Lukáš Horáček spolu s otcem hospodaří na sto hektarech zemědělské půdy. Kromě toho na certifikované bio-farmě ve Lhotách u Potštejna chová 100 kusů krav - 70 kusů dojnic a zbytek tvoří mladý skot. Hlavním finančním přínosem pro farmu je produkce bio mléka.
Na rozdíl od jatek mlékárny koronavir vůbec nepostihl. Odbyt bio mléka si Horáček pochvaluje. Je o něj zájem i přes vyšší cenu, a to ze strany mladých lidí a rodin s dětmi. I když už Horáček provozoval jako jeden z prvních mlékomat, dnes už se k jeho provozu nechce vracet. Budoucnost vidí ve zpracování mléka přímo na farmě.
Otec Lukáše Horáčka začal hospodařit ihned po revoluci. Jedna ze dvou starých budov v zemědělském areálu dříve sloužila jako vepřín. Chov prasat byl ale brzo ukončen a začal jen chov dojnic. V počátku se dojnice nacházely ve vazném ustájení, až později Horáček starší vybudoval volné ustájení a krmiště včetně výběhu. V roce 1997 byla postavena dojírna, která byla letos nahrazena novým kravínem. Ve staré budově se nachází už jen ustájení suchostojných krav – v budoucnu je v plánu objekt zrekonstruovat.
Stájové technologie Lely byly jasnou volbou
V druhé polovině letošního roku Horáčkovi otevřeli novou robotickou stáj, která stojí na místě, kde se nacházel seník. „Loni v srpnu začaly zemní práce. Přes zimu probíhaly stavební práce uvnitř kravínu. Pak přišla pandemie koronaviru a vše se zpozdilo. Nakonec jsme to stihli a v červnu stavbu zkolaudovali,“ uvedl Horáček a dodal: „Před sedmi lety jsme začali přemýšlet, co bude dál s chovem dojnic. Zda s ním skončíme, začneme s chovem masného skotu nebo postavíme zcela něco nového. První myšlenka byla, že ve starém kravínu vybudujeme dojicího robota s mléčnicí. Narazili jsme ale na staré rozvody elektřiny a vody. Všechno bylo špatně a rekonstrukce nemožná. A tak jsme provedli studii a návrh nového kravínu. Všechno na úřadech poměrně snadno prošlo.“
„Ke stájovým technologiím Lely jsme se rozhodli hned. Byl to právě obchodní zástupce firmy AGRO-partner Soběslav, který nám vnuknul první myšlenku o robotickém dojení. Myslím si, že Lely je špička v oboru. Patří i mezi nejrozšířenější v České republice. Každý uživatel, se kterým jsme se bavili, byl s dojením Lely spokojen. Nakonec jsem spokojen i já,“ uvedl k výběru stájové technologie chovatel.
Všechno na sebe perfektně navazuje
Kravín již vyhovuje novým požadavkům na volné ustájení krav a telat. Nachází se v něm krmiště, hnojná chodba a řady volných boxů se stájovými matracemi pro dojnice. V cirkulačních podroštových kanálech je skladována kejda produkovaná ustájenými dojnicemi. „Pod podlahou se nachází dvě nádrže s celkovou kapacitou zhruba 900 m3. Čerpadlo s míchadlem je ponořené uvnitř. Kejdu pak vyvážíme na louky a ornou půdu, všechny živiny tak vracím zpět. Díky tomu je ve stájí pořád čisto,“ uvedl chovatel. Zaroštované podlahy v nastavených intervalech umývá mobilní čistič Lely Discovery, díky kterému mají dojnice čisté paznehty. Ve stáji je určena plocha pro dobíjení tohoto stroje. Robot od člověka vyžaduje pouze občasné očištění od nečistot. Pohybuje se po hnojných chodbách samostatně, kdykoliv je ale možné zvolit manuální režim a ovládat ho dálkově.
