Zpočátku byla stáj vybavena dvěma dojicími roboty Lely Astronaut, v roce 2013 byl instalován třetí kus a na začátku letošního roku zprovozněn čtvrtý robot. Realizace projektu se však neobešla bez vnitřních stavebních úprav stáje. Z toho důvodu byl prozatím snížen stav ustájených dojnic na 230 kusů. Většinu technologií, o kterých bude ještě řeč, pořídili majitelé z vlastních finančních zdrojů bez dotací. Investice do robotického dojení se však vrátila během pouhých čtyř let! „Ani jsme nepočítali, že to bude tak rychlé. Koupili jsme dva roboty a okamžitě jsme viděli technologický posun i finanční přínos. A tak jsme do roka pořídili další a nečekali jsme na dotace. Zpětně hodnotíme tento krok jako správný,“ uvedl Karel Anděl.
Dojnice mají větší klid a je vyřešen nedostatek pracovní síly
Podle Anděla byl přechod k robotickému dojení obrovským posunem vpřed, neboť do té doby byla využívána několik desítek let stará dojírna. Důvodů pro tak zásadní změnu metody chovu bylo hned několik. V první řadě se majitelé farmy už od 90. let minulého století potýkali s nedostatkem pracovní síly. Lidé z okolí preferují zaměstnání ve výrobních závodech u větších měst jako je Humpolec či Pelhřimov. Také zázemí pro dobytek bylo již nevyhovující. Původní stáj zkrátka nepostačovala tehdejším potřebám. Neuspokojivá byla i dlouhá doba potřebná k dojení, krávy na dojírně trávily příliš moc času a na odpočívání měly jen omezený čas. Stáj s roboty byla sice postavena v roce 2012, s myšlenkou robotického dojení si ale u Andělů pohrávali už pět let před tímto datem.
Užitkovost se během jediného roku od spuštění robotického dojení zvýšila z osmi na deset tisíc kilogramů. Krávy se mohou volně pohybovat a nejsou rušeny lidmi. Že se majitelé nakonec „vydali správnou cestou“, to dokazují i následující řádky. Provoz živočišné výroby (včetně mladého skotu) aktuálně zajišťuje pouze pět zaměstnanců. Co se zdravotního stavu dojnic týče, až na mastitidy, které se nyní daří eliminovat, jsou krávy v dobré kondici a podle chovatele v posledních letech například reprodukčními problémy dojnice netrpí vůbec.
Inteligentní systém minimalizuje potřebu lidské síly
Podle chovatele si dojnice na roboty zvykly okamžitě. Po porodu je jalovice ponechána dvě hodiny u telete. Následně, než si jalovice navykne docházet k robotu samostatně, je vhodné ji ihned doprovodit do robota. Po třetím dojení je většinou již zvyklá.
Když se robot poprvé spouštěl, přiřadili k němu patnáct dojnic, které pracovníci týden doprovázeli, než se naučily samy k robotu docházet. Poté byly ke skupině postupně po pěti kusech připojovány další dojnice.
Zpočátku obsluhoval jeden dojicí robot 60 dojnic. Poté, co přibyli další roboti, připadlo na jednoho robota 55 dojnic. Více kusů na jednoho robota by bylo v daném stavu dojnic (dojivost 11,5 až 12 tisíc litrů) problematické a ústilo by ve vyšší zánětlivost zvířat a nižší frekvenci návštěv u robota. „Rychlost dojení máme fantastickou – přes tři litry za minutu. Jinde s tím mají problémy. U nás krávy rychle spouští mléko, takže robot zvládne nadojit více a není tolik problémů se záněty a vyšším počtem návštěv u robota. Aktuálně máme denní průměr 3,2 návštěv robota na krávu a průměrně 2,2 návštěv, kdy nedojde k dojení,“ uvedl Anděl.
