Důvody, které vedou k všeobecné tendenci zvyšovat pojezdové rychlosti, jsou známé – ekonomika provozu, využití času. Vždyť traktor pracuje převážně v dopravě. Je to překvapivé, ale z rozborů využití pracovní doby standardních traktorů vyplývá toto její složení: doprava – 60 až 70 %, energeticky náročné práce na poli 15 až 20 %, práce s vývodovým hřídelem 15 až 20 %. K tomu je třeba poznamenat, že toto vyjádření v procentech samozřejmě nemusí být ve všech regionech a formách hospodaření stejné.
V České republice velmi dobře známý výrobce mobilní stavební a manipulační techniky – JCB nabízí technicky zajímavý a progresivní stroj, zemědělský tahač typu Fastrac. Jak již název napovídá (fast-rychlý), je zvláštností těchto tahačů transportní rychlost okolo 80 km/h.
Tak výrazné zvýšení pojezdové rychlosti si vyžádalo zvláštní péči při konstrukci podvozku a rozsáhlé ověřování jeho vlastností – odpružení, tlumení, brzdění, řiditelnosti, stability atd.
Nyní věnujeme pozornost konstrukci podvozku a náprav. Na rozdíl od většiny universálních traktorů, které mají převážně samonosnou (bezrámovou) konstrukci, je Fastrac rámové konstrukce, která odpruženým uložením motoru a náprav umožňuje eliminaci rázů a vibrací nepříjemně působících na řidiče.
Tuhá přední hnací a řídící náprava je uložena na dvou vinutých pružinách s pryžovými dorazy a hydraulickými tlumiči a je vedena čtyřmi podélnými tyčemi (paralelogramem) a stabilizátorem.
Zadní náprava je uložena na dvou listových pérech s plynovými tlumiči - také ona je podélně vedena soustavou čtyř tyčí se stabilizátorem. Jejich uspořádání je patrno z obrázku.
Konstruktéři tohoto traktoru (tahače) museli řešit řadu nových problémů souvisejících se současným plněním požadavků zemědělských technologií, a vzhledem k maximální dosahové rychlosti i požadavků kladených na nákladní automobily. V čem tkvěl problém? Předpisy, normy a jejich ustanovení se vyvíjely v jednotlivých odvětvích výroby traktorů a automobilů odděleně. Traktor byl v minulosti v zahraničí i u nás limitován maximální rychlostí 25 km/h. Vozidla s vyšší rychlostí byla zařazena jako tahače a musela splňovat požadavky na účinnost brzd, řízení a další výbavu podstatně tvrdší. Později postupně došlo ke zvýšení nejvyšší rychlosti traktorů, nejprve na 30 km/h a později 40 km/h. Jistě si každý dovede představit jakou „revoluci“ i v oblasti předpisů vyvolal Fastrac svými vlastnostmi. V určitých variantních provedeních skutečně splňuje požadavky zemědělské i silniční dopravy.
Další zajímavé aktivity bylo možné sledovat u tahačů s třícípou hvězdou na kapotě. Přestože výroba zemědělských traktorů (tahačů) s iniciálami M-B a označením Trac už dávno skončila, byl rozhodnutím koncernu Mercedes-Benz program výroby zemědělských traktorů (tahačů) převeden na výrobce vozidel Unimog. To znamenalo přizpůsobit původně vyráběný Unimog i novým požadavkům. V duchu tradice vznikla i pro nové požadavky široká škála typů a modifikací tahačů s výkonem motorů od 64 do 177 kW, vybavená pro připojování a pohon zemědělského nářadí vpředu i vzadu, doplněná novou hydraulikou TERRAMATIC.
Také v tomto případě je konstrukce podvozku přizpůsobena pro vysoké přepravní rychlosti až 90 km/h a stojí za povšimnutí, že ve srovnání s traktorem Fastrac mnoho koncepčních odlišností nenajdeme.
Pokud budeme Unimog posuzovat jako traktor, protože takto je prezentován výrobcem, je jeho hlavní předností univerzálnost použití a ta může být pro dnešního podnikatele v zemědělství rozhodující. I v České republice byla zahájena výroba obdobného tahače v a.s. PRAGA pod typovým označením UV 80 s pojezdovou rychlostí max. 80 km/h. Značka PRAGA se chtěla vrátit i k zemědělskému výrobnímu programu, který měl v tomto podniku tradici.
Systémové traktory
Tyto traktory směřují k zlepšení vlastností v rámci standardních traktorů, zejména ekonomiky provozu, možnosti připojování nářadí vpředu, vzadu i uprostřed, zlepšení výhledu na pracovní orgány a celkového zvýšení komfortu obsluhy. Přístup k technickému řešení se u jednotlivých výrobců v mnohém liší, jak je patrné z již uvedených příkladů výrobků firem JCB a Mercedes-Benz. Je zajímavé, co všechno může ovlivnit záměry výrobců a konečný tvar výrobku.
