Samojízdný lis na fotografiích byl vyvinut již v 50. letech minulého století. Stroj měl sbírat a lisovat do balíků posečenou píci shrnutou do řádků. Na tom není nic výjimečného. To dokázaly i klasické tažené lisy – tyto lisy ale potřebují jako zdroj energie ke svému provozu traktor.
Samojízdný lis však měl všechny mechanismy včetně vlastního podvozku poháněné vlastním motorem. Osazen byl motorem ZIS-5K s výkonem 53 koní. Při konstrukci lisu bylo použito mnoho dílů ze sklízecích mlátiček Stalinec-4. Šlo zejména o systém řízení, motor, hnací nápravu a hydraulické čerpadlo.
Jak lis pracoval? Pružné prsty bubnového sběrače nabírají posečenou píci a směrují ji na dopravník. Poté hmota padá na šnek a je jím tlačena po jednotlivých částech do lisovací komory. Hotový balík je automaticky svázán.
Plošina pro obsluhu byla umístěna vlevo od lisovací komory. Nacházely se tam také ovládací prvky.
Samojízdný lis se neprosadil. Důvodem byla mimo jiné vysoká poruchovost. Pokud by se stroj dostal na trh, jeho pořizovací cena by byla vysoká. Tehdy (a v jisté míře i dnes) je stále výhodnější používat tažený lis s traktorem.
Dodnes existuje několik výrobců, kteří se věnují výrobě samojízdných lisů. Poptávka po nich je ale omezená. Pokud vás problematika kolem samojízdných lisů zajímá více, v časopisu Agroportal24h.cz 4/2021 se podrobněji věnujeme samojízdnému lisu firmy Deutz-Fahr.
