Letoun Z-37 DM-SNK zapsaný v Centrální evidenci sbírek byl opraven díky dotaci Ministerstva kultury ČR, které na projekt přispělo v rámci programu Preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí.
„Významný podíl na projektu má velký fanda a znalec Čmeláků Petr Chmelík, jenž nám poskytl cenné rady, konzultace a podrobnou dokumentaci k původnímu vzhledu letounu NDR z konce šedesátých let. Naše velké poděkování pak patří i společnosti Aircraft Industries, která nám pro restaurování poskytla tolik potřebné prostory a také všem, kdo se do obnovy tohoto krásného letounu zapojili,“ uvádí Letecké muzeum v Kunovicích na své Facebookové stránce.
„Restaurovaný letoun Z-37 DDR-SNK byl podle muzea rekordmanem mezi „klasickými Čmeláky“. Ač byla životnost letounu původně plánována na 5 000 letových hodin, díky pečlivému servisu v tehdejší NDR jich tento kus strávil ve vzduchu celkem 7 280,“ uvádí stránka www.zdopravy.cz.
V rámci vyhlášené soutěže RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci, spolek zemí východního bloku) se na vývoji speciálního letounu na práškování koncem padesátých let podíleli výrobci Let Kunovice a Moravan Otrokovice. Československý letecký průmysl byl tehdy na vyspělé úrovni, a jako jeden z mála dokázal splnit obtížné požadavky na tento typ letounu. V rámci RVHP to byl pak už jen Sovětský svaz a Polsko (vyráběli si vlastní zemědělské letouny, Čmeláky tyto státy nepřijaly).
Letoun s označením Z-37 je samonosný dolnoplošník s celokovovým křídlem, trupem svařeným z ocelových trubek potaženým tesilovou tkaninou s podvozkem ostruhového typu. „Dolnoplošná koncepce byla vybrána pro splnění požadavku nerušeného výhledu pilota do zatáčky i při velikém náklonu. Neobvykle vysoký podvozek zajišťoval bezpečnou vzdálenost disku vrtule od země (bylo požadováno 350 mm při plném propérování a prázdné pneumatice ve vodorovné poloze) a také umožnil dosažení velmi nízké přistávací rychlosti tím, že dovolil využít vysokého kritického úhlu náběhu křídla při přistání na tři body,“ uvádí server www.slavetind.cz.
