Je ovšem zakázáno použití kejdy k hnojení v období od 15. listopadu až do konce ledna nebo sněhem pokrytou nebo zamrzlou půdu. Kejda skotu se v praxi používá od 3 % sušiny, ovšem je doporučováno používat ke hnojení kejdu skotu o průměrném obsahu 7,5 % sušiny.
Použití kejdy s sebou nese možné účinky na životní prostředí. Pokud je kejda aplikována nadbytečně, v nevhodné období (ve střední Evropě zima), je zde riziko splavování živin do hlubších vrstev půdy a také do podzemních a povrchových vod. Dusíkaté sloučeniny, obvykle ve formě (NH4 +) nebo (NO3) mohou způsobit eutrofizaci ve vodním prostředí, mimo jiné ovlivnit vývoj řas, sinic a způsobit úhyn ryb. Splavování na živiny bohaté půdy erozí výrazně ovlivňuje složení flóry v okolí polí. Správně vyrobená a ošetřená kejda je velmi významným zdrojem rostlinných živin, při správné aplikaci zvyšuje půdní úrodnost. Aplikace kejdy na povrch půdy, zejména při použití širokého rozstřiku nebo aplikačních děl, je spojena s významnou ztrátou živin, zejména ve formě amoniaku. Proto je vhodná aplikace, nebo alespoň následné zaorání kejdy do půdy. Vhodné technické prostředky pro přesnou aplikaci snižují úniky živin a zápachu.
Nejpoužívanější aplikátory
K použití kejdy pro obohacení jiného materiálu, nebo pro aplikaci hnojiva přímo půdy slouží kejdovač. Kejdovače od různých výrobců mohou mít odlišné typy aplikátorů. Tyto prvky mají zajistit rovnoměrnou aplikaci, která vede k lepšímu využití kejdy.
• Hadicové kejdovače
• Rozstřikovací kejdovače
• Povrchové kejdovače
• Aplikační děla
Konstrukce cisteren je obdobná a dodávají se v různých objemech – od těch nejmenších až po ty největší. Od tohoto členu se poté odvíjí počet náprav, který se u každého typu liší. Používá se z většiny případu odpružení pomocí listových per a občas i odpružení vzduchové s dopomocí velkých a robustních kol. Nedílnou součástí dnešní doby bývá i odpružená oj a řiditelná náprava. Dalším aspektem kejdovače je pohon a to buď vakuový, nebo čerpadlový.
Fotogalerie