Přes speciální krční obojky, kterými jsou vybaveny jak dojnice, tak jalovice, robot rozpozná velké množství dat. Podle nich se rozhodne, jestli má zvíře aktuálně nárok na dojení. U Andělů se snaží s daty pracovat co nejvíce, hlavně sledují zdravotní stav krav. Oceňují třeba, že jsou díky vyhodnocování nasbíraných dat upozorněni, když dojnice například osmý až desátý den po otelení přestává žrát. Program poukáže také na to, že kráva namísto obvyklých čtyř návštěv navštívila robota pouze třikrát. Chovatel tak zjistí, jestli jde o zánět, či metabolický problém. Podle Andělů jsou taková data velkým přínosem, co se zdravotního stavu týče, neboť při tak velkém počtu dojnic není v lidských silách kontrolovat je individuálně (nedostatek pracovní síly a další faktory). Naproti tomu robot efektivně zastoupí člověka a zajistí veškerý potřebný dohled.
Chovatelé oceňují také možnost sledování říje. Vedle toho robot samozřejmě dozoruje kvalitu, vodivost, barvu a teplotu mléka či zaznamenává různé příměsi v mléce. Veškeré informace jsou ukládány do programu pro management farmy Lely T4C, k němuž je zajištěn přístup přes webové rozhraní nebo mobilní aplikaci. I majitel přes mobilní aplikaci sleduje příjem krmiva, dobu žraní, dojení, přístupy do robota, kvalitu mléka, produktivitu, dobu dojení jednotlivých čtvrtí, množství granulí, může ovládat i selekční branky či robota. Pan Anděl nyní očekává novou platformu Lely Horizon, jež má brzy přijít na trh.
Dojicí robot Lely Astronaut A4 versus A5: v čem tkví technologický pokrok?
Ve společnosti AGROSEV jsou provozováni celkem čtyři dojicí roboti Lely Astronaut, přičemž jde o zástupce hned dvou generací: A4 a nejnovější A5. Majitelé tak mohou stroje na základě vlastních praktických zkušeností porovnávat. Podle pana Anděla lze při srovnávání generací A3 s A4 hovořit o revoluci, zatímco při srovnávání modelu A4 s nejnovějším A5 jde spíše o evoluci. Lely Astronaut A5 si totiž ponechal osvědčené technologie z A4, ale problematické technologie byly vylepšeny. Lely Astronaut A5 je proto jedním z nejúspěšnějších dojicích robotů vůbec, který opět zajistil nizozemské firmě Lely náskok před konkurencí – podle majitelů můžeme hovořit až o několika letech. To byl také důvod, proč zvolili pro svou farmu právě technologie od Lely.
Lely Astronaut A5 se podle majitelů může pyšnit tišším provozem, rychlejším ramenem, které pro svůj provoz už nevyužívá vzduch, ale elektřinu, přesnějším prováděním ostřiků struků a lepšími kartáči pro čištění struků. Jeho součástí je i spolehlivá rotační pumpa a samozřejmě nechybí přesné snímání dojnice 3D kamerou. Celkově je robot podle majitelů více digitální, jako uživatelé to ale skoro nevnímají. Jakmile byla nová A5 instalována, v rámci služeb firmy AGRO-partner Soběslav, která tyto technologie v ČR nabízí, byl chovatelům poskytnut poradenský servis (FMS – Farm management support). Jak se ale pracovníci záhy přesvědčili, ovládání nového robota je velmi intuitivní a příliš se neliší od verze A4.
Mléko po nadojení putuje do centrálního tanku Lely Nautilus. Na farmě AGROSEV si navíc nechali přistavět další 200l nerezový tank, do kterého mléko proudí, když se hlavní tank čistí nebo vyprazdňuje. Pokud mléko vykazuje nežádoucí hodnoty, je automaticky robotem separováno. U jednoho robota jsme viděli i zařízení na vzorkování LelyShuttle, které v době vzorkování automaticky odebírá vzorek z každého dojení. Mléko je dodáváno do Madety, pro obyvatele nedalekého města je u areálu farmy provozován mlékomat.
