„Sucho není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství. Dnes nás tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let tu budeme mít vážný problém. Musíme řešit také zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře propočítán a vyprojektován, jedině tak můžeme tvořit páteřní vodní síť České republiky,“ uvedl ministr Jurečka. V letošním roce končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury, proto ministr Jurečka vyzval zemědělce k podávání podnětů, aby na základě těchto informací mohlo ministerstvo zahájit novou podporu.
Právě problematika vodohospodářství, závlahových systémů a udržení vody v krajině bude také řešit nově vznikající strategie rozvoje agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejedná se o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ vysvětlil Marian Jurečka.
Na ministra navázal předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha: „V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a tím získávají na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Musíme na to umět reagovat. Vlivem globalizace dochází ke koncentraci výroby a také ke spojování producentů za účelem efektivního odbytu produkce. Tohle čeká Českou republiku a musíme se na to připravit. Jinak neobstojíme v zahraniční konkurenci.“
Problémy české půdy: utužení a nedostatek organické hmoty
„Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba jednoho centimetru půdy trvá desítky až stovky let, zničení půdy je pak otázkou okamžiku,“ připomněl Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy. Nedostatek vody a bleskové záplavy mají společnou příčinu, a tím je degradace půdy, která tak ztrácí své vlastnosti. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. K utužení dochází následkem používání těžké zemědělské techniky a také orbou na stejnou hloubku. Dalším velkým problémem české půdy je úbytek organické hmoty. „Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem a při tom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Abychom se dostali z kruhu, musíme do půdy dostat více organické hmoty. Jinak řečeno, je potřeba více hnojit. Hnůj produkuje živočišná výroba. Takže řešením sucha je mimo jiné podpora chovu dobytka,“ řekl okresní předseda Zemědělského svazu pro Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka.
Specializované mapy monitorují stav sucha a vody v půdě. Nejrizikovější je jižní Morava
Suchu se věnuje webový mapový portál intersucho.cz. Za posledních 130 let jsou poslední roky z pohledu sucha nejrizikovější. „Každý týden na web vkládáme informace o aktuálním stavu intenzity sucha, zásob vody v půdě a nasycení půdního profilu,“ sdělil zemědělcům profesor Zdeněk Žalud. Podle aktuálního monitoringu sucha je v České republice ve 4. lednovém týdnu nižší než obvyklá zásoba vody v půdě. Nejvážnější je situace nadále v kraji Moravskoslezském a Olomouckém a na severu Zlínského a Jihomoravského kraje. V hlubší vrstvě stále přetrvává sucho. Nicméně roztáváním sněhu se situace zlepšuje. Z dlouhodobého sledování však vychází jako velmi riziková oblast trpící suchem právě jižní Morava.
