Nové „Centrum digitálního zemědělství“, prezentované platformou FarmRobotix společnosti DLG, představuje interaktivní expozice robotiky, automatizace, umělé inteligence, dronů a precizního zemědělství pro rostlinnou výrobu. Na digitální zemědělství se zaměřuje i speciální výstavní den s názvem „Digital Farm Day“, který se koná 13. listopadu: Prodejci strojů a profesionální zemědělci mohou získat nejnovější informace a příklady osvědčených postupů od odborníků a také se zapojit do navazování obchodních kontaktů a prohlédnout si exponáty v Centru digitálního zemědělství.
Digitální řešení pro pěstování plodin se nyní v praxi hojně využívají a mají prokazatelný přínos jak pro konvenční, tak pro ekologické farmy. Digitální technologie používané při zpracování dat umožňují manažerům zemědělských podniků lépe se rozhodovat, efektivněji využívat zdroje a zjednodušit dokumentaci, aby mohli hospodařit ziskověji a udržitelněji. Proto bude digitalizace v rostlinné výrobě klíčovým tématem veletrhu Agritechnica 2025. Přední světový veletrh zemědělské techniky, který se koná od 9. do 15. listopadu na výstavišti v německém Hannoveru, umožní návštěvníkům přímý přístup k inovativním, síťově propojeným zemědělským systémům, které využívají tyto technologie ke zvýšení efektivity, udržitelnosti a produktivity v rámci letošního vůdčího tématu „Touch Smart Efficiency“. Veletrh pořádá Německá zemědělská společnost (DLG).
Praktické využití pokročilých senzorových technologií a cloudových aplikací dnes nabízí zemědělskému a potravinářskému sektoru řadu digitálních řešení. Očekává se, že digitalizace bude klíčová pro podporu celého hodnotového řetězce při sledování ekonomických a ekologických požadavků. To, že zemědělci stále více využívají tyto technologie, potvrdil průzkum mezi německými zemědělci, který v roce 2024 provedlo digitální sdružení Bitkom společně s DLG. Průzkum ukázal, že zemědělské podniky hojně využívají variabilní dávkování při distribuci hnojiv (36 %) a pesticidů (30 %). Prediktivní údržbu zemědělských strojů využívá 25 procent zemědělských podniků.
Podle průzkumu se v letech 2022 až 2024 zvýšilo využívání digitálních technologií v zemědělství. Nejrozšířenější jsou zemědělské stroje řízené pomocí GPS, které využívá již 69 procent zemědělských podniků, následované mapami polí získanými ze satelitních snímků nebo snímků z dronů.
Využívání digitálních a chytrých technologií v zemědělství shrnuje termín chytré zemědělství:
- řešení, která mohou automatizovat polní práce a pomáhat zemědělcům v jejich operativním rozhodování. Spektrum úkolů sahá od automatizovaného sběru dat a optimalizace plánování zemědělských podniků až po efektivnější účetnictví.
Digitální technologie mohou přinést řadu významných výhod, jako je například zvýšení kvality zemědělské práce či produkce plodin. Také nabídnou ekologická a ekonomická kritéria. Přinášejí s sebou i vedlejší výhody, jako je lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Navíc snížení spotřeby provozních prostředků a zvýšení produktivity má také pozitivní vliv na příjmy a může pomoci stabilizovat příjmovou situaci farmy:
- asistenční systémy řidiče u sklízecích mlátiček průběžně sledují kvalitu sklízené plodiny - například polámaná zrna a nečistoty - a podle potřeby automaticky upravují rozteč konkáv a rychlost mláticího bubnu,
- senzorová technologie na přesných pneumatických secích strojích spolu s automatickými dávkovači sleduje uložení (podélné rozložení, dvojité nebo nesprávné uložení atd.) a podle potřeby upravuje,
- senzory NIRS na cisterně na kejdu zaznamenávají obsah hnoje, což umožňuje výživu plodin podle potřeb,
- senzory NIRS na sklízeči píce zaznamenávají kvalitu sklizené produkce, což umožňuje zlepšit výživu zvířat,
- kamerové systémy namontované na zařízeních a dronech se nyní používají k detekci plevele s mechanickou regulací plevele pomocí robotů nebo s variabilní dávkou postřikovačů.