Dojicí roboti jsou vzdáleně provázáni se servisním týmem firmy AGRO-partner Soběslav, takže řadu problémů lze vyřešit vzdáleně. U Andělů se ale na servis nechtějí zcela spoléhat, neboť každá odstávka, byť sebemenší, je ztrátou drahocenného dojení. Majitel proto disponuje zásobou náhradních dílů a je schopen si řadu věcí opravit svépomocí, což je důkazem toho, jak jsou tyto stroje i po servisní stránce uživatelsky přívětivé.
Neúnavný a spolehlivý přihrnovač Lely Juno
Kravám jsou při dojení podávány granule, které si farma nechává vyrábět podle vlastní receptury. Na rozdíl od šrotu či mačkaného krmiva se osvědčily nejlépe. Na farmě provozují vlastní míchárnu krmiv. „Množství loňského krmiva je výrazně nadprůměrné. Kvalita se zatím jeví jako průměrná. Před čtrnácti dny jsme začali využívat loňské krmivo. Navzdory předloňskému panujícímu suchu jsme s vlastním krmivem doposud vždy vyšli, aniž bychom museli snížit krmnou dávku. Vlivem loňských vydatných dešťů se senáže mnohdy dělaly i za mokra. Kukuřice se na poli jevila fantasticky,“ uvedl pan Anděl k loňské úrodě.
Krmivo dojnicím podává samojízdný krmný vůz a o jeho přihrnování se stará Lely Juno, který vyjíždí na předem nastavenou trasu každou hodinu. U Andělů si tento stroj velmi pochvalují, ušetří spoustu manuální práce a je spolehlivý. Za zmínku také stojí drbadla Lely Luna pro krávy umístěná ve stáji.
Vybavení stáje
Firma AGRO-partner Soběslav dodala téměř celé vybavení stáje: zábrany, lopaty, ventilátory, světla, kejdové hospodářství, venkovní nerezovou jímku včetně čerpadla a míchadla či napájecí automaty pro telata.
V hřebeni střechy dřevěné stáje se nachází větrací štěrbina zajišťující odvětrání objektu i jeho prosvětlení. Pro podporu cirkulace vzduchu v objektu byly dokoupeny horizontální ventilátory Arntjen, u nichž si chovatel pochvaluje nízkou hlučnost a automatické přizpůsobení otáček v závislosti na teplotě vzduchu. Hnojná chodba je opatřena mechanickou shrnovací lopatou LJM pro vyklízení kejdy do příčného kejdového kanálu se skluzem kejdy do čerpací jímky. Odtud je kejda čerpána nadzemním potrubím do nadzemní jímky na kejdu Stallkamp. Dodejme, že Lely má ve svém výrobním programu také vysavač kejdy Lely Discovery 120 Collector, který může být v některých stájích alternativou shrnovací lopaty. Chovatel v něm spatřuje výhodu, protože neruší dojnice a nehrne před sebou kejdu, ve které tak dojnice nešlapou, což má pozitivní vliv na zdraví jejich nohou.
Pro volně ustájené dojnice jsou k dispozici stlaná lehátka s meziboxovými zábranami Cow-WellfareFlex Stall, jež zabraňují vzniku otlaků. U jednoho z robotů jsou instalovány branky – dochází tak k vytvoření prostoru, kde lze dojnice zavřít, zamezit útěku a dále s nimi pracovat. U dvojice robotů je instalována pokročilejší technologie, díky níž lze přes dálkové ovládání spustit branku, a vytvořit tak čekárnu pro dojnice mířící do robota. Ačkoliv jsou branky od jiného výrobce, jsou s robotem Lely kompatibilní. Za zmínku také stojí automatické osvětlení, které zajistí přísun světla do stáje vždy na 18 hodin denně.
