno vyměnit. Na přání je možné namontovat plazy pro zvýšené strniště, lze zvětšit výšku řezu od 50 do 120 mm. Plazy pro vyšší strniště se širokou opěrnou plochou snižují opotřebení spodku žacího trámce. Čím větší je pracovní záběr lišty, tím je potřeba namontovat více zvýšených plazů, nejméně alespoň pod každý druhý disk. V některých podnicích s bioplynovými stanicemi byla zažita dlouholeté špatná praxe sekat co nejnižší strniště - např. 3 cm. Rovněž často dojde ke kontaminaci zachycením hlíny z prachu nebo po deštích na žací trámce, což má následně za následek nedosekávaní či poléhání sklízené hmoty - to je pak pěkně vidět na strništi, kdy nám zůstanou tzv. vousy. I tady často vznikají chyby tím, že ve snaze ušetřit se staré opotřebené plazy vyvářejí nejčastěji pláty z hardoxu nebo starými listovými pery (zde je potřeba vzít v úvahu, zda má tato renovace ekonomickou efektivitu, materiál i zaměstnanci také stojí peníze). V momentě, kdy tuto renovaci provedeme je potřeba znovu zkontrolovat a nastavit hodnoty přítlaku na lištu. Pokud tak neučiníme, obsluha pak musí často zastavovat a čistit okolí žacích disků od nabalené hlíny. Pokud je vrstva hlíny větší, dochází k tomu, že za zrenovovaný plaz se zachytává hlína a poškozuje se drnová vrstva. Následně přestanou rotovat nože na držáku a schovají se dovnitř disku.
Nastavení přítlaku a kopírování
Účinné kopírování terénu je charakteristickým znakem moderních diskových žacích strojů. Rovnoměrný řez je dosažený pouze šetrnou technikou sečení s aktivním odlehčením zvaným ”plovoucí lišta“ s dobře nastaveným přítlakem a kopírováním. Dnešní konstrukce bočních lišt má dva typy zavěšení - stranové a středové.
U stranového je lišta zavěšena v jednom centrálním bodě na straně - výhodou je, že tento systém umožní sklon lišty pod i nad úroveň terénu, kdy potřebujeme vysíct meze nebo příkopy. Odlehčení nám zajišťují odlehčovací pružiny, správnou hodnotu nastavení provedeme dle pokynů výrobce.
Středové zavěšení s odlehčením v celém záběru s inteligentní kinematikou závěsu umožňuje sklizeň vysoce kvalitního krmiva. Opět se řídíme pokyny v návodu výrobce při nastavení a seřízení. Zde je nastavení přítlaku opět pomocí pružin nebo hydraulicky - záleží na výbavě stroje.
Nenáročnost strojů na technickou údržbu je pro nás velmi důležitá. Vhodné jsou sklopitelné kryty pro maximální přístupnost k pracovním orgánům. Tento koncept ocení každá obsluha při čištění žací lišty nebo při výměně nožů.
Další důležité kontrolní a údržbové práce u žací lišty před sezónou:
a) zkontrolujte hladinu oleje v trámci žací lišty (případně vyměňte olej),
b) zkontrolujte vůli a opotřebení výměnných dílů u žacích disků,
c) zkontrolujte hladinu oleje a v případě potřeby vyměňte olej v úhlové převodovce pohonů,
d) zkontrolujte hydraulické hadice a vedení, zda nejsou poškozené těsnost,
e) zkontrolujte stav krytů a ochranných plachet, zda nejsou poškozené,
f) zkontrolujte stav krytu hnacího hřídele a proveďte namazání,
g) zkontrolujte stav volnoběžky nebo přetěžovací spojky na hnacím hřídeli,
h) zkontrolujte nájezdovou nárazovou pojistku, funkčnost a seřízení.
Vliv ostrých nožů na následné obrůstání porostu
Na 100 % platí, že nože mají být vždy ostré. Dojde-li při sečení k jejich poškození v důsledky nárazu do kamene či jiné překážky od terénní nerovnosti je nutné provést výměnu za ostré. Roztřepený řez vždy zhoršuje obrůstání, nejvíce poškozuje jeteloviny, ale ani travinám nesvědčí. Zbytek rostliny v zemi s otevřeným roztřepením, protože nedošlo k čistému řezu, je nejčastějším vstupem pro bakterie a jiné patogeny či virózy, a hlavně rostlina ztrácí obsah vody.
Tedy vždy ostré nože, ale lépe sekat i na vyšší strniště. Vyholit porost co nejníže sečením jen před přísevem, kdy naopak nízkým strništěm a šokováním původního porostu pomůžeme novému přísevu k dobrému uchycení.
K zjištění vlivu otupení nožů na měrnou spotřebu nafty a na měrnou spotřebu energie na vývodovém hřídeli byl proveden test časopisem Top Agrar. Zde proběhlo srovnání tři skupin nožů: otupené, mírně otupené a nové. Za otupené se považují takové nože, u kterých došlo ke změně základního tvaru ostří. Vrchol ostří dostává zaoblený tvar, ostří již netvoří přímku a rohy nože se zaoblují. Pracovní rychlost při jednotlivých měření se pohybovala v rozmezí 10,1 až 10,7 km/h. Pro každou skupinu nožů se měření opakovalo třikrát, současně s ním proběhla kontrola výšky strniště.
Výsledky měření
Srovnáním vlivu otupení nožů na měrné energetické ukazatele jsou uvedeny v tabulce. Hlavními ukazateli měrné energetické náročnosti je měrná spotřeba nafty na tunu posečeného materiálu a měrná spotřeba energie na vývodovém hřídeli traktoru.
Ostré nože šetří porosty a snižují náklady!
Zde jsou rozdíly jasně a stručně:
• Ostré nože zvyšují plošný výkon při sečení až o 50 %.
• Tupé nože mohou vývodovému hřídeli vysát až o 86 % více paliva na hektar.
• Jen na úspoře paliva se cena náhradních dílů vrátí už při 42 ha.
• Podle kvality sečení se opotřebení nožů pozná jen těžko.
Vliv otupení nožů na měrnou spotřebu nafty znázorňuje graf - vliv na měrnou spotřebu.
U kombinace čelní žací lišty s boční s pracovním záběrem soupravy 6,8 m s celkem 16 disky (8 + 8) se otáčí 32 nožů. Cena jednoho nového nože je 1,20 € (bez DPH) za kus. Následná kompletní výměna nožů pro obě lišty tedy přijde na 38,40 € (bez DPH).
Vycházíme-li z toho, že bychom dále sekli zcela tupými a opotřebovanými noži, vydělali bychom si při 6,8 m pracovního záběru soupravy na kompletní novou sadu už po 42 ha sečení už tím, že ušetříme za naftu, při současné ceně. A nože se samozřejmě dají použít oboustranně. Takže to můžeme rovnou přepočítat na 21 ha s otočením nožů (podle terénních podmínek). Když provedeme tuto kalkulaci, už je opravdu důvod mít při sečení pícnin nože vždy ostré!
Údržba lišty
Nastavení lišty