Nahrazení papírového řízení farmy digitálním systémem drasticky snižuje vysokou manuální náročnost rutinních a dokumentačních úkonů, tím uvolňuje cenný čas a zdroje. Informační systémy pro řízení zemědělských podniků (FMIS) podporují manažery zemědělských podniků při plánování, monitorování, dokumentaci a optimalizaci provozních procesů prostřednictvím automatizovaného sběru a zpracování dat, například prostřednictvím automaticky generovaných polních map. Systémy řízení s podporou GPS šetří čas, např. při odbočování na souvratích, zkrátka usnadňují práci řidičům. Navíc zajišťují vyšší kvalitu práce a umožňují dosahovat kvalitních pracovních výsledků i v noci. Automatická aplikace hnojiv na zóny a přípravků na ochranu rostlin podle digitálních aplikačních map polí nabízí možnost efektivnějšího využití provozních prostředků, což má dopad i na provozní náklady. Čím různorodější jsou plochy, tím větší je efekt řízení podle jednotlivých lokalit.
Výsledky výše uvedeného průzkumu společnosti Bitkom a DLG ukazují, že velká většina (79 %) zemědělců vidí digitalizaci jako příležitost a mezi největší výhody digitálních aplikací uvádějí úsporu času (69 procent), vyšší efektivitu výroby (61 procent) a omezení manuální práce (57 procent). Zemědělci také vyjadřují velká očekávání, že tato řešení v budoucnu přispějí k udržitelnější a zároveň efektivnější zemědělské výrobě v celém odvětví: celých 80 procent zemědělců pevně věří, že digitální technologie jim umožní zefektivnit zemědělskou výrobu z hlediska zdrojů, 91 procent je považuje za nástroj k úspoře hnojiv, pesticidů a dalších vstupů, dalších 67 procent vidí, že povede ke snížení nákladů v dlouhodobém horizontu a 60 procent ke zlepšení kvality zemědělských produktů.
Kompatibilita a síťové připojení
Základem digitalizace procesů v zemědělství jsou data. Hladká výměna dat mezi všemi technickými součástmi a obchodními partnery je pro to klíčová. V současné době se digitální řešení stále vyznačují převážně izolovanými řešeními od různých výrobců. Propojení se systémy a aplikacemi od jiných dodavatelů často není možné nebo je možné jen v omezené míře kvůli nedostatku vhodných rozhraní nebo datových standardů. Tyto problémy s kompatibilitou ztěžují práci zemědělců a jsou příčinou toho, že technický potenciál digitálních řešení nemůže být vždy plně využit.
Dalším omezujícím faktorem pro urychlení zavádění digitálních procesů do praxe je stále nedostatečné pokrytí mobilní sítí v mnoha venkovských oblastech. Často je k dispozici pouze úzkopásmový přístup k síti s nízkou rychlostí přenosu dat, což neumožňuje využívat mnoho aplikací schopných pracovat v reálném čase a náročných na data. Někdy není pokrytí mobilní sítí vůbec žádné. Proto je rozšíření širokopásmového připojení klíčovou otázkou pro budoucnost venkovských oblastí.
Aby se digitalizace rychle a široce prosadila, je třeba nakonec přesvědčit i ty, kteří mají stále pochybnosti. Zejména malé a střední zemědělské podniky považují za překážku relativně vysoké investiční náklady. Dalšími často zmiňovanými překážkami přijetí jsou ochrana a suverenita dat, problémy s rozhraním, nedostatečná uživatelská přívětivost a nedostatek odborných znalostí v oblasti IT.
Pro úspěšné formování digitální transformace v zemědělství je třeba vytvořit nezbytné rámcové podmínky pro další přijetí. To může zahrnovat vytvoření systémů finančních pobídek i využívání digitálních technologií napříč zemědělskými podniky v podobě komunit strojů. Důležité je také posílit digitální dovednosti zemědělců vhodným školením, aby mohli plně využívat rychle se rozvíjející digitální technologie.
