V tomto článku zmíníme několik kroků k nastavení sklízecí mlátičky New Holland (některé kroky lze aplikovat i na jiné značky sklízecích mlátiček), které se hodí v obtížných sklizňových podmínkách, jež jsou rok od roku stále častější.
Sklízecí mlátičky New Holland umožňují tzv. „zabubnovat“ stroj. Tato méně známá funkce umožní obsluze snáz odhalit nedostatky při sklizni. „V zatížení do 90 % aktivujete funkci udušení motoru mlátičky přímo v dotykovém monitoru. Mlátička se zastaví a veškerá hmota v ní zůstane rozložená přesně tak, jak je tomu při sklizni – máte co hodnotit. Pokud nevyužijete tuto speciální funkci a standardně vypnete klíček, tak všechny systémy ještě „dojedou“ a mlátička je vyfoukaná tj. bez hmoty a nezjistíte nic. Celý proces trvá maximálně 30 minut a na konci se mlátička po otočení klíčkem sama v pohodě rozběhne. Čas věnovaný kontrole nastavení mlátičky se bohatě vrátí ve vyšší pracovní rychlosti, produktivitě a kvalitě sklizně,“ informuje specialista Václav Koryčanský ze společnosti Agrotec.
Než ale dojde k nastavování samotného stroje, obsluha by měla jako první vejít do porostu a zjistit jeho stav, což přijde vhod při následném nastavování sklízecí mlátičky.
9 kroků k nastavení sklízecí mlátičky
1. Kontrola začíná u vytřásadel, která jsou limitem stroje:
a. Neobjevím-li v materiálu na konci vytřásadla „ani zrnko“, tak to znamená, že mlácení je příliš agresivní a přetěžuji sítovou skříň.
b. Pokud najdu na konci vytřásadla 1 – 2 zrna, tak mám nastaveno správně.
c. 5 a více zrn na konci vytřásadla znamená, že mlácení je málo agresivní. Musím přitáhnout koše a zvýšit otáčky bubnu (pozor na maximální otáčky bubnu pro danou plodinu, např. max. 900 ot./min. pro pšenici – pak se začíná štípat zrno).
2. Kontrola materiálu na celé sítové skříni. Rozložení by mělo odpovídat nákresu tj. ideálně:
a. Vynášecí deska plná
b. Předsíto prázdné
c. První ¼ horního síta je prázdná
d. Druhá a třetí ¼ horního síta obsahuje plevy a zrno
e. Poslední ¼ horního síta obsahuje pouze plevy
3. Pro hmotu na vynášecí desce platí jednoduše zapamatovatelné pravidlo obráceného „Smajlíku“. Dosáhnete toho jednoduše – přidáním nebo ubráním přídavných lopatek prodloužení šnekovice příčného šnekového dopravníku lišty. U mlátiček CR toto řešit nemusím, proti sobě otáčející se rotory rozprostírají materiál na střed vynášecí desky.
4. Kontrola kvality zrna:
a. Zlomky na vynášecí desce – moc zlomků znamená, že mlácení je příliš agresivní tj. je potřeba povolit koš a snížit otáčky mláticího bubnu.
b. V zásobníku jsou „fousky“ a nedomlácené špičky klasů. Je potřeba zvýšit mláticí efekt, ale ne otáčkami a mezerou koše, ale zavřením KLASŇOVACÍCH plechů. Jinak budete mít více zlomků.
5. Kontrola materiálu v domlaceči. Pokud je v domlacečích hodně zrna, znamená to, že je málo otevřenéspodní síto. Pokud jsou tam jen plevy, je naopak otevřené moc. Ideálně by to mělo být 50:50.
6. Kontrola kvality slámy. Pokud je sláma moc nadrcená, je potřeba povolit koš rotačního separátoru.
7. Kontrola ztrát. Ztráty je bezpodmínečně nutné přepočítat podle záběru lišty. Pokud jedu na menší než 0,5% ztráty, okrádám se o čas, kterého letos bylo opravdu málo. Jak na to. Aktivuji rozmetače plev a slámu ukládám do řádku. Za mlátičkou si vyberu tři místa, kde provedu měření – vpravo za lištou, vlevo za lištou a mezi koly. Na každém místě si odměřím na strništi čtverec o rozměru 30 x 30 cm a v tomto čtverci spočítám zrna. Výsledky zprůměruji. Výsledek porovnám s tabulkou na „Posouvátku“. U sklízecí mlátičky se záběrem 9,15 m bude povolené půl procentní ztráty v porostu s výnosem 8 tun/ha představovat 12 zrn pšenice.
8. Rozjezd mlátičky – povolím koše, nastartuji a mlátička se sama bez problémů rozběhne.
9. Na základě provedených zjištění jsem si přenastavil mlátičku, plošná výkonnost je odpovídající, kvalita sklízeného zrna je dobrá a ztráty ZJIŠTĚNÉ POMOCÍ TABULKY NA POLI jsou v souladu se všeobecně přijímanou půlprocentní normou. Zbývá tedy poslední věc a to překontrolovat citlivost ztrátoměrů.
Četnost nastavení sklízecí mlátičky by se měla provádět v závislosti na počasí a zralosti porostu, takže několikrát denně, minimálně však třikrát za den – ráno je materiál vlhký, odpoledne přeschlý a večer znovu vlhne. Zralost porostu může být i v rámci jednoho pole rozdílná (místa u potoka, u lesa). Pokud se tyto podmínky mění velmi často, například během jedné jízdy, je potřeba volit v nastavení vhodný kompromis.
Článek vznikl za podpory materiálů společnosti Agrotec, a.s.
Fotogalerie
