V minulém článku jsme informovali o vzniku Agrostroje Prostějov, v dalším pak o vzniku prvních samojízdných sklízecích řezaček Agrostroj SPS-420. Ve třetím článku jsme se podívali na řezačku nové generace Agrostroj SPS-35 TORON. Jenže trvání Agrostroje Prostějov začalo nabírat špatný konec.
Například na maďarské farmy bylo během 80. let dováženo pár desítek řezaček od Agrostroje ročně. V roce 1988 se stala řezačka Agrostroj SPS-35 TORON brzy technicky zastaralou a nepomohla tomu ani inovace v podobě modelů Agrostroj SPS-8-49 a Agrostroj SPS 8-050. Další těžkou ranou byl důsledek pádu železné opony a příchod západních výrobců zemědělské techniky. V Agrostroji nedošlo ke vstupu silného zahraničního partnera. Poslední generaci řezaček Agrostroj SPS bylo možné zakoupit v zahraničí od roku 1988 do roku 1994. Maďarského výrobce adaptérů pro české řezačky, firmu KLADO, začátkem 90. let přebrala německá firma Claas.
Snaha prostějovského Agrostroje dohnat západní konkurenci
Agrostroj Prostějov se snažil své řezačky SPS inovovat. Možnost změny rychlostí u hydromechanicky poháněného vkládacího zařízení bylo možné už řídit ve třech stupních, což vedlo k úpravě požadované délky řezanky. Nově také přibyla možnost automatického ostření řezacích nožů. Z hodnocení obsluh bylo broušení u starších modelů Agrostroj SPS-35 TORON velmi pracné a nekomfortní, zajišťovalo se mechanickým ručním pohybem brusného kamene (tady často docházelo k prasknutí brousku a hrozilo poškození nožů od vniknutí větších kusů do řezacího bubnu).
Z důvodu ochrany řezacího ústrojí řezačky Agrostroj SPS přibyl také detektor kovů. Umístěn byl ve spodním plastovém podávacím válci. Při detekci kovového předmětu zablokoval pohon, takže se zastavilo vkládaní a následně došlo ke spuštění reverzu vkládání, dokud cizí těleso nebylo odstraněno.
Po změně režimu však v důsledku náhlého rozšíření západní nabídky samojízdných řezaček došlo k prudkému pokles poptávky a zájmu o české řezačky v zahraničí. To i přesto, že tehdy byla cena nové české řezačky daleko nižší proti tehdejším velkým západním konkurentům s podobným výkonem (Claas, John Deere nebo Mengele). Jistě zde hrál svou roli tým prodejců a marketing západních značek – důraz byl kladen na komfort obsluhy. V tomto ohledu se řezačky z Agrostroje Prostějov nemohly se západní konkurencí rovnat. Letmo si vybavujeme z jednoho českého polního předvádění, že jeden z posledních modelů řezaček byl vybaven centrálním mazáním a za příplatek byla možnost montáže motoru Mercedes. V roce 1996 se cena posledního modelu pohybovala těsně pod jeden milion korun.
Na fotografiích výše můžeme vidět adaptér překopávače kompostu na další využití řezačky Agrostroj SPS-35 TORON z JZD Dolany, který umožňoval kvalitní práci s dokonalým promísením substrátu. První nasazení proběhlo v podniku SEMPRA Hradec Králové, po několika měsících byl představen široké veřejnosti na výstavě Země Živitelka v Českých Budějovicích. Zde získal v expozici Burzy dobrých nápadů Zlatý klas. Autorem byl konstruktér ing. Ždárský (ŠT 180).
Jako nosiče dalších adaptérů s využitím potenciálu výkonného motoru a hydrauliky řezačky Agrostroj SPS-35 TORON umožňovalo tehdy v 80. letech nahradit těžko finančně dostupné západní produkty. Na obrázku výše (vlevo) můžeme vidět vyorávač cukrové řepy KLEINE KR6 s dopravníkem pro nakládku seříznutého chrástu (Německo) . V polistopadových změnách se začalo ZOD Žichlínek zabývat přestavbou řezačky Agrostroj SPS-35 TORON na univerzální nosič tím, že osadilo řezačku kabinou z traktoru ŠT-180. Dále bylo „vykucháno“ řezací ústrojí a to celé bylo nahrazeno nesenou řezačkou značky KEMPER.
Málokdo ví, že český výrobce Agrostroj Prostějov měl dokonce v první polovině 90. let připraven další nový model řezačky Agrostroj UNICUM, ale jeho velkosériová výroba se z důvodu velké finanční náročnosti nerozběhla. Fotografii modelu si můžete prohlédnout v úvodu článku.
Zánik známé české značky Agrostroj Prostějov
Jak už jsme psali v našem prvním článku, Agrostroj Prostějov se po revoluci nedokázal přizpůsobit novým podmínkám a celkový útlum zemědělské výroby jeho pád ještě uspíšil. Nedostatek peněz na nákup materiálu způsobil, že přišel i o poslední zákazníky a v roce 1997 skončil v konkurzu.
Smutné je i to, jak skončil celý archiv Agrostroje. „Prospektová dokumentace, zkušební zprávy a dobová odborná literatura z technické knihovny skončily totiž v kotelně,“ postěžoval si bývalý zaměstnanec Stanislav Brácha na necitlivý zánik archivu firmy Agrostroj Prostějov.
Část dokumentů přešla do státního archivu, zbytek byl zničen. S výjimkou některých písemností, které se podařilo získat bývalým zaměstnancům Agrostroje Prostějov. Ti, když viděli, jak se dokumenty vyhazují do kontejnerů, tak si je začali brát.
Proto prosíme čtenáře, pokud máte ještě nějaké zajímavé podklady k Agrostroji Prostějov, kontaktujte nás. Budeme velmi rádi za zaslané podklady s možností pokračovat v publikování článků o jedné z našich nejvýznamnějších zemědělských značek.
