Mezi první zemědělské stroje patřily prstové koňské sekačky či vazače na samovazech, jimž důmyslnou konstrukci vtiskl americký vynálezce Cyrus Hall McCormick (15. 2. 1809 –13.5. 1884). Následně vybudoval budoucí strojírenské impérium International Harvester Company (dnes součást koncernu CNH). McCormick byl úspěšný vynálezce, většího věhlasu se ale dočkaly spíše jeho obchodní úspěchy částečně přenesené do politiky v tehdejší moderní společnosti. Též byl jedním z prvních, kdo uplatnil marketingové a prodejní síly (zavedení reklamních letáků), aby pronikl na trh se svými výrobky. Tím jak docházelo k rozšiřování nových technologií ze zámoří, začalo i jeho strojní impérium s prvními dovozy již od roku 1909 do Evropy. Následně bylo rozhodnuto o postavení filiálky s výrobou pro Evropu ve městě Neuss v Německu. Od roku 1911 se zde rozběhla naplno výroba zemědělských strojů. Výroba probíhala až do roku 1961.
Mezi prvními produkty vyrobenými v Evropě patřily hlavně stroje na sklizeň pícnin a samovazy. První modely žacích strojů byly taženy koňskou či dobytčí silou. Koňská žačka vynálezce McCormicka zvýšila výkon při sklizni stébelnatých plodin. Tím, jak od žačky vznikaly řádky s hmotou, bylo zároveň usnadněno i jejich nakládání na odvozové povozy. První verze disponovaly centrálním pohonem lišty od pojezdového kola nářadí. Tento pohon byl později nahrazen pohonem od vývodové hřídele traktoru. Toto řešení bylo zavedeno do sériové výroby až od roku 1950. Pohon přes PTO (vývodový hřídel) byl poprvé vyzkoušen koncem 30. let. Svou konstrukcí strojů si McCormick získával stále více spokojených zákazníků. Všechny koňské sekačky a vazače byly v prvních letech výroby poháněné tažnou silou od pojezdových kol na středu převodovky, odtud následně vycházel pohon přes dřevěnou ojnici na pohon kosy.
Na evropských trzích, kam byly stroje dováženy, se řešila pravidla silničního provozu. Proto bylo možné mít lištu na pravé i levé straně. Od roku 1930 začalo převažovat vyvedení žacích lišt na pravé straně. V dnešní době toto řešení bereme jako samozřejmost. Byly také varianty pracovního záběru žacích kos od normální, střední až po velmi široké př.: 1,07 m, 1,22 m, 1,37 m až 1,52 m. Se svou konstrukcí se žací prstové kosy řadily mezi špičku na trhu, byly dodávány i jiným konkurenčním výrobcům zemědělské techniky.
U většiny prvních sekaček a samovazů byly zprvu použity komponenty na uzlovačích "McCormick" nebo "Deering" - tyto jména se nesla i v tehdejším logu IHC. Vznik prvních uzlovačů se datuje rokem 1925. Tehdy měly stejnou konstrukci, odlišovaly se pouze v barevném provedení a označení typu. Od roku 1950 došlo k ustálení barevného provedení strojů, slavné IHC CASE mělo červeno-bílé. S příchodem tažených a samojízdných mlátiček ztrácely samovazy na významu. Poslední samovazy opustily výrobní linku v roce 1962. Za celou dobu bylo vyrobeno ve výrobním závodě Neuss více jak 472 000 kusů žacích lišt a vazačů. Ve 30. letech minulého století patřila firma IHC Neuss mezi přední výrobce zemědělských strojů v Německu. Novou kapitolu psal nárůst výroby traktorů v důsledku technického pokroku. Obrovský pokles výroby nastal s příchodem druhé světové války, kdy se snížila výroba zemědělských strojů a nářadí na minimum. S koncem války rapidně stoupla produkce v souvislosti s vysokou poptávkou po strojích.
Koňské žací stroje byly k nám dováženy v rámci obnovy a rozvoje národního hospodářství. Jeden dochovaný koňský žací stroj u nás pochází z podhůří Orlických hor - konkrétně Králíky (UO). Stroj prošel kompletní renovací díky nadšení skupiny učňů z SOUo Králíky.
Fotogalerie
