Cílem projektu plovoucího kravínu je ukázat, jak je technicky možné ekologicky udržitelné hospodářství umístit blízko velkého města. Tím se mléčné výrobky dostanou mezi větší počet lidí, aniž by se využilo nákladného dovozu do města (dojde k minimalizování produkce emisí spojených s přepravou výrobků). Projekt chce také poukázat na změny klimatu, neboť nizozemští farmáři se obávají povodní – právě plovoucí kravín by mohl být řešením.
Kravín o rozloze 1 200 metrů čtverečních je ukotven v nejrušnějším přístavu na světě. Umístěn je na nevyužité vodní ploše, která již nevyhovuje velkým lodím. Za projektem stojí architekti Peter a Minke van Wingerden. Myšlenka plovoucího kravínu je poměrně stará. Stavět se začal od roku 2016. Po zdlouhavé fázi výstavby je nyní víceúrovňový kravín domovem 32 krav plemene montbeliard. Krávy nejsou celou dobu zavřené ve stájích, pokud to příliv dovolí, mohou za pomocí lávky dojít na nedalekou pastvinu. Zatím se denně dojí 600 litrů mléka, plánováno je až 800 litrů. Pokud se plovoucí kravín osvědčí, bude se na „palubě“ nacházet 200 krav a dojivost by měla dosáhnout až 5000 litrů mléka denně.
Krávy jsou umístěné ve stájích, které zatím pojmou maximálně 40 krav. Střecha má takovou konstrukci, aby mohla zachytávat sladkou dešťovou vodu, která se dále využije v chovu. Plovoucí solární panely se zase postarají o výrobu vlastní elektřiny. Kravín je tedy co se týče energií zcela soběstačný. Kravín má několik pater, v nejvyšším jsou umístěny stáje, spodní patra slouží ke stáčení mléka do lahví, výrobě jogurtů, míchání a skladování krmiva. Krmení, dojení a vyhrnování hnoje obstarávají roboti společnosti Lely. Hnůj a moč se skladují ve vzduchotěsném zásobníku, aby se předešlo zápachu. Hnůj je buď nabízen ostatním zemědělcům, nebo se s ním hnojí zahrady a parky v Rotterdamu.
Dobytek je krmen odpadem z městských pivovarů, zbytky jídel z restaurací a kaváren či vedlejšími produkty z mlýnů a trávou, která je získávána sekáním z nedalekého parku a golfových hřišť. Sklizeň trávy a svoz odpadu probíhá za pomocí elektrických vozidel, které vlastní provozovatel plovoucího kravínu. Toto krmivo pokryje 80 % potřeb, zbylých 20 % se musí dovážet.
Farma je přístupná veřejnosti. Nákladnost celého projektu je odhadována na 70 milionů korun.
Městské farmaření má podle některých vědců budoucnost, protože využívá méně vody, hnojiv a pesticidů, než konvenční zemědělství. Většího rozšíření však zatím brání mimo jiné velké počáteční investice. V Dubaji byla dokonce postavena první vertikální farma, kde se pěstuje nejrůznější zelenina v regálech - slouží pro letecký catering.
Více než polovina lidí v Nizozemí žije pod úrovní mořské hladiny. Nizozemští zemědělci tak mají strach z povodní.
