Mezi konvenční zemědělskou technikou nosič nářadí NeXaT působí jako zjevení. Má zvládnout téměř všechny polní práce díky rychlovýměnnému modulárnímu systému. Kvůli němu byla vyvinuta nová závěsná technika. Se strojem NeXaT lze sklízet i plodiny. Nosič vyvinula německá firma Kalverkamp Maschinenbau GmbH, za svůj počin letos získala zlatou medaili veletrhu Agritechnica.
Stroj má variabilní pracovní záběr 6 až 24 metrů, a tak jej lze využít v systému Controlled Traffic Farming (CTF). Stroj je také připraven na autonomní provoz. Díky variabilnímu pracovnímu záběru NeXaT nikdy nepřejede 95 % celkové výměry orné půdy. Proto lze dosáhnout maximálního výnosového potenciálu při maximální ochraně půdy a životního prostředí.
Stroj je prezentován jako budoucnost zemědělské techniky. Když se podíváme hlouběji do historie, zjistíme, že podobný stroj vyvíjeli Sověti.
Sovětský svaz využíval tisíce traktorů a závěsné techniky. I když těžká technika na polích usnadňuje lidskou práci a zvyšuje produktivitu, agronomové si byli vědomi rizika zhutňování půdy. A inženýři začali přemýšlet, co s tím.
Ještě v roce 1860 Henry Crafton nainstaloval patnáctimetrový nosník na dva parní stroje, na které zavěsil zemědělské nářadí. Vznikl zvláštní prototyp nosiče nářadí. V roce 1930 se inženýr M.A. Provotorov rozhodl tuto myšlenku rozvíjet dál a stroj zvětšit. Navrhl „portálovou metodu pro obdělávání polí.“ Aby tato metoda našla uplatnění, pole muselo být dlouhé, úzké a rovné. Šířka pole se měla shodovat s dlouhým rozpětím tzv. „Agromostu“ (plánováno 120 metrů), který by se pohyboval po speciálních cestách na okrajích pole nebo po železničních kolejích.
Na Agromost bylo plánováno zavěsit nejrůznější nářadí - pluhy, brány, secí stroje atd. Po poli se přitom nemělo pohybovat žádné další zařízení, což by zamezilo zhutnění půdy.
Tento přístup samozřejmě vyžadoval vhodnou infrastrukturu a byl velmi nákladný. V první polovině 20. století nebyl projekt realizovatelný, protože ještě inženýři nevynalezli motory a traktory schopné táhnout tak velký Agromost se zavěšenou technikou.
Nápad znovu ožil po uplynutí pár desítek let. Agromost se dokonce, byť ve skromnější podobě, dočkal realizace. Provozován byl při pěstování bavlny. Testy v 70. letech ukázaly, že rychlost setí je 10x vyšší než u běžného traktoru s běžným secím strojem. Byl použit elektrický pohon, napájení obstarával kabel, který byl navinut na speciální cívce Agromostu. Byly zvažovány možnosti využití dieselových generátorů.
Vzhledem k nákladům, složitosti konstrukce, nedostatečné mobilitě, chybějící infrastruktuře bylo rozhodnuto od projektu upustit. Jeden vyrobený Agromost však dlouho pracoval ve skleníku v Simferopolu (hlavní město Republiky Krym).
Zjistilo se, že Agromosty budou lépe fungovat ve sklenících. Na velkých polích se zdají být neperspektivní. NeXaT má však zásadní výhodu ve srovnání s Agromostem – může se po poli pohybovat volně.
