Nedávno jsme psali o Zemědělském družstvu Nečín, které se stalo stým uživatelem dojicího robota Lely Astronaut. Předseda představenstva nám řekl, že před rozhodnutím přistoupit na technologie Lely si nejdříve objel farmy, kde využívají dojící roboty i přes deset let. Je tomu tak například i v Zemědělském družstvu Libín v Jihočeském kraji, které hospodaří na více než 500 hektarech zemědělské půdy. Kromě klasických plodin zaujímají výměru přes 130 hektarů trvalé travní porosty. Slouží k zajištění krmiva pro dojnice, neboť hospodářský výsledek družstva se odvíjí především od produkce mléka.
Dokonalý přehled
V roce 2011 byla dokončena stavba nové produkční stáje pro 149 dojnic českého strakatého skotu. Dojení zde zajišťuje dvojice dojicích robotů. Dřevěná konstrukce stáje disponuje zateplenou střechou s větrací štěrbinou. Dojnice ochlazují ventilátory a před nepříznivým počasím je chrání automatické rolety. Podlaha je složena z gumových matrací a kejda je shrnována do přečerpávací jímky.
Na farmě pořídili i robotický přihrnovač krmení Lely Juno, který zajišťuje vícečetné přihrnutí krmiva během dne, a tím stálý přístup dojnic ke krmivu. Tento typ přihrnovače krmení lze použít téměř ve všech typech stájí. „Lely Juno se automaticky pohybuje podél krmného stolu, kde sleduje šíjovou zábranu. V důsledku tření se otáčí přihrnovací sukně ve spodní části stroje a posouvá krmnou směs směrem ke kravám. Těžký ocelový blok tvoří „tělo“ přihrnovače a zajišťuje, že stroj má dostatečnou hmotnost pro přihrnování krmiva,“ popisuje funkci stroje výrobce Lely. Aby přihrnovač fungoval, musí se nabíjet. Nabíjecí stanice je instalována na stěnu nebo podlahu v krmné chodbě a slouží jako výchozí bod odjezdu a příjezdu pro každou trasu přihrnování. Robotický přihrnovač několikrát denně přihrnuje krmivo, a tím snižuje náklady na pracovní sílu, mechanizaci, čas a samotné krmivo, které by bylo jinak vyhrnuto bez zužitkování do odpadu. Podle Lely působí častější přihrnování v určitých intervalech příznivě na růst dobytka a zvýšení dojivosti. Projíždějící robot navíc vytváří u dobytka stimul pro příjem krmiva.
Stájí redakci provedla zootechnička Jaroslava Soukupová, která má na provozní část objektu dokonalý výhled z kanceláře umístěné nad stájí. V kanceláři se nachází počítač s programem od Lely, díky kterému může zootechnička sledovat stav jednotlivých dojnic a celou řadu údajů, jako jsou váha, přežvýkávání, zdravotní stav či aktivita zvířat, počet dojení na krávu a také konkrétní časy dojení. Systém informuje i o tom, co stojí za případným problémem dané dojnice. Lze tedy včas odhalit nemoci ještě před plným vypuknutím a nasadit vhodnou léčbu. Robot, respektive systém, je schopen analyzovat mléko, a odhalit tak nejrůznější problémy spojené s dojením ale i zdravím zvířete.
Dojnice byly do produkční stáje přemístěny z vázaných stájí a nyní jsou ustájeny volně v boxech. V pohybových chodbách a krmišti jsou umístěné gumové rohože. Kejdu vyhrnuje shrnovací lopata, kterou by v budoucnu mohl nahradit vysavač kejdy Lely Discovery 120 Collector, který svým podtlakovým čerpadlem kejdu vysaje do nádrže. Vysavač je pomocí vestavěných senzorů schopen se pohybovat automaticky po předem stanovené trase.
Důležitý je kvalitní management stáda
Změny technologie ustájení a dojení zajistily zvýšení průměrné denní dojivosti. Při přechodu na dojicí roboty je klíčovým aspektem to, jak rychle si zvířata dokáží na robota přivyknout. Podle zootechničky s tím v ZD Libín neměli větší problémy a krávy se naučily k robotu chodit během deseti dnů. Podle zootechničky lze přivykání kravám usnadnit tak, že jim hospodář poskytne volnost. Jako motivace k návštěvě robota slouží krmení, proto všechny dojicí roboty Lely obsahují krmný žlab. Může však dojít k opakovaným častějším návštěvám robota, což lze omezit nastavením počtu dojení na jednotlivou dojnici. Na farmách dojnic s dojicími roboty je jiná struktura organizace práce než na farmách s konvenčním dojením. Při zajištění kvalitního managementu stáda a správně fungujícího dojicího robota lze docílit zvýšení dojivosti. O tom, že robot klade vysoké nároky na kvalitní management stáda, se v ZD Libín přesvědčili hned po spuštění robotů. Zpočátku připadalo na jednoho robota 72 dojnic, což bylo příliš a odrazilo se to na nižší dojivosti – průměrně 26 kg na krávu. Po konzultaci s firmou AGRO-partner s.r.o. Soběslav, která zajišťuje prodej, podporu a servis robotických zařízení a dalších technologií Lely, byl počet dojnic snížen na zhruba 65 kusů, což se projevilo nárůstem průměrné denní dojivosti na 34 kg.
Navštívili jsme dvě farmy - ZD Libín a ZD Nečín
Fotogalerie
