Přinášíme další dobový snímek, tentokrát o výrobě zemědělských strojů ve firmě Agrostroj Pelhřimov. Do skupiny Agrostroj Pelhřimov v současnosti patří i Humpolecké strojírny, o kterých jsme nedávno taktéž zveřejnili unikátní dobové video.
Video v tomto článku pochází z devadesátých let minulého století a ihned v jeho úvodu se od vypravěče dozvídáme o tehdejším postavení firmy Agrostroj Pelhřimov a účasti na mezinárodních a tuzemských veletrhů a výstav. Od samého zrodu firmy byly hlavním výrobním programem stroje pro sklizeň píce.
Následně je představen aktuální výrobní program, který byl tehdy následující - žací stroje, rozmetadla chlévské mrvy, dojící technika a technika pro sklizeň brambor. Jako na správném propagačním videu nechybí zmínka o filozofii firmy – kvalita za příznivou cenu a technika pro všechny typy zákazníků. Výroba strojů tehdy probíhala v Pelhřimově, Třešti a Počátkách. Co se výroby týče, vypravěč zmiňuje novinky – vlastní konstrukční a vývojové oddělení, nástrojárnu, halu pro výrobu ozubení včetně tepelného zpracování a linku na kataforézní nátěry strojů.
Většina videa je věnována výrobnímu programu. Jako první přichází na řadu tažené modely řezaček – přesněji model SP9-079 a jednořádková tažená kukuřičná řezačka SK-25 licenční výroby Claas. U prvně jmenované řezačky je vyzdvihována možnost současného sečení, případně sbírání hmoty, řezání na požadovanou délku a možnost výběru mezi různými typy žacích ústrojí. U druhé zmíněné řezačky padla informace o narušování zrna drtícími lištami.
Následuje představení rotačních žacích strojů pod označením ŽTR a zmínka o tom, že se vyrábí s pracovním záběrem 1,4 až 2,5 m v bubnovém i diskovém provedení s bočním a čelním zavěšením. Vypravěč hlavně zmiňuje ekonomičnost soupravy: čelní žací stroj + traktor + krmný vůz. Na videu vidíme ŽTR-166 a padne informace také o lamači AZP-220. Práce všech strojů ŽTR funguje na principu setrvačnosti stébla a volně otočných rotujících nožů, takže k vlastnímu řezu dochází bez přidržovacích prstů, což je výhodné pro sklizeň při nepříznivých povětrnostních podmínkách a v polehlém a podmočeném porostu. Žací stroje jsou jištěny nárazovou pojistkou.
Na řadu přichází rozmetadla RUR od tonáže 1,7 t pro sady a vinice přes 3, 5, 8 až po 10 t. U větších tonáží je vyzdvihován hlavně bezkonkurenční pracovní záběr 9 až 12 m. Rozmetadla jsou zkonstruována univerzálně pro pevné, polotekuté a kašovité hmoty – proto také mají hydraulicky ovládanou zarážku. Ani na bezpečnost provozu se ve videu nezapomíná. Rozmetadla jsou vybavena hydraulickým, pneumatickým nebo nájezdovým brzdovým systémem. Představeny jsou konkrétně rozmetadla RUR 3,8 a 10, která jsou konstruována jako samostatný podvozek s možností výměny nástavby z rozmetací na jednostranný či velkoobjemový sklápěč nebo cisternu. Rozmetadla disponují tzv. optimalizací zatížení závěsu, která zabraňuje odlehčení zadních kol traktoru v závěru pracovní operace, což je zvláště důležité u lehčích písčitých půd.
Tehdy neméně důležitý podíl ve výrobním programu měla dojící technika. Zmíněn je stavebnicový systém, ze kterého lze vytvořit mobilní či stacionární zařízení (jednokomorové nebo dvoukomorové), dojící potrubní zařízení a rotační dojírnu.
Konec videa patří technice pro sklizeň brambor. Ve videu vidíme nesený jednořádkový vyorávač SP2-030, který lze agregovat za traktory a malotraktory. V akci též vidíme rozbíječ bramborové natě SB1-020 jako náhradu za chemický postřik. Stroj lze upravit i pro drcení slámy či kukuřičných zbytků. Poslední je k vidění v akci jednořádkový sklízeč brambor SB-101, který sklizeň brambor plně mechanizuje.
