Těmto nářaďovým traktorům nebo nosičům se v Německu přezdívalo krtek a u nás se vžilo pojmenování splašená traverza či merkur. A to kvůli koncepci stroje. Jedná se totiž o jednoduchý stroj, který byl dodáván z tehdejší Německé demokratické republiky do států východního bloku, byl užíván i v Československu a někde pomáhá dodnes. Od roku 1961 se vyrobilo 12 000 kusů.
Pro nosič RS je typická jeho univerzálnost a malá váha. Základní myšlenkou při konstrukci traktoru byl požadavek, vytvořit lehký traktor o malém výkonu, který by mohl vykonávat lehčí polní práce - hlavně obdělávání řádkových kultur. Dále možnost připojit nejrůznější nářadí, ale aby byl zachován také dobrý výhled.
Konstruktéři zvolili následující koncepci: v zadní části byl umístěn motor, převodovka, pohon kol brzdové ústrojí, a ovládací mechanismy. Stroj byl bez kabiny, některé verze však měly ochranný rám, který mohl být opatřen i plachtou proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Střed stroje tvořil páteřový nosník (traverza), na který se daly zavěsit či umístit různé zemědělské mechanismy (např. kypřiče půdy, postřikovače). Na přední části nosníku byla instalována přední náprava s řízenými koly. Nářadí bylo možné současně montovat dopředu, dozadu a mezi nápravy. Možností byla i přestavba rozchodu, rozvoru a světlosti.
První stroje RS-08, které se vyráběly od roku 1955, měly vzduchem chlazený dvouválcový benzínový motor, od roku 1962 byla dodávána verze s dvouválcovým vznětovým motorem o výkonu 18 koní a se čtyřválcem. Později následovaly modernizace RS09-2 a přeznačkování na GT109 , GT122 nebo GT124.
Zvláštností bylo umístění motoru na zadní nápravě a nad ní. Traktor RS-09 má čtyři rychlosti vpřed a čtyři vzad. Tyto můžeme řadit ve dvou skupinách, takže má celkem převody pro osm rychlostí vpřed a osm zpátečních rychlostí, což stačí do univerzálního použití.
O tom, že se konstruktérům traktor podařil, svědčí fakt, že byl hojně využíván prakticky všude. Uplatnil se při prosekávání řepy, okopávání, rozmetání umělých hnojiv a meziřádkové kultivaci. Uplatnění nalezl i v živočišné výrobě, zahradnictví, zelinářství, sadařství, ve stavební výrobě, v průmyslu a lesnictví. Univerzálnost ještě zvyšují různé možnosti úprav, např. přestavění sedadla řidiče pro zpětnou jízdu, nastavení světlosti na 800 mm pro práci v kukuřici apod.
Traktor nebyl vhledem k malému výkonu a nízké váze určen k těžším polním pracím a k provozu s těžkými vleky.
V NDR se pro nářaďový traktor RS-09 vyráběla speciálně řada nářadí, strojů a zařízení, která umožňují jeho univerzální využití (například otočný pluh, kultivátor, rám bran, kotoučové brány, secí a vysazovací stroj, sklopná korba či postřikovač a mnoho dalších.)
Fotogalerie
Literatura a zdroje
[1] SULEK, V.: Nářaďový traktor RS-09. Státní zemědělské nakladatelství.
