Dominantou jedné z nejstarších vesnicí v České republice, obce Tetín, ležící ve Středočeském kraji kousek od města Beroun, je barokní patrová budova z poloviny 18. století, která je součástí hospodářského dvoru. Právě tam má nyní zázemí Velkostatek Tetín s.r.o. fungující po šest generací. Po pádu komunismu se statku ujal původní majitel z rodiny Durasů, který zároveň začal hospodařit a angažovat se v lesnictví, rostlinné i živočišné výrobě.
Pestrá škála kvalitních domácích produktů
Hospodaření v 350 m n. m. umožňuje na 800 hektarech polí a luk pěstovat pestrou skladbu rostlin – vojtěšku, luskoobilné směsky a různé travní porosty, z komerčních plodin řepku, pšenici, mák, čirok či sóju. Jelikož do částí pozemků sahá CHKO Český Kras, snaží se při obhospodařování co nejméně ovlivňovat přírodu a dbát na životní prostředí. Před rokem navíc zprovoznili jatka, dlouhá léta patří mezi úspěšné chovatele masného skotu Aberdeen angus, který vyniká mramorováním masa a hodí se na steaky. Špičkové maso staří ve zrací komoře 28 dní a to finální je k dispozici zákazníkům ve formě vakuovaných balíčků, které se rozváží po Praze a blízkém okolí. Lidé z okolí si mohou maso nakoupit v místním Farm Shopu na zámku, provozována je též pojízdná prodejna, která byla při naší návštěvě v Berouně na náměstí. Kdokoliv si může přes internetový obchod objednat produkty a vyzvednout na kterémkoliv místě. A jak jsme se od farm managera farmy, pana Ing. Jiřího Macečka, dozvěděli, je o to obrovský zájem, protože kupující ví, že je maso vyzrálé a kvalitní přímo od českého chovatele. Týdně porazí jednoho býka, dbáno je i na pohodu zvířat – skot to má jen pár metrů na porážku. V prodeji je též dančí, srnčí, jelení maso z vlastní obory a jiná zvěřina.
Ing. Jiří Maceček má na Velkostatku Tetín funkci farm managera. Jde o zkušeného agronoma, který má bohaté zkušenosti. V zemědělství se pohybuje od nástupu na vysokou školu. Po jejím absolvování začal na Novojičínsku pracovat u dojných krav a prasat. V roce 1998 nastoupil na Frýdecko-Místecku na pozici agronoma, nedávno se však rozhodl ke změně a odstěhoval se na Berounsko. „Má práce mě baví a rozhodl jsem, že své schopnosti budu dále rozvíjet. Jezdil jsem dva roky po republice po různých výběrových řízeních. Minulý rok jsem navštívil tuto farmu a poznal jsem charismatického člověka, současného majitele této farmy,“ řekl pan Maceček. Před rokem začal pracovat na Velkostatku Tetín a ihned se pustil do uplatňování získaných zkušeností v oblasti senzorů a sond, které mohou výrazně zjednodušit a zefektivnit práci na farmě.
Důvěra v CleverFarm
Vzhledem k tomu, že pan Maceček je na statku agronomem, mezi jeho pracovní náplň mimo jiné patří zjišťování stavu porostu. Jenže objíždění téměř 800 hektarů nacházejících se navíc v různých katastrech je časově velmi náročné. Při příchodu na statek začal osazovat pole šesticí senzorů od společnosti CleverFarm. „Chtěl jsem mít všechny informace po ruce, aniž bych musel pozemky pracně objíždět. To je ztráta času, kterou si nemůžeme dovolit. Nyní se podívám do mobilní aplikace a přesně vím, zda v lokalitě pršelo nebo ne a zda má traktorista na pole zajet či nikoliv,“ řekl pan Maceček. Se senzory má dlouholeté zkušenosti: „Když jsem začínal na Frýdecku-Místecku, GPS, navigace, autopiloty, to vše bylo ještě v plenkách. Pak přišel CleverFarm s meteostanicemi, senzory pro sledování parametrů o pozemku a nabídkou IoT senzorů. Když tyto technologie přišly na trh, bylo mi hned jasné, že už nic nebrání umístit senzory na pozemky a pomocí sítě levně a dostupně agronomovi podávat reporty. To se mi zalíbilo a na přelomu let 2015 a 2016 jsem to začal využívat,“ dodal pan Maceček, který na pozemcích sleduje teplotu, vlhkost, srážky, což jsou tři hlavní funkce meteostanice. Rovněž pracuje s daty z historie, prostřednictvím kterých lze v daných lokalitách upravovat poslední agrotechnický postup, aby se maximálně využila například voda, přizpůsobila se skladba plodin a zamezilo se eroze. Historická data se uchovávají v aplikaci i několik let nazpět.