Úplný závěr videa je věnován doplňkovému výrobnímu programu, který tvoří škrabka na brambory a loupačka cibule – LCR-90 – pro jídelny, ruční máselnice pro domácí výrobu másla MR-10, provzdušňovač k dosoušení zrnin na provizorních skládkách, drtič slámy, plošinový návěs, otočná přepravní kola a zametací stroj PPV-001 do závěsu traktoru.
Historie a současnost Agrostroje Pelhřimov
Zámečník Jan Matějka otevřel v roce 1896 opravárenskou dílnu, kde později začíná sám vyrábět i jednoduché zemědělské stroje. Jsou to především řezačky na úpravu krmení a stroje pro sklizeň píce. První světová válka a následná hospodářská krize ochromila rozvoj závodu a výroba se téměř zastavila. V roce 1924 nastává oživení provázené řadou investic do zařízení a rozšíření dílen. Je položen základ tovární výroby menších sérií podle výkresové dokumentace. V roce 1941 se majitelům závodu podařilo ubránit se nátlaku říšského Kriegsministeria na zavedení zbrojního programu. K závodu je přistavěna slévárna a dřevěná lakovna. Po druhé světové válce, s nástupem komunistického režimu je továrna znárodněna a postupně začleněna do národního podniku Agrostroj. V 50. letech se strojírenství stává prioritním odvětvím, socialistický závod těží ze silné státní podpory. Dynamicky se rozvíjí a rozšiřuje o nové výrobní haly na území v sousedství nádraží. Významně roste i export především do Polska, Maďarska a NDR. Do starého závodu se soustředí výroba dojicí techniky. V 60. letech jsou do výrobního programu zařazena dnes už legendární rozmetadla chlévské mrvy s originální patentovanou koncepcí vodorovného rozmetacího stolu, známá pod označením RUR. Výroba prvního rotačního žacího stroje ZTR podle holandské licence Zweegers začala v roce 1968. Závod Pelhřimov s dalšími svými pěti pobočnými závody (Humpolec, Rožmitál, Počátky, Třebíč, Přibyslav) se stává v 80. letech součástí státního koncernu AGROZET. V době svého největšího rozmachu má téměř 3000 zaměstnanců a vyrábí ročně až 8000 rotačních žacích strojů. V roce 1989 se státní koncern rozpadá. V roce 1990 je založena akciová společnost pod původním názvem AGROSTROJ PELHŘIMOV. Na odbytové potíže způsobené ztrátou východních trhu reaguje rozšířením vyráběného sortimentu o modernizované řezačky, drtiče slámy a kukuřice, mulčovače, zametací stroj. Zásadní restrukturalizace podniku proběhla v roce 1998. Významné investice do výrobního vybavení a modernizace technologií provázejí podstatné změny ve vnitřní organizaci a snížení počtu zaměstnanců.
Firma v roce 2016 oslavila 120 let. V současnosti vyrábí zemědělskou techniku jak vlastní (bubnové sekačky, mulčovače a diskové sekačky), tak i pro ostatní firmy. Vlastní výrobky se podílí z cca 10 % na obratu, zbytek tvoří výrobky pro společnosti vyrábějící zemědělskou techniku a užitková vozidla. Agrostroj vyrábí stroje a součástky pro zvučné výrobce jako je Krone, John Deere, Kverneland, Kuhn, Claas, Pottinger, Fendt. Z oblasti užitkových vozidel se vyrábí součástky pro firmy - např. Scania, Iveco Volvo a další. Poměr tržeb pro tyto dvě skupiny je 60:40. V roce 2015 dosáhl Agrostroj se svými 2150 zaměstnanci (89 % pracuje přímo ve výrobě) ročního obratu ve výši 231 mil. EUR. Jedná se o největšího výrobce zemědělské techniky u nás.
Za možnost zveřejnění videa děkujeme pánům - Josef Straka a Vojtěch Hubálek.
