Prototyp klučicí hlavice bude zahrnovat soustavu hydraulicky ovládaných ramen zavěšených na rotátoru s možností dálkově řízeného pohybu pro dobývání pařezů. Po povrchové očistě pařezu od zeminy bude předán impuls k rozštípnutí pařezu a jeho odložení do pruhů na mýtní ploše, dále na skupinové úložiště. Nosným strojem bude bagr s hmotností cca 20 tun. Součástí systému bude i vývoj modulárního systému na vývoz veškeré dřevní hmoty, jehož základem bude nově vyvinutý prototyp vyvážecí soupravy s tím, že pro jednotlivé opce budou využity různé adaptéry.
Prototyp klučicí hlavice dokáže šetrným způsobem těžit pařezy s minimálním narušením půdy. Předností hlavice je možnost s pařezem, případně jeho částmi, po vytržení z podloží pohybovat tak dlouho, dokud se zemina a ostatní nežádoucí materiály neoddělí od vytrženého pařezu. Za pomoci spodní části těla hlavice je plocha následně upravena, zarovnána, zhutněna a připravena pro následnou mechanizovanou obnovu lesa. Části pařezů jsou ukládány na hromady, které po postupném vysychání do vlhkosti 30 % se přes drtič nebo štěpkovač upraví na energetickou štěpku, která je poté v kontejnerech různých dopravních prostředků odvezena do spalovny či elektrárny. Takto vzniklá štěpka má optimální výhřevnost a představuje se jako obnovitelný zdroj energie, vyprodukovaný z lesního hospodářství.
Základním strojem je bagr s hmotností 16 – 20 tun s ohledem na jeho stabilitu při vytahování pařezů z půdy, která má větší obsah skeletu. Hlavice je zavěšena na rameni bagru a držena v upínači. Má dálkové ovládání mezi tělem hlavice a štípacím ramenem, které do sebe zapadají tak, aby při sevření těla hlavice a štípacím ramenem nad pařezem jej sevřením rozštíply a po částech vytáhly ze země. Tahem směrem vzhůru je pařez vytažen do výšky cca 1 metru. Postupně jsou základna hlavice a štípací rameno od sebe roztahovány a svírány, tím se postupně uvolňuje zemina a kameny ze spodních prostor těla hlavice a mezi kořenovým systémem. Zemina dopadá do místa po pařezu a plocha je zarovnána tak, že je možná mechanizovaná výsadba mýtní plochy, případně následné upravení půdy, kde by to bylo potřebné, přímo spodní částí těla hlavice. Klučicí hlavicí je možné s pařezem, nebo jeho částmi po vytržení z podloží pohybovat tak dlouho, dokud se zemina, skelet a drny neoddělí od pařezu. Následně jsou části pařezu ukládány na hromady v dosahu hydraulického výložníku bagru. Poslední operací je vyvezení relativně čistších částí pařezů forwarderem z hromad na pasece na složiště dendromasy podél odvozních cest. Doba uložení na skládce je určena dobou, při které mají části pařezů vlhkost 30 %. V té době jsou rozdrceny na energetickou štěpku a v kamionech odvezeny do spalovny, nebo elektrárny jako obnovitelný zdroj energie z lesního hospodářství.
Novým prvkem bude vývoj prototypu jednotného hydraulického systému s centrální ovládací jednotkou. Tato jednotka bude schopna – prostřednictvím bezdrátového přenosu – diagnostikovat lokální hydraulické systémy a následně zajistit potřebnou technickou kompatibilitu s veškerými hydraulickými systémy jednotlivých opcí, adaptérů apod. Zákazník si tak bude moci postupně dokupovat, popřípadě pronajímat jednotlivé adaptéry dle skladby těžební hmoty a všechny tyto opce bude provozovat na stávající hydraulice a ovládání.
„Pro energetické účely můžeme z lesního hospodářství získat dendromasu ve formě palivového dřeva z lesní těžby, případně jako tzv. těžební odpad, který zůstane v lese po těžbě ve formě větví, odřezků, pařezů či kořenů. Odhadujeme, že by se mohly v ČR ročně klučit pařezy na ploše minimálně 1 000 ha, což při zásobě pařezového dříví cca 50 m3/ha představuje roční zdroj cca 50 tis. m3 pařezového dříví. Z tohoto důvodu byl na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně vyvinut nový prototyp klučicí hlavice, jež poslouží k získávání této dřevní hmoty,“ uvádí web Starfos.
Na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví je veřejně dostupný snímek podoby klučicí hlavice pro trhání a následné zpracování pařezů.
Na obr. 1 je vidět klučicí hlavice 1 podle technického řešení pro připojení na výložník bagru, která obsahuje podpůrné rameno 2, které je na spodní straně zakončeno dvěma vystupujícími rozrývacími hroty 3. Na podpůrném rameni 2 je v jeho horní části uspořádán dutý kryt 9 hlavice 1. V krytu 9 jsou vpředu provedeny otvory pro uložení 11 štípacího ramene 4 a vzadu jsou provedeny otvory pro uložení 15 válce 7 pro ovládání pohybu štípacího ramene. To je další součástí klučicí 15 hlavice 1 a jak bylo uvedeno je kyvně uspořádáno v uložení 11. Štípací rameno 4 je zahnuté a ukončené hrotem 24 a směřuje proti a mezi rozrývací hroty 3 na obou stranách podpůrného ramene 2. Na opačném konci, než je hrot 24 je štípací rameno 4 opatřeno ukotvením 8 pro pístnici 6 válce 7, které je kyvně uloženo na příslušné ose. Vysouváním a zasouváním pístnice 6 válce 7 se vykyvuje štípacím ramenem 4. Štípací rameno 4 je v horní části opatřeno krytem 12, který působí 20 jako zarážka. Pohyb je na druhé straně omezen dorazem 14 provedeným na podpůrném rameni 2. Na spodní stěně podpůrného ramene 2 klučící hlavice 1 je vytvořena základna 5, která slouží ke zhutnění a upravení půdy odkud byl pařez odstraněn pro úspěšnou obnovu holin.
Na obr. 2 je vidět, že na horní straně krytu 9 je uspořádán upínač 25 se dvěma osami 10 upínače 25 25 sloužícími k připojení klučicí hlavice 1 k výložníku 16 neznázorněného bagru. Upínač 25 je opatřen přírubou 13, která má dvě osy, přičemž na jedné je otočně uspořádán výložník 16 a na druhé ose 21 je uspořádáno svým jedním koncem zalomené rameno 20, které je kyvně ovládáno v zalomení 22 pístnicí 18 výložníku 16 a jeho druhý konec je otočně ukotven přímo na výložníku 16 v ukotvení 23. Druhý konec pístnice 18 je ve válci 17 výložníku 16 bagru.
