Už v 50. až 60. letech minulého století se v Sovětském svazu zrodila myšlenka automatického řízení – naučit traktory pohybovat se po poli samostatně. Bylo to v době, kdy největší tamní traktorové závody vyráběly tisíce dnes již legendárních traktorů, probíhaly vesmírné závody a tehdejší počítače zabíraly několik pater budov.
Loginov Ivan Grigorjevič vytvořil speciální zařízení pro automatické ovládání traktoru při orbě. S takovým zařízením stačí dva traktoristé k ovládání 5-6 traktorů současně. První testovací traktor vyrobil známý Čeljabinský traktorový závod. Traktor byl mimo jiné vybaven rádiovým dálkovým ovládáním. Ale pojďme popořadě, ponořme se do samotné technologie: jak bylo tehdy implementováno automatické řízení do traktoru?
Grigorjevič vlastní několik patentů. Jeden z nich (1957) se jmenuje "Zařízení pro automatickou regulaci mazání u dieselových motorů". Zařízení sledovalo tlak oleje v motoru a při jeho poklesu se motor zastavil. Toto zařízení mělo teoreticky zachránit motory před vážnými problémy. Zkušení traktoristé sami pochopí, že něco není v pořádku a začnou jednat. Ale pokud jde o traktory s automatickým řízením a traktoristé se nachází někde na okraji pole – je to velmi užitečná funkce.
Další patent pochází z roku 1959 „Automatické ovládání traktoru S-80“. Zde je několik klíčových bodů. Dva traktoristé na různých stranách pole mohou ovládat několik traktorů současně. Ovládají pohyb traktorů pomocí tlačítek na speciálním ovládacím panelu. Elektrické signály, které se objeví při stisknutí tlačítek (prostřednictvím rádiového kanálu), zapínají a vypínají solenoidy nainstalované na traktoru. Na řadu pak přichází elektromagnety a hydraulický systém pro ovládání pojezdu traktoru. Důležité bylo také speciální kopírovací zařízení, které umožňovalo traktoru automaticky korigovat jeho trasu podél brázdy. Když se zařízení vychýlilo a traktor opustil brázdu, došlo k sepnutí kontaktů, které pomocí stejných elektromagnetů změnily směr pohybu traktoru směrem k brázdě. Tím pádem se zařízení vyrovnalo, kontakty se rozpojily a traktor jel opět rovně.
Testy probíhaly několik let. Systém byl testován nejen na traktorech S-80 a S-100, ale i na dalších pásových traktorech, včetně DT-54, T-4. Systém byl také testován na traktorech s agregovanou taženou sklízecí mlátičkou. V roce 1957 bylo za pomocí tohoto zařízení za 17 dní zoráno 400 hektarů půdy ve stepích Pavlodarské oblasti (Kazachstán). Bohužel výsledky testů byly neuspokojivé.
Loginov Ivan Grigorjevič se narodil 25. května 1924 v Kazachstánu a zemřel 21. dubna 2008. Byl sovětským vynálezcem a průkopníkem automatizace zemědělství. V roce 1942 byl povolán do armády. Nejprve sloužil jako řadový voják, poté přešel na pozici telegrafního mechanika. S diplomem traktorista-strojník odešel na státní farmu do Kazachstánu. Tam poprvé začal uvažovat o automatizaci zemědělské techniky, konkrétně o traktoru. Mezi jeho největší objevy patří zařízení, které automatizuje řízení traktoru. Zařízení sám vyráběl a testoval. Vynález však nebyl patentován, a tak se volně šířil na Západě. Vynález využili konstruktéři v Japonsku, Finsku a Kanadě při vývoji vlastního podobného systému. Automatickým systémem řízení Loginov vybavil i buldozery, které pomohly vyčistit Černobyl od radioaktivního odpadu.
Fotogalerie
