V okrese Třebíč hospodaří Liber, družstvo vlastníků, na 1 200 hektarech zemědělské půdy, z čehož 350 hektarů tvoří louky a trvalé travní porosty. Družstvo se v živočišné výrobě zaměřuje na chov Českých červenostrakatých dojnic a chov prasnic. Celkem chová 310 krav, přičemž chov probíhá v uzavřeném obratu stáda.
Ve třech halách – pro produkční dojnice, odchov mladého dobytka a býky ve výkrmu – používá stájové vybavení dodané společností AGRO-partner Soběslav. Ta, kromě drbadel Lely Juna a napáječek, dodala v posledních letech do družstva také osvětlení Lely L4C, hřebenovou větrací štěrbinu, ventilátory a větrací plachty Arntjen. Na funkčnost posledních třech jmenovaných produktů jsme se zeptali hlavního zootechnika Ing. Martina Sedláčka.
Moderní osvětlení lze přizpůsobit skupinám krav uvnitř stáje
Světlo, ať již jde o přirozené nebo umělé, zásadně ovlivňuje produkci, reprodukci, příjem krmiva a chování krav. Liber, družstvo vlastníků, proto v posledních letech provedlo řadu úprav s cílem prosvětlit stáje přirozeným i umělým světlem.
Hala pro produkční dojnice se nachází v Rudíkově, postavena byla v roce 1999 a nyní se tam nachází 254 kusů dobytka. Podle toho také vypadá její konstrukce – celkově je užší a uvnitř se nachází betonové sloupy, což už se v moderních stájích prakticky neobjevuje. Jedna strana střechy je zateplena, zatímco ta druhá zůstala průhledná, aby bylo ve stáji dostatek přirozeného světla. Nevýhodou tohoto řešení je kondenzace páry na vnitřní straně skleněných výplní, k níž dochází zejména v chladných ročních obdobích. Vlivem nadměrné vlhkosti vzduchu v interiéru stájí dochází ke srážení vodní páry na chladném povrchu skel a jejímu stékání či skapávání.
Prostor dříve osvětlovaly tři řady světel s klasickými žárovkami, jejichž intenzita osvětlení, údržba apod. již nevyhovovala moderním standardům. Nyní prostor stáje osvětlují dvě řady světel Lely L4C umístěné těsně u stropu. „Světla Lely L4C tady máme skoro šest let a stále jsou čistá, ještě jsme je neumývali. Jsou naprosto bezúdržbová po všech stránkách, jak z hlediska poruchovosti, tak umývání. S osvětlením od Lely ve všech třech halách jsme naprosto spokojeni,“ uvedl zootechnik. Ve stáji probíhá stlaní slámou, prašnost ale není vysoká. Světla se zapínají před půl třetí, kdy se začíná krmit. V okamžiku, kdy čidlo zaznamená rozednívání, pak světla zhasnou. Osvětlení se tedy zapíná a vypíná podle intenzity přirozeného venkovního světla. Od půl deváté večer světlo zhasíná a rozsvítí se červené světlo, které je ve svítidlech Lely L4C integrované. Krávy červené světlo na rozdíl od člověka nevnímají, pracovníci tak mohou ve stáji provádět různé úkony, a přitom krávy neruší. Ve stáji pro býky ve výkrmu (v obci Nový Telečkov) se nachází starší, avšak stále účinné osvětlení od Lely, které nemá na rozdíl do prvně zmiňovaného integrované červené osvětlení – má ho umístěno separátně. Prostor dříve osvětlovala řada velkého množství trubicového osvětlení, které však Sedláček vyhodnotil pro účely daných stájí jako nevyhovující.
