Tento způsob setí, ale také další postupy, jejichž součástí je ponechávání zbytků předplodiny nebo meziplodiny na pozemku jako mulč, jsou řazeny mezi takzvané půdoochranné technologie. Vrchní vrstva půdy je díky nim odolnější vůči silným přívalovým dešťům či odnosu částic zeminy poryvy větru. Jde tedy o účinnou strategii, kterou lze použít v boji proti erozi půdy.
Výhody ukládání osiva do zpracovaných pásů
Jednou z půdoochranných technologií je strip-till (zpracování půdy v pásech), kdy je půda zpracovávána v úzkých pásech, do kterých je ukládáno osivo, ve většině případů společně s hnojivem. Mezi jednotlivými pásy zůstává půda nezasažená. Dvě pracovní operace (zpracování půdy a setí) lze přitom provést při jediném přejezdu – secím strojem SUMO DTS. Tento šetrný způsob zakládání porostů přináší finanční úspory a rovněž napomáhá zadržovat vodu v půdě (zvýšená akumulační a retenční schopnost).
SUMO DTS se vyrábí ve variantách s pracovním záběrem tři, čtyři, pět, šest, osm nebo devět metrů, takže je k dostání buď v neseném nebo taženém provedení. V závislosti na vybraném modelu má zásobník na osivo objem od 1 900 do 3600 litrů. Výběr z několika pracovních záběrů a možnost nastavení vzdálenosti výsevních botek umožňuje zemědělci pořídit si vhodnou konfiguraci stroje přesně na míru.
Secí stroj je vybaven řezacími koltry, které se postarají o rozřezání rostlinných zbytků. Ty se poté lépe rozkládají a neshromažďují se v oblasti pracovních orgánů. Další funkcí koltrů je vytváření drážky v půdě pro snazší následné pronikání dlát do půdy. Díky geometrii hydraulicky jištěných dlát a jejich způsobu pohybu půdou nevynáší kameny na povrch. Pracovní hloubka slupic je nastavitelná do 25 cm. Ve stejné linii jako koltry a dláta se nachází i výsevní botky, které uloží osivo do zpracovaných pásů. Centrální vzdálenost botek činí 33 cm. V závislosti na druhu vysévané plodiny může obsluha volit dvoupáskovou nebo jednopáskovou botku. Výsevní vozíky jsou zavěšeny na paralelogramech s hydraulicky nastavitelným kopírováním. Za výsevními botkami se nachází páry ozubených disků, které zahrnují pásky s osivem kyprou půdou. Na řadu pak přichází zatlačovací kolečka rozmístěná ve tvaru V. To vše vytváří hrůbkovitý povrch půdy po zasetí a podporuje vláhový režim a prohřívání půdy.
Technologie strip-till pro eliminaci velkých výparů vody z půdy a jako řešení úbytku pracovní síly
Jedním z uživatelů šestimetrové verze secího stroje SUMO DTS je už třetím rokem i slovenská společnost Prochema Modra, která hospodaří na výměře více než tisíc hektarů. Na ní je pěstována pšenice (průměrný výnos 6,5 tun), hrách (3,4 tun) a řepka (3,5 tun). Firma se rovněž zabývá poskytováním zemědělských služeb v oblasti zakládání porostů.
Secí stroj SUMO DTS společnost pořídila na základě dobrých zkušeností z testovacího provozu. „Přecházíme na technologii strip-till a no-till, jejichž součástí je minimální obdělávání půdy. Půda se zpracovává jen za účelem likvidace plevelů. Seje se přímo do strniště nebo pásů zpracované půdy,“ uvedl Juraj Hutar. Společnost se k těmto technologiím přiklonila kvůli nedostatku srážek na obhospodařované výměře. Navíc, v případě podmítek a jiných agrotechnických operací dochází k velkým výparům vody, což mají výše zmíněné technologie eliminovat. Dalším důvodem byl také nedostatek pracovních sil.
Nejen Hutar, ale i celé vedení podniku je s prací secího stroje spokojeno. I letošní porost vypadá velmi pěkně.