Meteostanici je možné doplnit o senzor ve tvaru listu. Na základě stupnice je možné rozpoznat míru vlhkosti listu a přes grafy sledovat průběh vysoušení v čase. Měření zjednoduší rozhodování, zda je na pole vhodné aplikovat postřik či nikoliv. Další funkcí je předpověď pravděpodobnosti výskytu chorob a škůdců. Přímo do porostu je zase určen senzor, který kromě teploty a vlhkosti sleduje i mikroklimatické podmínky v porostu. I zde je možné předpovídat pravděpodobnosti výskytu chorob a škůdců. Sledování podmínek v porostu je možné uplatnit i při aplikaci přípravků na ochranu rostlin (dodržení podmínek jejich účinnosti - min. teplota apod.). Posledním senzorem od CleverFarm pro použití v polních podmínkách je půdní senzor měřící teplotu a vodní potenciál půdy, usnadňující též management závlahy a zavlažovacích systémů. Senzor se nemusí kalibrovat, je vhodný pro všechny typy půd.
Webové aplikace s dokonalým přehledem o údajích z farmy
Malá část z obhospodařované plochy je v nájmu a při práci s lidmi, které půdu pronajímají, se podle pana Macečka osvědčuje také aplikace CleverAssets pro správu zemědělské půdy, jenž poskytuje přehled o vlastnících pozemků, pachtovních smlouvách i zaplaceném pachtovném. Další pokročilé aplikace CleverFarm zase umožňují evidovat agronomické činnosti na parcelách, evidovat přípravky na ochranu rostlin, hlídat nitrátové směrnice či mít přehled o skladovém hospodářství. „Zkoušel jsem různé aplikace, technologie sledování apod., ale aplikace CleverFarm se dobře vyvíjí, už s ní částečně pracuji a přejdu na ni kompletně. Ze začátku tam byly jen označené plochy, nyní je vše barevně odlišeno podle plodin a možnosti, které stanovuje zákon, tak aplikace obsahuje,“ podělil se o postřehy pan Maceček.
V jedné z aplikací CleverFarm je možné sledovat vývoj porostu ve všech jeho fázích s pomocí vybraných biofyzikálních parametrů, pracovat se satelitními snímky, vyhodnocovat variabilitu polí a tvořit mapu pro variabilní hnojení a setí, čímž se ušetří na hnojivech, osivu a zvýší hektarový výnos. Pan Maceček již před lety zkoušel monitorovat pozemky za pomocí snímků z družic Sentinel a připouští, že v souvislosti s přesným setím a variabilním hnojením by se chtěl tomuto monitoringu spolu s CleverFarm dále věnovat. „Technologie sledování porostů mi přijde ekonomičtější než přelétat nad pozemky drony, protože je to nákladné a závisí hodně na počasí,“ dodává pan Maceček. Závěrem zavzpomínal i na začátek příchodu senzorů a ocenil CleverFarm, jenž senzory učinila ještě dostupnějšími: „Využití IoT senzorů má velký potenciál. Když jsem jako agronom chodil po poli a říkal si, že by tam mohl být senzor, který by mi poslal nějaké informace na mobil, třeba kolik napršelo. Tehdy ale byly mobily a paušály drahé a takové technologie velmi nákladné, tudíž pro zemědělce nedostupné. Pak ale přišel CleverFarm s IoT systémy, které se neustále vyvíjí dál a dál. Když propojíme plodinové senzory, meteostanice apod. máme obrázek přesného zemědělství.“
Velkostatek Tetín spolupracuje s firmou CleverFarm tím způsobem, že všechny nápady a podněty řeší spolu. V současnosti společně vyvíjí senzory na měření sena a slámy, které by rovněž předávaly informace na mobil. V nabídce má CleverFarm i senzor, jehož čidla měří teplotu v profilu skladované sklizně v halách, čímž lze indikovat vyšší vlhkost, která ovlivňuje kvalitu skladované plodiny. Variantou je i speciální senzor do sila. Velký potenciál má na statku také sledování doby říje a diagnostika březosti, chovatel by tak měl přehled o tom, kdy se kráva otelí. Již nyní je v nabídce CleverFarmu senzor, jehož naměřené údaje (teplota a vlhkost) slouží k řízení vzduchotechniky, topení nebo chlazení a tím zajištění pohody zvířat v uzavřených prostorách.
Fotogalerie