Nejmodernější osvětlení Lely L4C v provedení LED se nachází v hale pro odchov mladého dobytka (v obci Nový Telečkov), která byla postavena předloni. S těmito svítidly je zootechnik spokojen nejvíce. Je v nich integrován i LED pásek s červenými diodami. Zootechnikovi se také líbí, že jakmile pracovník přijde o půl šesté do práce a rozsvítí, intenzita osvětlení nabírá na intenzitě postupně – zpočátku je nízká a pomalu zesiluje. Na moderním dotykovém ovládacím panelu je možné regulovat svítivost a volit z vydatností 10 %, 20 %, 50 %, nebo 100 %. V praxi to v družstvu funguje tak, že jakmile večer pracovník dobytek nakrmí, světlo pomalu zhasíná a až o půl deváté večer, kdy je intenzita bílého světla na 10 % a ve stáji je šero, dojde k přepnutí na červené osvětlení. Zootechnik dále poznamenal, že při plné intenzitě je stáj osvětlena jako stadion. Původně se mělo osvětlení nacházet na kraji stáje, avšak to bylo přehodnoceno a svítidla jsou aktuálně situována uprostřed stáje. Sedláček u tohoto systému oceňuje jeho snadné ovládání a automatické přepínání při změně času ze zimního na letní a naopak.
Ovládací panel nabízí intuitivní uživatelské rozhraní pro úpravu nastavení systému, vytvoření harmonogramu osvětlení či možnost jednotlivá světla rozdělit do skupin. Postupným nabíráním osvětlení na intenzitě (a opačně) je snižována i spotřeba energie, a navíc prodlužována životnost LED světel. Svítidlo je konstruováno tak, aby byly LED trubice a ovladače vždy optimálně chlazeny. Výrobce uvádí životnost zařízení až několik desítek let. I při vrstvě prachu na horní části světla je zajištěno dostatečné chlazení LED svítidel. Potenciálnímu poškození navíc zabraňuje integrovaná pojistka – stoupne-li teplota ve svítidle nad limitní teplotní hranici, dojde k automatickému ztlumení osvětlení, případně k vypnutí svítidla.
Optimální přirozené prosvětlení stáje a proudění vzduchu
Neméně důležité je i přirozené osvětlení. Všechny tři stáje osvětluje hřebenová větrací štěrbina. Jednu z nich dodala opět společnost AGRO-partner Soběslav. Jde o hřebenovou větrací štěrbinu Arntjen (bez regulace proudění vzduchu), u níž je výhodou, že ji lze instalovat na téměř jakýkoliv typ střechy. Složena je z hliníkových profilů, jež štěrbině propůjčují pevnost a odolnost vůči silnému větru, a z bočních větrných spojlerů s kartáčky bránících falešnému proudění vzduchu pod stříšku světlíku. Štěrbina může být osazena i vysoce odolným polykarbonátem s UV filtrem zamezujícím kondenzaci vody. Podle zootechnika je právě štěrbina Arntjen ze všech nejlepší. Jako jediná účinně odolává povětrnostním vlivům a zamezuje průniku sněhu.
Ve stáji pro produkční dojnice a býky ve výkrmu jsou instalovány svinovací větrací plachty Arntjen, jejichž konstrukce je vyrobena z hliníku. Větrací systém spolupracuje s dešťovým a větrným čidlem i s teploměrem. Na základě zjištěných meteorologických údajů se plachty automaticky stahují seshora dolů (postupně, zhruba po decimetrech), kde jsou navíjeny. Stěny stáje pro produkční dojnice byly před lety upraveny tak, aby vznikl větší otevřený prostor. Dříve tam byly instalovány proti-průvanové sítě, které ale podle zootechnika nebyly vůbec účinné, a navíc se ovládaly ručně. To pro větrací plachty Arntjen neplatí.
Na jedné ze stájí jsou instalovány ventilační turbíny, se kterými ale podnik není spokojen. Vedení však vyhovují horizontální ventilátory Arntjen, které dodala společnost AGRO-partner Soběslav. Nachází se ve stáji pro produkční dojnice, tedy v Rudíkově. „Ventilátor nedělá takový efekt, že by se blízko něj krávy soustředily, nebo se k němu naopak nepřibližovaly. Vzduch ve stáji je tedy promícháván rovnoměrně, nikde není bezvětří nebo průvan. Na rozdíl od jiných ventilátorů je ten od Arntjen maximálně tichý,“ podělil se o zkušenost zootechnik. Ventilátory aktivuje čidlo na základě nastavené hodnoty – při určité teplotě dojde k jejich aktivaci. I když jsou postranní svinovací plachty nezávislé, většinou dochází k tomu, že když začne být teplo, plachty se stáhnou a aktivuje se i ventilátor.
Fotogalerie