Hutar oceňuje průchodnost stroje a jeho schopnost vyškubnout a zlikvidovat plevel. Spokojený je také se samotným procesem setí. Zajímavým komponentem secího stroje je patentované šnekové výsevní ústrojí, které pracuje na principu otáčejících se šneků, které jsou poháněné elektromotory. Výsevní ústrojí dokáže dávkovat veškeré plodiny bez nutnosti výměny válečků od 0,5 do 350 kg/ha.
Nastavení hloubky zpracování půdy přijde vhod na deformované půdě
Secí stroj DTS v šestimetrovém provedení používají také PD Krakovany na Slovensku. Technologii no-till, tedy přímé setí bez zpracování půdy, v podniku uplatňují už 11 let. Nepodmítají ani strniště, na poli provádějí jen nejnutnější pracovní operace, a to vždy s důrazem na to, aby neublížili půdě. Ve strojovém parku tak nalezneme i polopásové sklízecí mlátičky, stroje s flotačními pneumatikami nebo dvojmontážemi. Základním vybavením používaným při sklizni je i překládací vůz.
Z pohledu předsedy družstva, Róberta Dohála, je však technologie no-till v určitých podmínkách – vláhových a přírodních – limitující z hlediska kvality setí. Proto před třemi lety v družstvu investovali do secího stroje SUMO DTS schopného zakládat porost technologií strip-till. „Díky tomuto secímu stroji si dokážeme nastavit hloubku přípravy půdy. To je u nás nejdůležitější zejména při sklizni kukuřice, kdy jsou na poli vyježděné koleje a jiné deformace půdy. Po sklizni kukuřice pozemek nijak nezpracováváme, pouze technologií strip-till a secím strojem SUMO DTS zakládáme porost – třeba hrachu nebo sóje,“ uvedl Dohál. Secím strojem zde také zakládají porost meziplodin přímo do strniště. Velká semena dávají do osivové skříně a drobná semena (jeteloviny, hořčice) do hnojivové skříně na secím stroji. Kromě toho stroj zakládá porost hrachu a tvrdé pšenice. Družstvo se také zabývá pěstováním kukuřice, slunečnice, pohanky a prosa. Secí stroj SUMO DTS také každoročně zakládá porost řepky a pšenice na dalších tisíci hektarech (formou služeb).
Rychlejší start porostu
Přihnojení během výsevu secím strojem SUMO aplikují PD Krakovany pouze u zákazníků. Na vlastních pozemcích se snaží od aplikace hnojiv upustit (hnojí jen v nejnutnějších případech, třeba při pozdějším setí). Například na parcele, kde se pět let nehnojilo, minulý rok vypěstovali kukuřici s výnosem 10,2 tun. Tento rok celou výměru s kukuřicí nehnojili vůbec a podle Dohála vypadá porost slibně. Zářijový porost pšenice také nehnojili, průměrný výnos činil přes sedm tun. Tvrdá pšenice setá na 290 hektarech měla v pozdějším termínu průměrný výnos něco málo přes šest tun.
V družstvu razí přístup výběru správné techniky na základě aktuálního stavu půdy. Provádět veškeré pracovní operace jedním nářadím je podle Dohála pro půdu to nejhorší. V podniku tedy provozují hned několik secích strojů – SUMO a dále stroj fungující na principu technologie no-till. Pro rozšíření možností setí za různých podmínek nyní pracují na přestavbě kukuřičného secího stroje.
Z časových důvodů byli v družstvu nedávno nuceni provést výsev třech druhů hrachu dvěma secími stroji (SUMO a secí stroj pro technologii no-till). Dohál však mezi jednotlivými pozemky nezaregistroval žádný rozdíl stavu či výnosu. Pouze u porostu založeného strojem SUMO zpozoroval rychlejší start. „Pozdější start porostu založeného no-till secím strojem nebyl problémem vyplývajícím z výběru stroje, ale plynul z nastavení stroje, které jsme zvolili proto, abychom měli jistotu, že je osivo hlouběji a rovnoměrněji v zemi. U Secího stroje SUMO takové nastavení provádět nemusíme. Stačí navolit určitou hloubku podrývání a slupice vytvoří dobré podmínky pro uložení osiva. Hloubka zpracování půdy je udržována konstantně. U no-till secího stroje to neplatí, když je větší odpor půdy, tak je ukládání semena plytčejší,“ uvedl Dohál.
Fotogalerie