V čele kravínu je umístěna místnost s dojicím robotem Lely Astronaut A5 a selekční branka, která může oddělit dojnice do selekčního boxu. Dojicí robot dokáže dojnici navést do tohoto boxu, například v případě inseminace. Robot také rozpozná neefektivní přístupy k dojení – krávu jednoduše nepodojí. Ve stájí je instalován kamerový systém, díky kterému má chovatel dokonalý přehled o přístupech dojnic k robotu.
Dojicí robot Lely Astronaut A5 zaznamenává celou řadu parametrů včetně kvality mléka. Sám se v nastavených intervalech proplachuje, aby udržel kvalitu mléka a čistotu prostředí. Pokud je mléko po nadojení závadné, není vpuštěno dále do tanku, ale do separačního zařízení Lely M4Use nebo odpadu. Vyhovující mléko je vpuštěno do mléčnice (nachází se v druhé části objektu) pro chlazení a skladování nadojeného mléka. „Z pětitisícového tanku Lely Nautilus je mléko odváženo do mlékárny Klatovy, Olma nebo do Polska. Mléko je předchlazeno studenou vodou. Ohřátá voda je k dispozici v napáječkách. Ohřátou vodu mají v zimním období krávy nejraději,“ uvedl chovatel.
Lukáš Horáček má k dojicímu robotu vzdálený přístup. Důležité informace jednak sleduje v počítačovém programu Lely T4C ve velínu uvnitř stáje, jednak v mobilní aplikaci. „Nejčastěji pozoruji kvalitu mléka a zdraví vemene. Zajímavými indikátory jsou také váha, přežvykování, tuk, bílkoviny nebo dojivost. Podle toho můžu provádět selekci dojnic,“ uvedl chovatel. Pochvaluje si také jednoduchý servis robota. Řadu úkonů zvládne provést servisní technik po vzdálením připojení k robotu.
Za dojicím robotem je prostor určen pro dojnice před porodem s jedním porodním stlaným boxem. Celou stáj osvětluje přirozené světlo, protože v hřebeni střechy je umístěna polykarbonátová průsvitná průběžná neuzavíratelná větrací štěrbina. Přívod vzduchu do stáje je zajištěn podélnými stěnami, které jsou překryty svinovací plachtou, jejíž plochu je možné regulovat. Odvod vzduchu je zajištěn průběžnou neuzavíratelnou větrací štěrbinou. „Štěrbina je naddimenzována na stáj této velikosti. Dojnice produkují plyny a chci, aby šly pryč. Myslel jsem, že tím, jak jsme na kopci, bude větší průvan, ale není. Plánuji pořídit ventilátory, aby se dojnicím zvýšil komfort. Jak přes léto panovaly vysoké teploty, bylo vidět, jak se dojnice všemožně chladí,“ uvedl chovatel.
Dojnice tady mají pestrý život
Krmná dávka je složena z travní a vojtěškové senáže, žita, pšenice a sóje. Robot dojnicím podává i granule (vedle stáje se nachází zásobník jádra). Granule mimo jiné krávy motivuje k návštěvě robota. „Do budoucna bych chtěl automatickou krmnou linku s přihrnováním krmiva. Díky plné robotizaci by mohly krávy žrát celý den a mohly by se střídat – první část by ležela a druhá část by žrala,“ prozradil plány chovatel a uvedl, jaká byla letošní úroda: „Letošní rok byl deštivý a co se týče výnosů, dobrý. Krmiva máme dostatek a zkoušíme nové plodiny. Díky ekologii mají dojnice pestřejší stravu a výběh na pastvu.“
Ve stáji jsou umístěna i drbadla. Podle Horáčka to byla právě drbadla, na která si krávy zvykly jako první. „Na starém kravínu byly k dispozici jen zdi. Musím říci, že díky drbadlům se krávy uklidnily. Nedrbou se ani o zábrany,“ uvedl chovatel.
