V minulém článku jsme se věnovali Péči o porosty a technice přísevu nebo hnojení, Péči o techniku před sezónou a vše o sečení, Péči o techniku pro rozhazování, obracení a shrnování pícnin. Poslední částí je Péče o techniku před nasazením sítě do lisu a samotné lisování.
Při senážování a silážování pícnin v prostředí malých a středních farem se nejčastěji setkáváme se systém lisování do kulatých nebo v určitých oblastech západní Evropy do hranatých balíků. Sklizeň senáže do kulatých či hranatých balíku je prováděna sběracími lisy. Jinou kapitolu tvoří silážní žlaby anebo vaky. Největším problémem v zemědělství, a to nejen při sklizni pícnin, je riziko počasí. Při nepříznivém počasí a špatně zvolené technologii sklizně jsou ztráty u vyrobených senáží značné. Nevhodně zvolená technologie sklizně či konzervace píce má za následek nižší výživovou hodnotu, což se projeví na snížení užitkovosti hlavně u mléčného skotu (či výskytem buněčných elementů). U masného skotu zase klesají přírůstky a nežádoucí látky (mykotoxiny) se ukládají v tuku zvířat.
Důležité mikroorganismy, které způsobují hygienická rizika
• Klostridie: spory klostridií jsou obecně ve střevě, výkalech, hlíně, vodě atd. V půdě jsou pak schopny přežívat měsíce a roky. To z nich dělá potenciální zabijáky, které zapříčiní dietetické poruchy u zvířat. Siláže a senáže o příliš nízké sušině, když nahrabeme příměs hlíny do sklízené hmoty, vzniká proteolýza, kyselina máselná atd.
• Listerie: bakterie nejčastěji u přežvýkavců, skotu a ovcí. Typickým projevem bývá meningoencefalitida (zánětlivých onemocnění mozku) a často končí úhynem jedince. Nakažená zvířata vylučují původce výkaly i mlékem.
• Plísně: mykotoxiny jsou metabolické produkty patogenních plísní, které kontaminují krmiva a potraviny a jsou zdrojem alimentárních intoxikací zvířat a člověka, nazývaných mykotoxikózy. Dospělý skot s výjimkou mladých zvířat a vysokoprodukčních dojnic je relativně odolnější na zaplísněné krmivo. Dospělý skot někdy zaplísněné krmivo rádo přijímá, proto se nesmí zvířatům předkládat. Mykotoxiny snižují příjem krmiva, poruchy trávení, zabřezávání, cysty, poruchy imunitního systému atd. Následně se to projeví sníženou užitkovostí.
• Kvasinky: čím více je podpůrných aktivních mikroorganismů v bachoru, tím lepší je využití krmiva. Cílem každého krmení by proto mělo být dosáhnout v bachoru optimálního prostředí pro bakterie. Používají se i živé kvasinky zvyšují mikrobiální populaci v bachoru a umožňují tak zvířeti efektivnější využití krmiva a jeho zvýšený příjem.
Definice zelená píce – je souhrnné označení pro nadzemní části pícnin, tj. listy, květy, lodyhy, které neukončily svůj růst. Obsahují tedy hodně zeleně listové, rostlinných šťáv a mají různý obsah dusíkatých látek a cukrů, které podporují fermentační proces.
1. Silážování představuje sklizeň píce s nejnižším obsahem sušiny a to 15-30 %. Jedná se o sklizeň a konzervaci čerstvé zelené píce. U sušin pod 28 % již začínají odtékat silážní šťávy a z uzavřeného balíku nemají možnost odtéct - v zimně následně dojde k zamrznutí. Úprava píce při sklizni na siláž spočívá především v dokonalém nařezání (u lisů je to průchodem hmoty tlačenou rotorem přes řadu nožů), utužení a slisování sklízené hmoty následně probíhá v prostoru lisovací komory. Tato technologie s sebou nese ztráty sušiny 18-28 % z důvodu odtoku silážních tekutin. Téměř vždy se musí používat konzervační prostředky. Příkladem je sklizeň směsek obilnin nebo hrachů v mléčné zralosti.
