V roce 1947 uvedla společnost John Deere na trh první samojízdnou sklízecí mlátičku John Deere 55, která je považován za vzor dnešních mlátiček. Společnost tak reagovala na postupující mechanizaci zemědělství. V následujících letech se John Deere soustředil především na svahové mlátičky John Deere 55H (Hillside – dnešní Hillmaster), které byly schopny dosáhnout nejlepších sklizňových výsledků i v náročném terénu. Postupem času se mlátičky vyvinuly tak, aby zemědělcům pomáhaly sklízet rychleji a efektivněji.
První kabiny se objevily na trhu v 60. letech jako příplatková výbava. Jednalo se o velmi jednoduchou konstrukci, která chránila řidiče před prachem, ale měla vysokou hladinu hluku a v horkých dnech byla nesnesitelná. Nicméně až v roce 1982 dostaly mlátičky John Deere s řadou 1000 něco, co by dnešní řidiči označili za kabinu. Byla tišší, sofistikovanější, klimatizovaná a umožňovala integraci dalších elektronických systémů v následujících letech.
První polopásové mlátičky John Deere využívaly pásy ze stavební techniky. Jejich ocelové pláty potřebovaly pravidelné mazání a rychlost na silnici byla nízká. Trvalo více než 40 let, než byly dostupné spolehlivé gumové pásy.
Na přelomu století se do popředí zájmu stále více dostávaly systémy řízení, kterými se John Deere zabýval od samého počátku. Již v roce 1999 společnost umožnila navádění stroje pomocí displeje Greenstar 1. O pouhé tři roky později byl představen systém řízení s technologií AutoTracTM a první generace přijímače John Deere StarFireTM. Spolu se zavedením modulu Modular Telematics Gateway (MTG), rovněž v roce 2002, otevřela společnost John Deere zemědělcům cestu k přesnější sklizni. V roce 2010 byla vyrobena jubilejní mlátička s číslem 500 000.
Tento rychlý vývoj vedl k dnešním modelům sklízecích mlátiček John Deere T, S a X, které umožňují zemědělcům využívat data o výkonu a poloze stroje v reálném čase pro vzdálené sledování a analýzu plodin.
Zde najdete další informace o historii kombajnů John Deere.
