Celulosa, jíž se používá vedle lnu, konopí a bavlny k výrobě textilií, je také důležitou surovinou pro jiné obory průmyslu, například pro výrobu papíru. Je možno říci, že v brzké budoucnosti bude celulosa jednou z nejdůležitějších surovin, neboť neustále jsou objevovány nové možnosti jejího využití.
Ještě několik let před touto válkou byla Itálie nucena tuto surovinu dovážeti z ciziny, neboť domácí výroba, nepostačovala.
Když dal Duce rozkaz pro intensivní boj o dosažení soběstačnosti, počalo se zkoumat, jakým způsobem by bylo možno celulosu vyráběti v Italii, kde je velmi málo lesních porostů. Bylo nutno najíti rostlinu, jež by nahradila dřevo.
Chemikové našli záhy tuto náhradu v rákosu, z něhož lze vyrobiti celulosu zvláštní výborné jakosti, zvláště pak tehdy, je-li pěstován vhodně zvoleným způsobem.
Je jisté, že Italie bude moci, dík silné vůli a snaze svých pracovníků, již v brzké době zvýšiti výrobu této tak hospodářsky důležité suroviny takovou měrou, že bude možno zastaviti úplně dovoz celulosy ze zahraničí.
Ve svém vrcholném vzrůstu dosahuje torviscosa (italská celulosa, pozn. redakce) úctyhodné, několikametrové výšky. Ve dnech žní ztrácejí se postavičky ženců v obrovském lese stvolů, které usekávají zvláštními nůžkami nebo speciálním žacím strojem.
Celulóza se pro komerční účely izoluje ze dřeva odstraněním ostatních složek (lignin, hemicelulóza, oleje aj.). Celulózové vlákno se používá v papírenském a textilním průmyslu. Celulóza je hlavní složkou buničiny, z níž se vyrábí papír, a rostlinných vláken z bavlny, lnu a konopí; jejím derivátem jsou umělá vlákna, jako je acetát celulózy nebo viskóza, surovina k výrobě umělého hedvábí nebo celofánu. Nitrací celulózy vzniká nitrocelulóza, známá také jako střelná bavlna.