2. Senážování je v podstatě sklizeň zavadlé píce - v dnešní době nejrozšířenější způsob konzervace píce. Konzervace píce je založena na principu přírodního mléčného kvašení za anaerobních podmínek. Obsah sušiny se pohybuje v rozmezí 30-50 %. Tohoto množství sušiny se dosáhne přirozeným prosušením na poli (možnost obracení hlavně za méně příznivého počasí). Při senážování pro mléčná plemena skotu píci upravujeme opět řezáním – může se navolit různá délka řezanky upravením počtem nožů, čímž se následně podpoří konzervace a zvýší se tak kvalita krmiva. Při této metodě jsou ztráty sušiny o třetinu menší než při silážování, protože nedochází odtoku silážních tekutin. Konzervační prostředky se při této technologii sklizně používají pro snížení ztrát zkrácením fermentačního procesu. Pár centimetrů znehodnocení na povrchu zabalených balíku již může tvořit až 25 % z celkového objemu balíku.
3. Při sklizni sena je hlavním požadavkem na sklízené plodiny vysoký obsah sušiny 70 - 80 % TS. Jelikož je hmota příliš suchá nedoporučujeme použít velký lisovací tlak. Lepší je balík volnější a může v něm lépe proudit vzduch (dýchat). Některé lisy dnes umožňují nechat volnější jádro balíku a poté stáhnout pevněji poslední vrstvy balíku.
Lisy na kulaté balíky musí být nastaveny optimálně k dosažení vysoké hodnoty stupně slisovatelnosti (min. 220 až 230 kg DM/m3).
Záleží na typu podle konstrukce lisů:
1) S pevnou komorou se hmota nejdříve plní uvnitř komory až objemově vyplní plochu po vrch - až pak následně po tom dojde k protočení a teprve tehdy začíná proces vlastního lisování. Poznáme je podle středu ve tvaru hvězdy. (Claas Roland, Welger RP 435, Kuhn FB 2130).
2) Semivariabilní komora je kombinací pevné komory s možností navolení několika možností průměru (př. Krone Comprima F 150) přestavením dorazu na různé polohy. Je potřeba dát příčkovému dopravníku možnost dosáhnout větších průměrů balíků.
3) S variabilní komorou jsme schopni dosáhnout daleko lepší slisovatelnosti, neboť tlačí již od jádra balíku. Po dosažení navoleného průměru je možné vytvářet balíky o průměru 0,6-1,8 m či 0,9 - 2,1 m. (Claas Variant, Welger RP 535, Krone Comprima V 210, Kuhn VB 2260 atd.)
Pravidla jízdy v řádku mají vliv na konečný tvar balíku
Tvar řádku je důležitý pro správné formování balíku. Řádky mohou být jednoduché nebo dvojité, o šířce max. 1,9 m umožňující dobrý sběr sběračem lisu. Při tvorbě dvojitých řádků je důležité, aby ležely těsně vedle sebe místo k sobě. Zvláštností jsou různé tvary řádku, ideální je nízký rovnoměrný řádek. Pokud máme jeden slabý řádek o šířce 0,5 - 0,6 m, v tom případě je nutné zvolit přejíždění ze strany na stranu v delších intervalech cca. 5 – 10 m. V žádném případě žádné prudké kličkování. Toto nám zajistí, že se dostatečně naplní i strany komory lisu a balík bude rovnoměrný. Nebude jen problém v tom, že nám vzniknou balíky ve tvaru soudečku, což je nežádoucí, ale vede to i k problémům s praskáním sítě a následně ke špatnému balení do fólie. Nevhodné jsou balíky vysoké a nesouměrné, případně s více hmoty k jedné straně.
