V první řadě byste měli vědět, že použití vápenatých hnojiv významně zlepšuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Regulace pH půdy vápněním je jedním z prvních kroků, který byste měli učinit při plánování pěstování konkrétní plodiny na konkrétním poli. Vápník a hořčík neutralizují ionty hliníku, vodíku a manganu přítomné ve struktuře půdy, takže budoucí kořenový systém rostlin bude mnohem mohutnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Díky půdní reakci získáte přehled o stavu vaší půdy a podle potřeb její kyselost upravíte.
Jemně mletý vápenec rostliny lépe vstřebají
S tímto tvrzením by bylo velice těžké nesouhlasit. V současné době máme na trhu širokou škálu vápenatých hnojiv, včetně hnojiv obsahující například vápenec z mořského dna s aktivním komplexem řas, které mají usnadnit příjem živin v raných fázích růstu rostlin. Cenové rozpětí tohoto typu moderních hnojiv však může být velmi velké. Bezpochyby nejrychleji působícím tradičním vápenatým hnojivem je klasický vápenec při zachování vhodného poměru kvality k ceně a aplikační dávce. Při výběru hnojiva však stojí za to provést podrobný výpočet a kromě kupní ceny zohlednit také náklady spojené s dopravou a způsob budoucí aplikace.
Nejdříve vápněte a až potom hnojte
Představte si kyselost půdy jako čistý prostor, ze kterého rostliny mohou vstřebávat dostupné živiny. Víme, že pro rostliny je důležitá kvalitní půda bohatá na mikro a makro elementy. Bez nich by rostliny nemohly růst. Nicméně pro jejich účinné využití je extrémně důležité správné pH půdy.
Správně udržované pole, které prošlo vápněním, může rostlinám poskytnout větší množství živin. Plodiny rostoucí v příliš kyselých půdách jsou méně schopné vyrovnávat se s nedostatkem vláhy a v těchto případech – i v případě správného hnojení, jsou následné výnosy mnohem menší, než se původně předpokládalo.
Díky vápnění se vám podaří opětovně vrátit život do půdního prostředí a přispějete tak ke správnému vývoji kořenového systému rostlin.
Méně znamená více
To, že jsou pole na různých místech různě kyselá, se obecně ví. Při aplikaci vápna rozmetadlem je během jednoho průjezdu těžké regulovat množství vápna na jednotlivých částech pole. Na polích, kde je tento problém aktuální je proto nutné aplikovat vápno v pravidelných, ale nízkých dávkách. Známé pravidlo méně je někdy více zde platí dvojnásob.
Díky tomuto způsobu aplikace se vápno rovnoměrně rozmístí a lépe se smísí s organickou hmotou v půdě. Zároveň, a to je možná ještě mnohem významnější, se minimalizuje riziko převápnění. S vápnem je potřeba pracovat zvlášť obezřetně, protože změny ve struktuře půdy se objevují postupně. Toto by měl mít zemědělec vždy na paměti a vápnění neuspěchat.
Výsledky pravidelného vápnění
• Zvýšení výnosu o 5 až 20 % (to je však závislé na konkrétních půdně-klimatických podmínkách).
• Udržení úrodnosti půdy, přístupnosti živin a dobré půdní struktury.
• Snížení nákladů na hnojení a zpracování půdy.
• Při současných cenách komodit je tak návratnost investice do vápnění velmi rychlá.
• Už 2% nárůst výnosu zaplatí veškeré náklady na půdách s vyšším pH.
• V případě půd s nižším pH jde o 3,5% zvýšení výnosu.
Směsi vápenatých hmot
Nejekonomičtější je hnojení pouze N. Hnojí se pouze prvkem, který se vyplavuje a přitom má asi největší vliv na výnos. Dodá se podle požadavků jednotlivé plodiny v době největší potřeby N, a co se týče všech ostatních prvků, P, K, Ca, Mg, S, B, Mn, Mo, Cu, Fe atd., využijí se na zásoby obsažené v půdě. Takový přístup je ale neudržitelný.
Za ČSSR byla především Ca, Mg, P, K a pH věnována velká pozornost a hnojilo se značně do zásoby. Ke hnojení pouze N díky tomu po revoluci mohla přistoupit většina podniků a časem se na nutnost hnojení ostatními prvky pozapomnělo. Na mnoha polích se zásoby živin ztenčily.
