Jak vyplývá z nedávno publikované studie Trendy v české logistice 2022, kterou letos realizovala agentura Ipsos pro Spolek Kompetentních Logistiků a Dodavatelů (SKLAD), současná situace na českém logistickém trhu je nepříznivě ovlivněna kombinací dlouhodobých dopadů pandemie covidu-19 a válečného konfliktu na Ukrajině a jeho ekonomických důsledků. Příkladem je obecný nedostatek skladové techniky či vybavení a dlouhé dodací lhůty při výrazné cenové nestabilitě.
Toto zjištění potvrzuje například společnost VIVA – manipulační technika, jedna z největších českých firem ve svém oboru, která na trhu působí už 20 let. „Pociťujeme mírný pokles poptávek, ale zásadnější jsou pro nás problémy spojené s dobou dodání některých náhradních dílů či jejich úplná nedostupnost. Také se samozřejmě komplikuje naceňování zakázek vzhledem k nestabilitě cen. Ceny za díly a novou techniku se nepředvídatelně mění. Velké problémy byly při zajišťování kontejnerové lodní dopravy nové techniky od našeho dodavatele z Číny,“ uvedla Hana Křiváková ze společnosti VIVA – manipulační technika.
Pandemie způsobila výrazné narušení dodavatelských řetězců. Firmy, které mají klíčové dodavatele v Asii, se vzhledem k politice nulové tolerance nákazy ze strany Číny s následky potýkají dosud. „Vezměte si například baterie ve skladových vozících. Když se vám rozbije určitý konkrétní druh, může dodání trvat dva až tři měsíce, protože nejsou suroviny pro výrobu,“ uvádí ve zmíněné studii Jiří Trousil, ředitel logistiky ve společnosti Madeta. „Naučili jsme se do vozíků dávat lithiové baterie, ale ty dnes nejsou dostupné. Nahrazujeme je opět olověnými bateriemi,“ dodal Jiří Trousil.
Václav Jung, projektový a produktový manažer společnosti STILL ČR, která se řadí k předním světovým dodavatelům manipulační techniky, nicméně připomíná, že aktuální situace na trhu, tedy vývoj cen paliv, Green Deal a podobně, nahrává dalšímu rozšíření elektrických vozíků. „U elektrických vozíků se nebavíme jen o vozících s klasickou olověnou baterií, případně o aktuálně trendové Li-Ion technologii. Zákazníci se již čím dál častěji začínají zajímat i o další moderní zdroje pohonu, jako jsou vodíkové palivové články,“ říká Václav Jung.
Zvýšený zájem o manipulační techniku s elektrickým pohonem je evidentní i podle společnosti VIVA – manipulační technika. Větší zájem je však rovněž o manipulační techniku s pohonem na LPG, a to díky zpřísňujícím se požadavkům na hygienu práce a vyšší nároky na emisní normy. „Nicméně i přes to všechno je z našeho pohledu stále největší poptávka po klasických dieselových vysokozdvižných vozících,“ upozorňuje Hana Křiváková.
Význam LPG pohonu u manipulační techniky spočívá zejména v univerzálnosti použití pro venkovní i vnitřní provoz. LPG, respektive čistý propan, je dodáváno většinou v moderních láhvích z kompozitního materiálu, který je lehký a velmi odolný. Výměna láhve je tak rychlá, fyzicky nenáročná a nedochází ke zbytečným prostojům jako při dobíjení baterií. Podle organizace Propane Education & Research Council navíc jedna propanová láhev vydrží třikrát déle než baterie.
Podle společnosti Primagas, která firmám dodává čistý propan pro pohon manipulační techniky, preferují v současnosti mnohé firmy, jež disponují elektrickými i plynovými vozíky, s ohledem na dnešní ceny elektřiny spíše LPG pohon. „Ekonomika provozu díky poměrně stabilní ceně propanu nyní často hovoří výrazně ve prospěch LPG. I když je elektrifikace neoddiskutovatelným trendem, evidujeme v této době minimum zákazníků, kteří by přecházeli z LPG na elektřinu,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
U větších firem či distribučních center lze navíc provozní náklady na LPG dále snížit výstavbou interní čerpací stanice. Dodavatelé propanu umožňují i fixaci ceny až na 2 roky dopředu, což může pomoci překlenout aktuální období nejistoty. Zda se ještě vyplatí propanové láhve, nebo už vlastní čerpací stanice, je samozřejmě velmi individuální dle typu používané techniky či intenzity jejího využití. „Interní čerpací stanice LPG může dle našich zkušeností dávat firmě smysl už při denním provozu pěti a více plynových vysokozdvižných vozíků. To zpravidla odpovídá měsíční spotřebě 1,5 tuny propanu, tedy 150 desetikilových tlakových láhví,“ dodává Jiří Karlík.