Velké překrytí hran balíku zemědělskou síťovinou není v žádném případě vyžadováno, stačí max. do 2 cm. Je žádoucí, aby byly balíky dobře zabalené a částečně překryté sítí zemědělskou síťovinou z obou hran stran lehce přes okraj "OVER THE EDGE". Tyto balíky jsou snadněji manipulovatelné a skladovatelné. V opačném případě pokud se překrytí hran balíků dostane nad 2 cm, nastane problém při rozebírání balíků, síťovina se může trhat na kousky a hrozí tak kontaminace krmiva.
Nejdůležitější je překrytí krajů balíků ve chvíli, kdy sklízíme zavadlou píci (senáž), která se bude následně balit do strečové fólie. Tehdy dochází k otáčení balíku na balícím stole či válcích, navíjí se vrstvy strečové fólie při přechodu přes kraje, a dochází tak k dokonalému přilnutí fólie k balíku. S každou další vrstvou fólie těsně přiléhá k balíku a minimalizuje se vznik nežádoucích vzduchových kapes, jenž mají později za následek vzniku plísní a znehodnocení krmiva.
Firma JUTA v současnosti nabízí nový produkt sítě GREENWRAP s polovičním počtem řetízků a se zachováním požadovaných pevností (netrhá se). S tím samozřejmě koresponduje menší množství vzniklého odpadu. Díky svým novým vlastnostem (pevnějším řetízkům), se síťovina osvědčila jak u balíků se siláží, kdy se především v mrazech při otevření balíků síťovina snadno odmotává a nekontaminuje siláž, tak u balíků se senem a slámou.
Technologie balení balíků do strečové fólie
• Čas, jenž uběhne od slisování do zabalení, by měl být co nejkratší. Balíky by měly být zabaleny maximálně do 2 hodin. Rozhodující je také kvalita a v neposlední řadě rychlost baličky. Od naložení včetně času samotného balení až po složení, by vám měla na jeden balík stačit cca. 1 min. V opačném případě, pokud balíte třeba 200 balíků, si sami dokážete spočítat, kolik na to budete potřebovat času.
• Baličky na kulaté balíky - je zde několik konstrukčních variant.
Máme několik základních typů:
1. S otáčejícím stolem a samonakládáním. Při balení se točí stůl, balík a rameno stojí (případně je potřeba dalšího manipulačního prostředku na skládání a nakládání).
2. Válcové, kde se otáčí válce a balík i rameno se pootáčí.
3. Je zde možnost takzvaného lisu v kombinaci s baličkou (obě operace lisování a balení zvládne jeden člověk s jednou soupravou).
Abychom udělali dokonalé balíky, je potřeba pravidelně kontrolovat překrytí vrstev na 50 % a předpnutí u strečové fólie z 50 až 70 %. Dbejte také, aby na strečových válcích, kudy prochází fólie, nebyly žádné zbytky lepidla!
Vrstvy fólie
• Čím vyšší sušina, tím objemnější je sklízená hmota. Následně je potřeba zajistit více vrstev.
• Osvědčené je balit balíky na základních 4 až 6 vrstev. V případě, že provádíme tzv. koňskou siláž, pak až 8 vrstev folie (což je dáno tím, že kůň má jinak složen trávicí trakt podstatně se lišící od systému trávení krav).
Co dělat v případě, že máme problémy s balením
1. Kontrola šířky jedné vrstvy. Při použití kvalitní strečové fólie snižuje její šířku, za normální letní teploty, na 70 % smrštění z původních 750 mm, na balíku zůstává šířka pouze 590-610 mm. U užší strečové fólie, šířky 500 mm, se hodnota šířky na balíku změní na 390-410 mm. Pokud nám tyto hodnoty nesedí správně (zejména při extrémních teplotách) provedeme kontrolu funkce brzdy, jaké má nastavené tření a rychlost otáčení válců na stole nebo na rameni baličky.
