Hluk nás provází téměř na každém kroku, takže si jeho působení ani neuvědomujeme. Hluk je spolu s vibracemi, mikroklimatickými a antropometrickými faktory jedním z rozhodujících činitelů, které ovlivňují psychofyziologickou pohodu člověka v pracovním procesu a tím jeho výkonnost. Dlouhodobé působení hluku může způsobit vážné poruchy zdraví, trvalou nedoslýchavost, případně úplnou ztrátu sluchu. Proto jsou nejvyšší přípustné hodnoty hlukové zátěže lidského organismu legislativně stanoveny v předpisech a všichni výrobci strojů a technických zařízení i jejich uživatelů jsou povinni tyto předpisy respektovat.
Kontrolu dodržování nejvyšších přípustných hodnot hluku zemědělských strojů a traktorů prováděla v Československu Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů. Zkušebna, nyní pod názvem Státní zkušebna strojů a.s., funguje v ČR dodnes. Jako odborná nezávislá společnost, nabízí širokou škálu odborných činností formou služeb pro výrobce a distributory výrobků strojírenského charakteru, které napomáhají uvádět výrobky na trh v ČR a státech EU.
Dobové video ukazuje měření hluku v kabině u nejrozšířenějšího traktoru u nás - Zetor – v době natáčení videa těchto traktorů jezdilo přes sto dvacet tisíc v různých oblastech – počínaje dopravou konče polními pracemi v agregaci s nejrůznějšími stroji. Ve videu se dozvídáme, že z této variability pracovních podmínek plynou i určité potíže s měřením hluku na místě řidiče traktoru. Při měření hluku během konkrétní exploatace se nemohou získané výsledky bez rizika zobecňovat, protože výsledky jsou ovlivněny druhem agregovaného stroje, stupněm zatížení, povrchem pozemku apod. Z těchto důvodů bylo metodikou státní zkušebny preferováno měření hluku v simulovaných podmínkách, kdy je maximálně omezena volnost při volbě podmínek měření, způsobu měření a vyhodnocení. Měření v uměle vytvořených podmínkách přináší také možnost vyloučení vnějších zkreslujících vlivů, jakými jsou například, hluk pozadí, rychlost větru, hluk pneumatik po různém povrchu apod. Používané postupy jsou plně podřízeny potřebě hodnocení stroje a vycházejí z měření hluku úplně zatíženého traktoru při pojezdu po rovné, hladké, živičné nebo betonové vozovce. Takové měření je reprodukovatelné nezávisle na čase a místě.
Podle videa byla Státní zkušebna pro měření hluku traktorů kvalitně vybavena. Základ tvořila měřící dráha s živičným povrchem a s rovným úsekem o délce 240 m. K zatěžování traktorů se používal upravený tahač Tatra 813, který svou bohatě dimenzovanou převodovkou zaručoval možnost prakticky plynulého nastavení zátěžové tahové síly. Vpředu měl připevněn závěs s měnitelnou výškou působiště zátěžové síly. Traktor se k tahači připevňoval pomocí speciálního spojovacího táhla přizpůsobeného pro instalaci tahového dynamometru. Ostatní části aparatury pro měření tahové síly byly umístěny v kabině Tatry. Pojezdová rychlost se snímala bezdotykovým snímačem, otáčky kol impulzním snímačem. Tahová síla, pojezdová rychlost i otáčky kol a motoru – to vše se zpracovávalo a registrovalo vozidlovým počítačem. Tímto zařízením se současně vyhodnocoval prokluz kol traktoru. Otáčky motoru se snímaly buď přímo na motoru, nebo na vývodovém hřídeli pomocí indukčního univerzálního snímače. Kabina Tatry byla vhodně upravena pro měřicí přístroje a pro pohodlnou práci obsluhy. Měřilo se buď přímo zvukoměrem, nebo pomocí záznamu zvukového signálu na cívkový magnetofon pro pozdější vyhodnocení v laboratoři. Oba způsoby byly rovnocenné, druhý ze způsobů měl výhodu v podobě možnosti archivace pro případné další zpracování.
O metrologické zabezpečení všech přístrojů ve zkušebně se staral hlavní metrolog zkušebny.
Ve videu se také dozvídáme o informacích o zvukoměrných přístrojích, evidenci a kalibraci. Poslední část videa tvoří praktická ukázka měření. Prvně probíhala kalibrace měřícího zařízení a umístění měřícího mikrofonu. Po nastavení přístrojů se nahrával z ověřeného kalibračního zdroje signál na měřící magnetofon. Tento nahraný signál později sloužil k přesnému nastavení analyzátoru. Kalibrační signál se musel nahrát i po skončení měření. Dále bylo potřeba provést kontrolu hluku pozadí. Hladina hluku pozadí musela být nejméně o 10 dB nižší než hladina hluku při zkoušce. Poloha měřícího mikrofonu byla u sedící obsluhy vázána na polohu vztažného bodu zatíženého sedadla. Mikrofon se umisťoval na té straně, kde byla vyšší hladina hluku, což se zjišťovalo kontrolním měřením.
Nejdříve probíhala stabilizace jízdy traktoru v předepsaných podmínkách. Motor traktoru musel pracovat při jmenovitých otáčkách. Zatížení nesmělo klesnout pod 80 % jmenovitého výkonu. Prokluz kol neměl být větší než 15 %. Kromě hluku se registrovaly i všechny ostatní sledované parametry. Prováděné měření bylo kdykoliv možné opakovat a výsledky u jednotlivých traktorů navzájem porovnávat.
Ve videu můžeme nahlédnout i do laboratoře, kde se provádělo vyhodnocení magnetofonového záznamu. Hlukový signál z magnetofonu se zpracovával kmitočtovým analyzátorem. Získané hlukové spektrum - to je hladiny hluku v jednotlivých oktávových pásmech - šlo buď graficky zobrazit zapisovačem, nebo dále zpracovat pomocí mikropočítače. Výhoda počítačového zpracování spočívala v rychlém porovnání s nejvyššími přípustnými hodnotami a okamžitém tisku protokolu o měření. S výsledky bylo možné dále pracovat – porovnávat, zpracovávat, archivovat apod.
Za možnost zveřejnění videa děkujeme pánům - Josef Straka a Vojtěch Hubálek.
