Nový dotační program je vypsán na období 2023 – 2027 a vůbec poprvé míří peníze z dotací konkrétně na precizní zemědělství a jeho digitalizaci. Zemědělci, kteří splní podmínky, v něm budou moci čerpat dotace ve výši 43,4 eur na hektar půdy – za rok se tak podpoří cca 200 000 ha. Právě přesné podmínky a pravidla programu jsou však zatím velkou neznámou – i přes to, že zemědělci je musí dodržovat už letos, aby mohli peníze čerpat příští rok.
Jasné je to, že v dalším období pod precizní zemědělství spadá především variabilní hnojení, které již nyní řada zemědělců využívá – a vzhledem ke kontinuálnímu růstu cen hnojiv jich bude přibývat. Hnojení v takovém případě neprobíhá plošně, ale soustředí se konkrétní skupiny rostlin. Aby ovšem měl farmář na dotaci nárok, musí hnojit s využitím aplikační mapy a veškeré změny v hnojení provádět automaticky – pomocí senzorů v technice či předpisové mapy. Už nyní je tak jasné, že bez moderní techniky se farmáři neobejdou a dřívější ruční postupy dávkování neobstojí.
Bez plánu i bez techniky
Nedostatečné využívání techniky je jedním z nejpalčivějších problémů, které s sebou přechod na variabilní hnojení nese. Dle odhadů Agdata má jedna z pěti českých farem alespoň základní vybavení na precizní zemědělství v podobě závěsoviny a rozmetadel. To však dlouhodobě stačit nebude – a nový dotační program by měl zafungovat právě jako určitý urychlovač změn, které české zemědělství samo sobě dluží.
Brzdu ovšem představuje také administrativa, tentokrát v podobě stále neschváleného českého strategického plánu, který slouží jako vodítko k přerozdělování peněz z dotací. Příjem žádostí o dotace na precizní hnojení odstartuje na začátku března a skončí v květnu – a je tedy nejvyšší čas stanovit jasná pravidla, kterými se zemědělci mají řídit. Chybějící metodika totiž povede k tomu, že zemědělci dotace budou muset vracet kvůli špatným postupům nebo nedostatečnému vedení záznamů. Řešením by tak mohlo být pardonovací období, které by umožnilo „vychytat“ nedostatky na straně byrokracie i techniky.
Zemědělci, kteří chtějí přejít na moderní technologie a principy precizního zemědělství, by proto neměli nechávat nákup systémů na poslední chvíli. Právě teď, dokud nejsou stanovena přesná pravidla, je vhodná doba na to si techniku vyzkoušet a vědět, co a jak (ne)funguje. Pomoci mohou i investiční dotace do zemědělských strojů, které nabízí evropský Program rozvoje venkova. V něm by měly být nově v rámci dotovaných projektů do 30 milionů podporované i aplikátory a stroje.
Kam kráčí české zemědělství?
Bude nový dotační program spouštěčem digitalizace v českém zemědělství? Jisté je, že postupná automatizace procesů je stejně jako v jiných oborech nevyhnutelná. Příklonu k variabilnímu hnojení, a tedy preciznímu zemědělství nahrává i cena hnojiv, která v předchozích dvou letech zdražila několikanásobně, a navíc se stávají nedostatkovým zbožím. Moderní systémy na variabilní hnojení pracují s daty z družic, půdních senzorů i lokálních meteostanic, která jsou základem pro tvorbu aplikačních map. Ty rozdělí pole na konkrétní půdní bloky s různým potenciálem výnosu a celý systém pro ně určí nejvhodnější dávku hnojiv. Digitalizace zemědělství přitom nekončí jen u hnojení – podobně lze řídit třeba i lidské zdroje, a ušetřit tak značné provozní náklady. Je tak jen na zemědělcích, jak se k digitalizaci postaví a jak budou ochotni vystoupit ze své komfortní zóny, naučit se využívat dostupné možnosti a vydat se směrem k efektivnímu řízení své farmy. Nový dotační program by měl být první pomocnou rukou.
Autor, pan Jiří Musil, je akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství, včelař a obchodní ředitel startupu Agdata, lídra v oblasti precizního zemědělství.
