Základem testování traktorů Zetor je samozřejmě startování. Testuje se nejen nastartování samotného motoru, ale také funkce dalších elektronických jednotek (ECU), bez kterých není traktor plně funkční (například jednotky motoru, emisního systému, převodovky nebo žhavení). S ohledem na propojení (funkční provázanost) jednotlivých jednotek, může špatná funkce jedné jednotky způsobit dysfunkčnost jiné ECU, jejichž funkčnost spolu na první pohled nesouvisí. „Testy se provádí s akumulátorem nabitým na 100 % a 70 %, protože právě 70 % je podle zkušeností z provozních zkoušek stav odpovídající běžnému stavu akumulátoru v provozu,“ vysvětluje Stanislav Mitáš, Vedoucí výzkumný pracovník laboratorních zkoušek společnosti ZETOR TRACTORS.
Od zavedení certifikace STAGE IV patří mimo jiné k legislativním požadavkům funkčnost emisního systému za nízkých teplot. Tento předpis uvádí, za jakou dobu od nastartování traktoru, musí být systém plně funkční. Jedním z legislativně vyžadovaných testů je také zkouška rozmrazování močoviny a následně její vstřikování do emisního systému. Močovina při minusových teplotách zkrystalizuje a v tomto stavu (skupenství) není možné její vstřikování.
Do testování spadá i v běžném provozu viditelné rozmrazování čelního skla. „Během testu se na namražené čelní sklo nastříká určené množství vody a po jejím zmrznutí se traktor nastartuje. Následně se na čelní sklo po 5, 10 a 20 minutách zakresluje rozmražená plocha a porovnává se s požadavkem normy,“ uvádí Karel Šidlo, výzkumný pracovník laboratorních zkoušek.
„Nejen správné spuštění stroje, ale také odpovídající vytápění kabiny traktoru, je součástí testování nezbytného pro udělení homologace. To se testuje při vychlazení kabiny traktoru až na -16 °C. Teploty se kontrolují na šesti normou definovaných místech v kabině a rozdíly teplot v jednotlivých bodech nesmí být vyšší než 5 °C,“ dodává Karel Šidlo.
Ke zlepšení vytápění došlo také s novým designem, a s tím souvisejícím funkčním vylepšením u modelu Proxima, který se představil v září 2019 a je v prodeji od začátku roku 2020. Stejné vylepšení čeká i traktory Forterra a Crystal. Obdobné testy probíhají i při testování klimatizace. K tomu se využívá box PTO vytemperovaný na 42 °C.
Součástí traktoru jsou i díly, které na první pohled zákazník nevidí a nezabývá se jejich funkčností v jiných tepelných podmínkách. Při testech se ale i na ně pamatuje. Dochází tak třeba k ověřování parametrů hydraulických okruhů. Kontroluje se zejména sací okruh, a to proto, aby nedocházelo k velkému podtlaku sání a tím k vyšší zátěži pro čerpadla. Pozornost je věnována také tlakům v okruhu za čerpadlem nebo rychlosti ohřevu oleje. Velmi důležitou součástí vývoje systémů řazení směru a převodového stupně pod zatížením (PowerShuttle a PowerShift), je například ladění funkce mokrých spojek právě za nízkých teplot, při postupném ohřevu převodového oleje.
Chladné počasí má vliv také na chování plynových vzpěr, potřebných pro zavírání a otvírání kapoty, dveří a oken. I ty se proto testují v mrazicím boxu. Chladné počasí dále ovlivňuje vlastnosti převážně plastových komponentů. U komponentů je potřeba testy ověřit, jestli a jak se liší jejich mechanické vlastnosti. „Podobně se postupuje při změně dodavatele oleje nebo nafty, kdy se vzorky testují v mrazicí komoře při -18 °C,“ říká Stanislav Mitáš.
Testování odolnosti traktoru vůči chladnému počasí se provádělo vždy. Mrazicí komora pořízená v roce 2015 však tyto zkoušky usnadnila a zefektivnila. Dříve se využíval chladírenský návěs, v němž se testovalo především startování samotného motoru, případně funkce některých komponentů, protože se do něj celý traktor nevešel (pouze tělo bez kabiny). Mrazicí box oproti tomu umožňuje testování celého traktoru, ať už jde o jakýkoli model. Díky tomu se traktory testují v prostředí, které plně simuluje reálné podmínky. Rozdíl je také ve výkonu boxu, který umožňuje chlazení až na -30 °C.
