Mezi nejznámější švýcarské vinařské oblasti patří terasovité vinice Lavaux, které se rozprostírají 30 km podél břehů Ženevského jezera v kantonu Vaud. V průběhu staletí vytvořilo jezero strmé svahy s terasy, které jsou vyztuženy kamennými zdmi. Krajina se stala jedinečným příkladem interakce člověka s prostředím a v roce 2007 byla tato oblast zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Vinařská oblast je přibližně vymezena městem Lausanne na západě a hradem Chillon na východě a jejich plocha přesahuje výměru 800 hektarů. Terasovitá pole na slunných jižních svazích tu začala vznikat ve 12. století, kdy byla tato oblast pod kontrolou benediktinských a cisterciáckých klášterů, nicméně víno se zde pěstovalo již v období starověkého Říma.
Tato oblast v letošním létě bude patřit akci spojené s tradicí pěstování vinné révy a výrobou vína. V rámci akce se také představí inovace. Čím dál více vinařů využívá drony k postřiku vinic. Dron je nový pracovní nástroj pro přesné zemědělství, který je praktický a šetrný k životnímu prostředí. Již nyní je ve Švýcarsku možné vidět drony létat nad vinicemi. Před dvěma lety byla společnost AgroFly se sídlem v kantonu Valais první v Evropě, která získala oficiální povolení používat drony pro postřik přípravků na ochranu rostlin. Dnes je ve Švýcarsku pět společností, které smí používat drony k postřiku vinic.
První prototypy byly testovány na vinicích ve Valais v roce 2016. V roce 2017 společnost AgroFly obdržela veškerá nutná schválení. Dron AgroFly je vyroben z uhlíkových vláken a hliníkového pancíře, má šest ramen a šest vrtulí s rozpětím křídel asi dva metry a váží asi 40 kg spolu s užitečným zatížením. Je vybaven velmi přesným postřikovacím systémem. Sestavení, příprava a nastavení přesných parametrů trvá asi týden.
Dron může operovat ve všech těžko přístupných oblastech, kam se nemohou dostat traktory, čtyřkolky, dokonce ani vrtulníky. Provedené analýzy ukazují, že 85 až 100 % přípravků díky dronu dosáhnou cíle. Pro srovnání – úspěšnost vrtulníku je pouze 30 až 40 %. Díky přesnosti je možné používat méně přípravků, vyhnout se kontaminaci silnic, řek, jezer a jiných povrchů.
Dron léta ve výšce 1,5 m nad vinicemi a sleduje řady, zastavuje a přesouvá se k dalším řadám. Na jedno nabití baterie může dron létat dvacet minut a přesně aplikovat postřik v předem definované oblasti. Spolehlivost a výkonnost dronů se neustále vylepšuje, stejně jako jejich provozování. Stále je potřeba zlepšovat přesnost aplikace. Tato technologie je pořád poměrně nová a má velký potenciál na další vylepšování.
Dron sloužící k chemické ochraně rostlin obecně šetří lidské zdraví i životní prostředí. Obsluha, která dron ovládá na dálku, se vyvaruje přímému kontaktu se škodlivými látkami. Dron také vytváří méně hluku. Tato technologie aplikace je však stále jen doplňkem ke konvenčnímu traktoru s postřikovačem (ten se stále na rovných plochách využívá). Podle odborníků mohou drony nahradit klasické stroje pro postřik do roku 2025 až 2030.
O stále větší rozšiřování dronů pro aplikaci postřiků se zasluhuje propracovaný švýcarský systém regulací zemědělských činností. Ve světě též narůstá jejich popularita.
Ženevské jezero
Ženevské jezero je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.
Fotogalerie
