Zpráva z testování byla zveřejněna v roce 1977. Sklízecí mlátička SK-5 Niva dorazila do Severní Ameriky pod zahraničním názvem „Belarus Niva SK-5 Self-Propelled Combine“. Téměř veškerá sovětská technika byla vyvážena pod značkou Belarus.
V té době se cena sklízecí mlátičky odhadovala na 27 926,24 amerických dolarů. Údaje jsou uvedeny v porovnání s referenční sklízecí mlátičkou, aby bylo možné testované stroje vzájemně porovnávat. V té době (1977) byl referenčním strojem John Deere Sidehill 6600.
Sklízecí mlátička SK-5 Niva v rámci testování odpracovala 169 hodin a sklidila plodiny z výměry 354 hektarů.
Sklízecí mlátička SK-5 Niva se výborně osvědčila při sklizni suchých a olejnatých zrn. V těžkých vlhkých podmínkách byly výsledky vyhodnoceny jako „dobré“. Abychom rozuměli, známky se dávají jako ve škole: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný a nedostatečný.
Motor sklízecí mlátičky o výkonu 110 koní byl dostačující. V obtížných podmínkách ale pracoval na hranici svých možností. Došlo k problémům s nasáváním vzduchu do motoru, zanášel se filtr, což způsobovalo nepravidelný chod motoru a obtížné startování motoru.
Stabilita mlátičky byla dobrá i při plné kapacitě zásobníku – a to díky nízkému těžišti stroje.
Zpráva obsahuje mnoho stížností na kabinu – ovládací páky byly nepohodlné a neposkytují zpětnou vazbu. V kabině bylo během testování příliš mnoho prachu a hlučnost dosahovala 90 dB. Při práci v noci se vyskytly problémy: nevyhovovalo dálkové světlo. Obsluhu rušily odrazy od rolet na čelním skle. Zároveň bylo poznamenáno, že rolety sice pomáhaly v boji s horkem, ale znesnadňovaly stírání čelního skla. Výhled zprava omezoval zásobník zrna. Hodnotící komise si také postěžovala na nízkou přepravní rychlost (do 20 km/h), která je při dlouhých přejezdech nevyhovující.
Nastavení sklízecí mlátičky pro sklizeň konkrétní plodiny bylo pohodlné a nezpůsobovalo potíže. Úpravy mohla provést jedna osoba. Podle komise by mohl mít zásobník vyšší objem – je příliš malý na výkon, který poskytuje SK-5 Niva.
Specialistům PAMI se nelíbila technická dokumentace dodávaná se strojem. Technická dokumentace byla podle nich až příliš podrobná a těžko ji člověk vnímal. Zajímavostí je, že většina použitých ložisek na stroji tehdy nebyla kompatibilní s těmi, které nabízel americký trh. To se specialistům nelíbilo.
Během testů se objevilo mnoho malých poruch, které společně vedly k dlouhým prostojům. Zpráva také uvádí, že na testování byla dodána špatná mlátička. Prodejce měl také nedostatečně vyškolený personál.
Na závěr specialisté z PAMI sestavili seznam doporučení, co by měl výrobce na sklízecí mlátičce vylepšit. Jmenovitě šlo například o změnu řízení pro zmenšení poloměru otáčení, zvětšení zásobníku na zrno (výrobce pak slíbil dodání většího zásobníku), dodání sady pro řezání slámy a zajištění vyšší účinnosti chlazení motoru. V kabině šlo o změnu úhlu rolet, vylepšení dálkových světel a změnu sání vzduchu do kabiny pro ochranu před prachem. Specialisté také doporučili přepsat návod k obsluze stroje a zlepšit předprodejní přípravu mlátičky.
