Slovo ROBOT pochází z knižního portfolia známého českého autora – Karla Čapka. Kniha, v níž bylo použito, nese název Rossumovi univerzální roboti, zkráceně R. U. R. Za pravého autora tohoto slovního výrazu je však považován druhý z Čapků – Josef. Výraz se rozšířil do celého světa a dnes je používán v mnoha jazycích. Slovo „robot“ je postaveno na staroslovanském základu „-rob-“, od kterého je též odvozen výraz „robota“ mající v češtině význam těžké až nepříjemné unavující práce, dále slovo „robit“ ale i „výroba“, „obrábět“ apod.
Výstavním projektem ROBOT 2020, který si mohla široká veřejnost prohlédnout do konce letošního července, vzdalo Technické muzeum v Brně hold vizionářství Karla Čapka. Projekt vznikl ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně a s Fakultou strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
Výstava návštěvníky seznámila s mnoha podobami robotů nejrůznějších generací. Muzeum se sice soustředilo především na průmyslovou robotiku, kterou zastupovaly vybrané komerční firmy, ale také představilo ikonické robotické vynálezy světových firem a prototypy robotických systémů z tvůrčích dílen dvou ústavů Vysokého učení technického v Brně. Do výstavy se zapojilo více než padesát soukromých firem, médií, vysokoškolských pracovišť, kulturních institucí, umělců, tvůrců, sběratelů a kreativců. Pro dětského návštěvníka a školní skupiny připravili pracovníci edukačního oddělení Technického muzea v Brně zábavné interaktivní programy. Návštěvníci měli možnost projít si výstavu s průvodcem a jeho pomocníkem jménem T1MB00 („Timbo“).
Nejvýznamnější objev 20. století
Roboti jsou velkým tématem i v zemědělství – naplno pronikli i do odvětví živočišné výroby. Součástí expozice byl proto také jeden z nejstarších dojicích robotů Lely Astronaut v České republice. Prvního dojicího robota sestrojili zakladatelé společnosti Lely – dva bratři z holandské farmářské rodiny, kteří už od dětství přemýšleli, jak si usnadnit těžkou farmářskou práci. Založení společnosti Lely jako takové se datuje k roku 1948, přičemž prvních padesát let se zabývala výrobou zemědělských zařízení. V roce 1992 pak byla do světa vypuštěna myšlenka dojicích robotů.
První prototyp dojicího robota Lely Astronaut byl představen v roce 1992. Krátce poté se chovatelé dojného skotu nechali slyšet, že jde o nejvýznamnější objev 20. století.
Do poslední chvíle dojil
Vystavený dojicí robot Astronaut A2 pochází z roku 2005. Do poslední chvíle pracoval v hospodářství manželů Suchánkových (Lhůta u Vysokého Mýta), načež jej majitelka vyměnila za novější generaci A4. Dojicí robot je v provozuschopném stavu, před umístěním do muzea jej stačilo pouze vyčistit a umýt.
Hospodářství manželů Suchánkových
Dojicí robot Lely Astronaut provozují v hospodářství manželů Suchánkových v obci Lhůta u Vysokého Mýta v okrese Ústí nad Orlicí. Poprvé zde byl spuštěn v roce 2007 a šlo o poslední dodaný model Astronaut A2 do ČR. Pracoval zde až do loňského dubna, kdy jej nahradila novější generace Astronaut A4, taktéž poslední kus v ČR. Na českých farmách už jsou instalovány modernější verze A5. „A4 má oproti předchůdci lepší rameno. Hadice jsou krásně schované a zajištěné směrem dovnitř,“ uvedla Renata Suchánková, která si roboty nemůže vynachválit, ušetří ji totiž spoustu času a námahy. V současnosti ve stájích chová 125 kusů zvířat včetně telat. Dojivost zde dosahuje 11 200 litrů. Hospodaří na 173 hektarech.
Dojicí roboty A2 byly postupně upravovány a v různých, zejména hardwarových obměnách vycházely až do roku 2005, kdy byl představen robot A3. „První dojicí robot Lely pro nás prakticky neexistoval. Pár jich bylo umístěno různě po světě. Byly to spíše prototypy prvopočátku robotického dojení. Vystavený robot má sice označení A2 jako druhá generace, de facto se ale jedná o první generaci dojicího robotu, který se začal běžně vyskytovat na farmách. A2 byl také první dojicí robot od firmy Lely, který se začal v České republice instalovat,“ řekl redakci Ing. Petr Gondek, ředitel divize stájových technologií ve společnosti AGRO–partner, která zastupuje firmu Lely na českém trhu. Modelů A2 u nás je u nás aktuálně provozováno šest. „Na jedné farmě v Česku pracují čtyři roboty a s modely A2 je farmář dodnes velice spokojen,“ dodal pan Gondek.
První roboty A2 již byly vybaveny systémem MQC. Ten například sleduje konduktivitu či barvu mléka. Byl také vybaven naváděcím laserem, takzvaným TDS (teat detection systémem), vývěvou a oddělovačem mléka. Vážení zvířete, měření vodivosti či teploty však neuměl tak dobře jako novější generace. Hodnoty byly měřeny jiným způsobem a byly méně spolehlivé. Nynější roboti měří hodnoty daleko přesněji, odlišný byl i systém nasazování a skenování struků, který je dnes výrazně přesnější a spolehlivější. Starý model A2 už firma Lely dále nerozvíjí, soustředí se na novější generace svých robotů a vylepšování jejich softwaru.
V roce 2005 byla představena nová generace dojicího robota, model A3, který byl zhmotněním tehdy revoluční technologie – vážicí podložku využíval nejen k určování hmotnosti, ale díky výpočtu těžiště rovněž sledoval aktuální pozici dojnice. Robot tak zvládal polohovat dojicí rameno nesoucí strukové násadce bez ohledu na vrtkavost zvířat.
S příchodem dalších generací se koncept robotického dojení dále vylepšoval a prioritou byla eliminace zdrojů rozrušení a stresu zvířat. Snižovány byly také náklady na elektrickou energii při současném zvyšování výkonnosti zařízení a požadavky na pravidelnou údržbu. V současnosti je na trhu model A5.
O čem se Šimonu Pláničkovi ani nezdálo
U dojicího robotu Lely Astronaut zvíře vchází a vychází z dojicího boxu rovně. Při dojení jsou zvířeti podávány granule, které jej lákají se během dne k robotu vracet. Pozice struků je určována pomocí laseru a 3D kamery. 3D kamera sleduje pozici krávy a tak se rameno pohybuje spolu s ní. Díky tomu dochází k rychlejšímu nasazení strukových násadců. Dojicí robot je schopen provádět různé úkony a sbírat celou řadu údajů o dané dojnici. Jde především o identifikaci zvířete, vyhodnocení jeho pohybové aktivity, tělesné teploty, zvážení s následným vyhodnocením tělesné kondice či přidělení poměrné dávky koncentrovaného krmiva. Po procesu dojení dojde k automatickému čištění a dezinfekci příslušenství robota.
Naměřené údaje se prostřednictvím systému T4C sbíhají například v počítači zootechnika, který dokáže data vyhodnocovat, a předcházet tak různým nemocím krav nebo včas reagovat na speciální požadavky dojnice. Minulý rok byla představena nová aplikace pro správu farem s názvem Lely Horizon. Jde o další krok v oblasti automatizace a nástroj k propojení dat všech příslušných zařízení a dodavatelů na farmě do jednoho systému řízení. Tato platforma pro podporu rozhodování analyzuje data, poskytuje farmáři proaktivní rady, jak si usnadnit život, mít zdravější stádo a ziskovější hospodářství.
