„Biopásy jsou nejčastěji zakládané na krajích půdních bloků. Kromě správného umístění v rámci zemědělského pozemku je také nutné, aby byl biopás osetý předepsaným osivem. Zároveň je nutné na biopásu hospodařit předepsaným způsobem,“ uvedl Jan Borský, vedoucí Oddělení metodiky environmentálních podpor. U krmných biopásů tvoří největší podíl obiloviny, u medonosných biopásů to jsou potom jeteloviny. A doplnil „Žádost o podporu krmných biopásů podalo celkem 278 žadatelů, o nektarodárné biopásy to bylo 141 žadatelů.“
Pro zemědělce mají biopásy význam z pohledu zlepšování půdní struktury, růstu obsahu živin a organické hmoty v půdě, tedy faktorů, které mají dopad i na efektivitu zemědělské činnosti. Krmný biopás je vytvářen jako jednoletý a nektarodárný biopás může být v rámci pětiletého závazku založen buď jako dvouletý nebo tříletý. Zemědělské farmy mohou kombinovat různé typy biopásů, zároveň však platí, že oba typy biopásu nelze kombinovat na jednom dílu půdnícho bloku. Vytvořením biopásu tak zemědělec přichází o ornou půdu, ale přínosy jeho využití nad tímto faktorem rozhodně převažují.
Nektarodárné biopásy jsou seté za účelem podpory populace opylovačů, kteří mají významný pozitivní dopad na zemědělskou produkci, protože jsou zdrojem pylové snůšky pro včely. Zároveň vytváří přirozený prostor, ve kterém se může ukrýt zvěř a ptáci, poskytuje jim i různorodou potravu. „Biopásy zvyšují i pestrost krajiny, a to jak z pohledu živočichů, tak samozřejmě i rostlin. Pozitivní dopady jejich praktického využití tak poznají nejenom zemědělci, ale i turisté při pobytu v přírodě,“ dodal Jan Borský.
