Čelní kolové nakladače pro agro sektor
Dnes je 22.11. – svátek slaví Cecílie

Na rodinné farmě si vyrobili kompaktor podle vlastních představ

Zveřejněno: 18. 7. 2018

Malý soukromý zemědělec si často z finančních důvodů nemůže dovolit zbrusu nový stroj. I když je možnost nejrůznějších dotací, ne vždy na ně dosáhne. Jedinou možností je buď koupě použitého stroje, případně jeho kompletní renovace nebo si stroj vyrobit. Všechny tyto možnosti zkombinovali na rodinné farmě RAIWARA s.r.o.

Finální výrobek

Rodinná farma RAIWARA s.r.o. hospodaří v nadmořské výšce od 500 do 600 m n. m. na výměře okolo 20 hektarů, orná půda zabírá její polovinu. Na farmě si vyrobili vlastní kompaktor nejen z použitých dílů. Na otázky ohledně výroby nám odpověděla paní Ludmila Kalhousová.

Důvodem byly finance

„Při dnešních cenách si koupi nového stroje nemůžeme dovolit a žádost o dotaci na nákup kompaktoru nám nevyšla o jeden bod. Současně jsme nenalezli žádný nám vyhovující stroj v nabídce použitých strojů. To, že jsme se nakonec rozhodli pro renovaci a úpravu stroje určeného k likvidaci v kovošrotu byla náhoda, která urychlila naše rozhodnutí, a to z mnoha hledisek, tzn. cena, možnost úpravy podle vlastních představ a v neposlední řadě i to, že se jednalo o torzo kompaktoru Saturn,“ zdůvodnila počínání paní Kalhousová.

Výroba svépomocí

Na výrobě kompaktoru se podíleli jen dva rodinní příslušníci po volných večerech, přičemž celá výroba započala letos v polovině ledna a dokončena byla v průběhu března.

Při tom výroba nebyla nikterak jednoduchá. Původní na celém stroji jsou jen dvě závěsné sekce. Z kovošrotu se zachránily pouze tři neúplné závěsné sekce, každá se záběrem 1,5 metrů. Z těchto sekcí se poskládaly dvě tak, aby finální záběr činil 3 m. Jako první se na sekcích vyměnily opotřebitelné části, jako jsou radličky, střižné šrouby či ložiska. Poté je bylo nutné osadit vedle sebe pro potřeby vyměření nosného rámu a usazení nápravy. „Podle měření jsme objednali potřebný materiál a začali vlastní výrobu. Konstrukce byla tvořena “na koleni“ podle našich představ, kdy jsme se drželi původní konstrukce hlavně u prvků týkajících se zavěšení sekcí kompaktoru tak, abychom docílili jeho funkčnosti kopírování terénu,“ dodala paní Kalhousová.

Nejdražší jednorázová položka v rozpočtu

Výroba stroje se neobejde bez větších nebo menších komplikací, ty se nevyhnuly ani při výrobě tohoto kompaktoru. Co bylo nejsložitější vyřešit, přibližuje paní Kalhousová. „Jednoznačně to bylo vyřešení nosných tyčí pro závěsné sekce, protože ty se nám nepodařilo zachránit a původní byly přepáleny autogenem. Pokoušeli jsme se o náhradní řešení, ale to se při zkušebním zdvihu stroje neosvědčilo. Proto jsme byli nuceni nosné tyče objednat ve výrobním závodě a to byla i nejdražší jednorázová položka v rozpočtu. S ohledem na tento problém byly ty ostatní problémy s vyměřením vzdálenosti uchycení nápravy a pístnic jejího zdvihu nicotné.“ Co bude určitě mnohé čtenáře zajímat, jsou náhradní díly, respektive jejich dostupnost či výroba. K tomu paní Kalhousová dodává: „Objednání nosných tyčí bylo bez problému a výroba ostatních dílů také, protože jsme využili vlastní vybavení a zdroje, např. pístnice jsme použili ze starého roudnického secího stroje a nápravu ze starého traktorového nakladače.“

Stroj funguje přesně podle představ

Jelikož jsou sekce kompaktoru shodné s osvědčeným kompaktorem Saturn a na farmě zachovali jejich stejný originální typ zavěšení, kompaktor odvádí skvělou práci. „Stroj je tedy složen ze dvou sekcí kompaktoru Saturn s jištěním střižnými šrouby, má pracovní záběr 3 m, sekce nejsou sklopné a stroj je polonesený. Transportní šířka 3 m je do našich podmínek vyhovující,“ uvádí paní Kalhousová. Celý projekt přišel na 60 tisíc korun, do částky není započítána práce. Částka zahrnuje nákup vyřazených sekcí včetně nových nosných tyčí a další potřebný materiál.

A co paní Ludmila Kalhousová doporučuje těm, kteří chystají podobný projekt? „Vybírat ze starších strojů v nabídce tak, aby se redukovalo množství potřebných úprav. Současně nemá smysl se do takového projektu pouštět, pokud není k dispozici kompletní vybavení a prostory.“ A plánují na farmě v budoucnu obdobné projekty? „Nějaké ty zkušenosti máme, ale očekáváme v průběhu 3 až 5 let zvýšení výměry půdy. Dělali jsme již opravu a renovaci vleku BSS PS2 AGRO 08.06, generální opravu včetně laku na sklízecí mlátičce E514. Plánujeme pokračovat renovací fekálu pro dovoz vody k postřikovači, ale to je spíše nutnost. Ale více zatím v plánu není, protože nás čeká v budoucnu oprava stodoly na uskladnění píce a strojů.“

Autor: Milan Jedlička
Foto: Ludmila Kalhousová