A výsledek? Deset miliónů korun utržili za své výrobky. Všechny fondy bohatě dotovali a vytvořili si zajišťovací fond, do něhož vložili téměř milión. To proto, že od letoška zavedli odměňování bez pracovních jednotek. A ten milión je bohatá rezerva. Je to třetina všech odměn, které budou za rok přibližně vyplaceny. A ještě mnoho zůstalo. Dvaadvacet korun si vypláceli v Kněževsi za pracovní jednotku a skoro tři koruny měly hodnotu naturálie. A protože družstvo vyrábí levně a stále více, rozhodli se družstevníci zrušit své záhumenky. Družstvo totiž zavádí odprodej naturálii družstevníkům, uznejte, nač vyrábět mléko od záhumenkové dojnice dráž, než za kolik je dostaneme z družstva, a ještě při tom utrácet svůj volný čas, který můžeme věnovat na zábavu a na kulturu?
Byla to pěkná schůze, radostná bilance. A tak není divu, že ti, kteří tu plánovali další zvýšení výroby pro příští rok, se hlásili, kolektiv za kolektivem, se závazkem soutěžit o titul brigády socialistické práce.
Tak na oslavu ročních úspěchů a poctivé práce si pozvali do Kněževse orchestr Karla Vlacha, Ivettu Simonovou a Milana Chladila, poslouchali, bavili se a zpívali dlouho do večera.
Dnes už začínají v JZD 9. květen v Kněževsi s jarními pracemi. Vstupuji do dalšího úspěšného roku. Vždyť ukazatele směrných čísel, stanovených pro třetí pětiletku, v mnoha úsecích překračují v Kněževsi už nyní. A to je teprve ten opravdický začátek nové cesty, k níž se rozhodli.
To je konec dobového textu. Nyní za Agroportal24h.cz uvedeme, jaké typy JZD existovaly.
V počáteční etapě zakládání JZD se používaly tzv. přechodné typy, v nichž nebyl kolektivizován celý výrobní proces, a odměny z větší části závisely na výměře půdy vložené do společného hospodářství. V počátcích zakládání jednotných zemědělských družstev byla při vstupu zdůrazňována dobrovolnost. První socialistická jednotná zemědělská družstva vznikala z iniciativy rolníků od jara 1949. Další členové JZD již byli povětšinou získáváni za pomoci přesvědčování, represivních opatření a dalších hrozeb vůči rolníkům. V první fázi procházela jednotná zemědělská družstva dvěma nižšími typy (I. a II. typ). Od společné organizace osevu, sklizně a společného užívání mechanizace u I. typu JZD došlo u II. typu ke změně v podobě rozorání mezí a zavedení společné rostlinné výroby. Dále jednotlivým rolníkům připadla taková část úrody, která odpovídala výměře jejich půdy, s níž vstoupili do jednotného zemědělského družstva. III. typ JZD byl charakterizován společnou rostlinnou a živočišnou výrobou. Družstevníci byli z větší části odměňováni na základě tzv. pracovních jednotek (PJ) vykonaných pro JZD, jen menší část finančních zdrojů obdrželi jako náhradu za užívání půdy předané do jednotného zemědělského družstva. IV. typ se odlišoval jen tím, že členové JZD byli zásadně odměňováni již pouze podle množství a kvality práce odvedené pro JZD bez ohledu na vloženou půdu. Přechod JZD na vyšší typy provázel nucený výkup strojů, svod dobytka do společných stájí, scelování pozemků, vytváření velkých lánů pro účely JZD atd.
Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu. Jejich historie započala nucenou kolektivizací zemědělství. Po roce 1948 v Československu začaly v důsledku socialistické zemědělské politiky vznikat JZD za účelem vytvoření co největších orných ploch. Šlo v mnoha ohledech o napodobení sovětských kolchozů. Řada rolníků byla nucena vzdát se svého majetku pod různými druhy nátlaku. Vznik JZD s sebou nesl i ekologické problémy: kvůli rozorání prostorů mezi menšími poli zanikly remízky a jiná přirozená ochrana, došlo k výrazným úbytkům zvěře a mnoho druhů se stalo ohroženými, což ještě podpořila chemizace zemědělství.