2. Přesná kontrola dopínání strečové fólie Pokud jsou vrstvy fólie příliš volné, pak se do balíku dostává nežádoucí vzduch. Provedeme kontrolní měření dopínání na držáku odvíjející se fólie a fixou si provedeme odměření rysky v délce 10 cm uprostřed strečové role (musí se provádět za klidu při odstaveném a vypnutém pohonu a traktoru). Následně pootočit s ramenem (nebo stolem) o půl otáčky a nesmí dojít k uvolnění poklesu napětí fólie. Na fólii se objeví původní značka v předpětí - hodnota by měla být 70 %. To znamená, že naše původní ryska se natáhne z původních 10 cm na 17±1 cm - pak je to v pořádku. Pokud tomu tak nebude, zejména u starších baliček, nastává problém s dopínacím převodem. Pak vyhledám raději kvalifikovaný servis.
Barevné provedení fólie aneb jakou barvu použít
• Bílá nebo světle zelená folie se zahřívá na slunci jen velmi málo. Hustota plynu je u světlých fólií nejoptimálnější.
• Tmavé až černé filmy jsou naopak na slunci zahřívány velmi silně. Tím dochází k tomu, že propustnost kyslíku folií se zvyšuje. Proto je potřeba chránit je před přímým slunečním zářením. Nejlépe pak tyto skladovat někde pod střechou či v kryté hale.
Kdy použít jaké barvy fólie:
1. první seč – bílá/světle zelená (teplota +/- 24˚C)
2. druhá seč – bílá (teplota 30˚C a více)
3. třetí seč černá/tmavě zelená (teplota 15˚C)
Při manipulaci se senážními balíky je potřeba se vyhnout poškození protržením síťoviny či fólie od ostrých hran při nakládání nebo skládání. Při poškození obalu hlavně u strečové fólie i ty nejmenší otvory mohou mít následně vliv na kvalitu celého balíku. Doporučenou alternativou u balíků balených do fólie je svézt manipulačními a dopravními prostředky z pole již v průběhu samotného lisování na úložiště a až pak je zabalit a současně je uskladňovat.
Místo, kde budeme balíky ukládat, by mělo být čisté, například vyvýšené, abychom zabránili možnému vlhnutí odspodu. Balíky sena nebo slámy, pokud jsou uloženy venku, by měly být uloženy do stohů a skládány s přesahem přes sebe. U skladování kulatých a hranatých balíků sena, ještě před jejich naskladněním, je nutné sledovat denně jejich vnitřní teplotu a později sledovat teplotu v delších intervalech, důvodem je hrozba samovznícení. Pokud balíky uložíme a z vrchu zakryjeme plachtou, prolíná odspodu proud vzduchu s vlhkostí. V žádném případě nerovnáme balíky do sloupu (vyjma senážních balených do strečové fólie) s následným přikrytím plachtou. Zde vzniká problém s prouděním vzduchu odspodu nahoru u nejvyššího balíku. Nahoře se pak sráží v kondenzovanou vodu a vniká do horní části posledního balíku, následně jej znehodnotí vznikem plísní. Raději by měl být celý stoh balíků překryt speciální plachtou chránící před povětrnostními vlivy. Plachta by měla být prodyšná, vodoodpudivá, odolná proti UV-záření a v neposlední řadě proti roztržení. Hlavně na balících zabalených do fólie pravidelně provádějte kontroly možného poškození. Pokud zde najdete díry od myší, koček nebo od ptáků ihned opravte speciální páskou k tomu určenou. V případě velkého poškození ihned balík použijte. Max. doba pro krmení otevřeným senážním balíkem jsou tři dny. Maximální skladovatelnost ke zkrmení je 12 měsíců. V případě zkrmování balíků následně kontrolovat (zápach, barvu a formu). Kvalitní siláž má kyselou a aromatickou vůni.
Zde si můžete prohlédnout komentované video z představení nového lisu Pöttinger Impress 155 VC PRO s ovíječkou a stavěčem balíků.
