Dnes je 4.11. – svátek slaví Karel

Velký test reálné spotřeby: Traktorová versus nákladní zemědělská doprava. Zjistili jsme, co je na silnici skutečně nejúspornější

Zveřejněno: 3. 7. 2020

Existuje pomyslná hranice, která vymezuje, kdy se vyplatí při přepravě zemědělských komodit vyměnit traktory za nákladní automobily nebo tahače návěsů a naopak. Jak je to doopravdy s reálnou spotřebou paliva včetně nákladů na určitý počet přepravených tun, pojednává test provedený společností VIKA Kameničná a.s.

Tatra Phoenix Euro 6, ilustrační foto

Nákladní automobily a automobilové dopravní soupravy se spolu s traktorovými dopravními soupravami v českém zemědělství s oblibou využívají při vnější, vnitřní a mimopodnikové dopravě už od dob Československa. S nárůstem přepravních vzdáleností a přepravovaných tun materiálu lze v současné době pozorovat tendence, směřující k využití nákladních automobilů v zemědělské vnitropodnikové dopravě, a to především jako nosiče účelových nástaveb a kontejnerů. Větší zemědělské podniky a podniky služeb začínají s oblibou využívat i tahače návěsů. Takové nákladní automobily a automobilové dopravní soupravy jsou pro své konstrukční provedení vhodné pro použití v zemědělském terénu (výbava často zahrnuje větší pneumatiky, regulaci tlaku v nich, výkonnější hydrauliku, optimalizovanou převodovku, zadní závěs, přední upínací desku, více světel, ochranné kryty, rám kabiny a další).

Za hranici vhodnosti traktorové a automobilové dopravy se považuje přepravní vzdálenost 8 až 12 km. Společnost VIKA Kameničná provedla dne 5. května 2020 vlastní rozsáhlý test s cílem zjistit náklady na převoz určitého množství tun materiálu při vzdálenosti 31 km včetně poměru nákladů na palivo a pneumatiky. Nákladní automobily byly srovnávány s automobilovými a traktorovými dopravními soupravami. Do testu byla zapojena konkrétně vozidla značek DAF, Tatra a traktory značek Fendt a John Deere s různými roky výroby, výkony motoru a typy převodovky. Stroje byly testovány v agregaci se sedlovými a zemědělskými návěsy, vleky a v několika případech i s traktorovou cisternou.

Metodika měření

Všechny testované soupravy jsou majetkem společnosti VIKA Kameničná a byly řízeny kmenovými zaměstnanci. Pro testování byl zvolen okruh o délce 31 km a převýšení 336 m, přičemž nejvyšší bod trasy se nacházel v nadmořské výšce 543 metrů, zatímco nejnižší bod v 372 metrech nad mořem. Trasa vedla přes tato města a obce: Žamberk, Mistrovice, Letohrad, Šedivec, Žamberk.

Pro testování byl zvolen okruh o délce 31 km
Pro testování byl zvolen okruh o délce 31 km

Všechny pneumatiky byly nahuštěny na tlak předepsaný výrobcem daného stroje, popřípadě výrobcem pneumatiky, a zkontrolovány vedoucím mechanizace. Před testem proběhlo dotankování, zvážení prázdných souprav, naložení a zvážení plných souprav. Výsledkem tohoto vážení je nosnost každé soupravy.

Vlastní měření probíhalo následovně: U čerpací stanice bylo natankováno palivo po hrdlo palivové nádrže. Obsluha odstartovala a bylo započteno měření času. Po absolvování okruhu, tj. 31 km, byl zaznamenán čas příjezdu a opět dotankováno palivo – shodným způsobem jako při odjezdu. U soupravy Fendt 924 a 2x Tatra byla obměněna obsluha a absolvovala okruh ještě jednou. Traktory Fendt 920 a John Deere 7530 si na druhý okruh vyměnily návěsy. Obsluha každého z těchto dvou strojů však zůstala shodná.

Při testu byly použity tyto hodnoty:

Pro výpočet mzdy byl použit náklad 300,- Kč/hod/pracovník

Cena PHM byla počítána 22,- Kč/l bez DPH

Náklad na pneumatiky byl vypočten dle přiložené tabulky ve fotogalerii

Výsledky naleznete v přiložených grafech a tabulkách.

Přečtěte si také

Autor: Bc. Jiří Marek1) , Milan Jedlička
Foto: Milan Jedlička

1) z podkladů VIKA Kameničná