Levandule je rod rostlin patřící do čeledě hluchavkovité, obsahující 20–40 druhů. Jsou to obvykle polokeře, někdy jen vytrvalé byliny a kvetou fialovým, bílým nebo růžovým květem. Rod je znám především pro svou nezaměnitelnou vůni. Bývají často pěstovány v kultuře, v českých podmínkách se nejčastěji pěstuje druh levandule úzkolistá, známá též jako levandule lékařská.
Jsou to nejčastěji polokeře nebo keříky, někdy též vytrvalé byliny s dřevnatějícími bázemi. Listy jsou zpravidla jednoduché, celokrajné, někdy též zubaté nebo zpeřené. Květy jsou oboupohlavné, drobné; trubkovitý kalich je pokryt žláznatými chlupy obsahujícími aromatické silice, koruna je silně či jenom nevýrazně dvoupyskatá. Umístěny jsou v lichopřeslenech klasovitě nahloučených na koncích květonosných lodyh. Opylovány jsou hmyzem, plodem je tvrdka.
Zástupci rodu jsou rozšířeny na severní polokouli od Kanárských ostrovů přes Středomoří a severní Afriku včetně saharských států až po Arabský poloostrov a Indický subkontinent. Jejich obvyklým biotopem jsou suché nízké křoviny, zvané garrigue.
Některé druhy se používají jako okrasné rostliny. Uplatní se při výsadbě ve skupinách, kdy vytvářejí krásný kvetoucí koberec. Silice, zvaná levandulový olej, se užívá v lékařství, kosmetice a aromaterapii; má protizánětlivé, antiseptické a repelentní účinky. Široké využití má druh v gastronomii jako koření, na výrobu sirupů či jako pot-pourri. Jde také o medonosné rostliny.
Levandule je rostlina, které velmi dobře snáší sucho a nejlépe se jí daří v lehkých hlinitopísčitých, písčitých nebo štěrkovitých, dobře odvodněných půdách. Vyžadují plně osluněné stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu. Prospívají i bez přihnojování, při velké vlhkosti či přemokření mohou trpět uhníváním kořenů.
Proces získávání oleje je poměrně složitý a odvíjí se mimo jiné od toho, jaké množství rostlinného materiálu je k získání oleje potřeba. To také ovlivňuje cenu. Cenný levandulový olej se získává parní destilací z květů a stonků. Koncentrace oleje v rostlině je silně závislá na klimatických podmínkách, ve kterých jsou rostliny pěstovány. Sklizeň se provádí, když je levandule plně rozkvetlá, nebo těsně poté, obvykle na konci června a v průběhu července a v závislosti na počasí. Květy a stonky levandule jsou sklizeny řezačkou se speciálním adaptérem. Odvoz materiálu od řezačky na místo destilace provádí speciální kontejnerové nosiče. Materiál se nechává přímo v kontejneru, který se utěsní a je do něj ohřevem vody přiváděna pára. Pára pak na sebe vlivem vysokých teplot váže uvolňující se olej. Pára s olejem je pak přiváděna do nálevky a putuje v trubkách mezi kterými teče studená dešťová voda, která kondenzuje páru zpět na olej a vodu – směs poté putuje do nádrže, kde se obě kapaliny usadí – vrchní vrstvu tvoří levandulový olej. Vzácný levandulový olej se poté sbírá ze separátoru.
Fotogalerie