Nevyzpytatelné jsou cesty osudu! Tak bychom mohli uvést případ bývalého východoněmeckého VEB Schönebeck, výrobce traktorů typů ZT-300, ZT-330, ale i nářaďových traktorů RS 09, RS 24 (u nás velmi dobře známých), který po německém "zemětřesení“ změnil název na LTS-Landtechnik, Schönebeck AG. Prvním počinem podnikání v nových podmínkách se stal zajímavý systémový traktor SYSTRA - představený veřejnosti v roce 1993. Pro rok 1994 však firma LTS ze Schönebecku nachystala další senzaci v podobě dohody se známým exkluzívním německým výrobcem traktorů Schlüter, o výrobě nového systémového traktoru Schlüter EUROTRAC v závodě v Schönebecku. SYSTRA je lehčí tahač, který svou výbavou může posloužit tam, kde se nepožaduje vysoký výkon motoru, ale větší univerzálnost nasazení a tam, kde je žádoucí širší sortiment prací a tím přípojného nářadí. Za zmínku stojí možné alternativní vybavení mechanickou nebo hydrostatickou převodovkou podle předpokládaného využití, které nemusí být jen v zemědělství ale i v komunálních službách.
Robustní a výkonný tahač Schlüter EUROTRAC se vyznačuje osobitým řešením, které stojí za zvláštní pozornost.
Nejoriginálnějším konstrukčním prvkem je podélně posuvná přídavná zátěž, která umožňuje plynule dotížit některou z náprav. Po úplném sejmutí zátěže se uvolní prostor pro umístění dalších strojů, např. čelní nakladač. Z hlediska dalších praktických prvků jsou velmi zajímavé: - otočné pracoviště řidiče, řazení převodů pod zatížením, pojezdová rychlost 40 nebo 50 km/h a odklopná kabina.
Další zastavení je u traktorů značky Fendt. Na trh byl v roce 1994 uveden Fendt Xylon. Jeho předchůdcem byly traktory - nářaďové nosiče (Geräteträger), nabízené i na českém trhu (Fendt 1 380 GTA), jež se vyráběl v 10 modifikacích. Xylon se vyznačoval především novou plně synchronizovanou převodovkou se 44 převodovými stupni vpřed i vzad a čtyřstupňovým řazením pod zatížením, elektronicky řízeným hydraulickým zařízením nebo odklopnou dvoumístnou kabinou pro dvě osoby.
Systémové nosiče
Název "nosič“ použitý v této kapitole se vztahuje především na zvláštní skupinu mobilních energetických prostředků, u kterých přenos výkonu od motoru na pojezdová kola není zprostředkován mechanicky (mechanické převody), ale hydrostaticky. Tím se zásadně liší od vlastností standardních traktorů a tahačů, jejichž provedení sleduje dosažení maximální tahové síly, resp. tahového výkonu. Koncepce nosičů sledovala zcela jiné cíle, a to: poskytovat dostatečný výkon na vývodových hřídelích pro různé druhy prací, od přípravy půdy až po sklizňové technologie, poskytovat dostatečnou zvedací sílu na robustním hydraulickém zařízení pro výkonnou techniku, umožnit slučování operací a snížit tak počet jízd na poli, umožnit technicky snadnou změnu posedu řidiče pro jízdu vpřed (především pro přepravu na silnici) a vzad (především technologickou), dosáhnout plynulé změny pojezdové rychlosti s ohledem na požadavky technologie prováděných prací. Zemědělcům může být znám nosič Steyr, který se k nám dovážel od poloviny 80. let pod typovým označením S 8300 a 8320 a který se prosadil zdařilými nástavbami se sklízeči kukuřice, cukrovky, ale i minimalizací operací při přípravě půdy.
V roce 1985 postavila firma Horsch Maschinen GmbH ve Schwandorfu, která se do té doby zabývala výrobou jiné zemědělské techniky, první nosič Terra-Trac. Robustní stavba nosičů s výkonnými motory (Mercedes, Volvo) umožňovala spojení s těžkými a nejvýkonnějšími sklízecími stroji a stroji se spojenými operacemi (příprava půdy + setí). Použití super širokých "terra" pneumatik zaručovalo velmi dobrou průchodnost i na zamokřených pozemcích a významně snižovalo měrné tlaky na půdu. Mezi přednosti patřil výkonný motor, hydrostatická převodovka, elektronický řídicí systém, otočné pracoviště řidiče a široká škála možných nástaveb umožňující nejrozmanitější použití. Horsch také vyráběl variantní provedení s mechanickými převodovkami jako systémové traktory.
