Současný stav v ČR
Od roku 2017 je možno sledovat na území České republiky (dále ČR) strmý nárůst ploch holin až o cca 187 % rozlohy z roku 2017. V roce 2021 pak růst plochy holin dosáhl svého maxima, které činilo 76 592 ha. Z této výměry bylo však zalesněno přirozenou nebo umělou obnovou pouze 53 %. Obdobný trend byl zaznamenán i v roce 2020 a 2022 , přičemž plocha holin se pohybovala okolo 69 000 ha. Z hlediska vlastní výměry dosahují holiny nejčastěji 10 ha , ale lze nalézt i plochy větší než 50 ha . V současné době by však měly být tyto velkoplošné holiny již zalesněny. Dá se však očekávat jejich opětovné částečné zalesnění, jelikož ujímavost sadebního materiálu v ČR se pohybuje okolo 60 % , což je značně alarmující. Bude-li přihlédnuto i k nedostatku pracovníků v lesnictví, je nutno přemýšlet o využití efektivnějšího řešení, než je pouhá lidská síla. Výrobci lesních strojů proto nabízejí zajímavou mechanizaci pro zalesňování sadbou.
Rýhovací zalesňovací stroje
Tyto stroje nejsou žádnou novinkou. Existují již desetiletí a jejich výroba se nachází například i v ČR (ŠLP Masarykův les Křtiny, MENDELU) či v Polsku (STARTLAS sp. z.o.o.). Rýhovací zalesňovací stroje (dále RZS) jsou ve své podstatě nesené pluhy na tříbodovém závěsu univerzálních kolových traktorů. Princip tohoto stroje je jednoduchý. V přední části RZS se nachází rozrývací břit, který vytvoří rýhu do půdy. Následně obsluha sedící na RZS vloží do rýhy sazenici a ta je pak přimáčknuta přítlačnými válci. Díky jednoduchosti výsadby je produktivita stroje v optimálních podmínkách až 10 000 sazenic / 8 hodin . Tato výsadba ale vyžaduje minimálně 3 osoby , konkrétně řidiče traktoru, obsluhu stroje a osobu, která bude přitlačovat půdu okolo sazenic za strojem, jelikož přítlačné válce nevyvíjejí vždy dostatečný tlak. Dále také pro užití RZS musí být provedena příprava půdy a nejlépe i odstranění pařezů. Tato technologie je dále omezena kamenitostí půdy či svahovou dostupností traktoru, případně nemožností aplikace přídavných hnojiv a závlahy (v současné době ve výzkumu). Tato problematika vede výrobce k vývoji nových technologiích pro výsadbu.
Sázecí adaptér pro železného koně
Sázecí adaptér uložený na tříbodovém závěsu železného koně byl vyvinut v rámci společnosti Pfanzelt Maschinenbau GmbH v projektu „Natural reforestration“ a jeho představení proběhlo na veletrhu KWF- Tagung 2022 . Adaptér se skládá z tubusu, sazeče a hutnících hrotů. V horní části tohoto zařízení se pak nachází pásový podavač s kapacitou 50 sazenic . Tvar kazet v podavači může být čtvercový o rozměru 6×6 cm nebo kruhový s průměrem 6,5 cm . Samotná výsadba probíhá poloautomaticky. Při započetí výsadby nejdříve sazeč vnikne do půdy a otevře své čelisti. Následně spadne do otvoru sazenice z podavače, který ji posunutím pásů vhodí do vodicího tubusu. Poté se otevřený sazeč zvedne a do půdy v okolí sazenice vniknou hutnící hroty. Ty půdu přimáčknou ke kořenům sazenice. Samotný sázecí adaptér dokáže vysadit sazenici o celkové výšce 45 cm a umožňuje zaznamenat pohyb železného koně a tím i identifikovat řadu sazenic pro následnou péči. Sázecí adaptér nebo železného koně lze vybavit půdní frézou pro pomístnou přípravu půdy.
Sázecí hlavice
Jedná se o hlavice, jež lze umístit na harvestor nebo rypadlo (kolové, pásové či kráčivé) od hmotnosti 8 t , případně 14 t . Sázecí hlavice se skládají z obdobných komponentů jako sázecí adaptér, ovšem měřítko jednotlivých součástí je daleko větší. Sazeč pronikne do půdy a rozevře své čelisti. Podavač se pootočí a do tubus spadne sazenice, která však nepadá tubusem volným pádem, ale je snesena k sazeči za pomoci přímočarých hydromotorů. Následně je sazenice upuštěna a spadne do půdy. Poté se sazeč zvedne a půda je kolem sazenice přitlačena jednou nebo dvěma hutnícími patkami, ovládanými hydraulicky a v některých případech dokáží zhutnit půdu na 90 % původního stavu. Kapacita podavačů sázecí hlavice se pohybuje v rozmezí 72 až 720 ks sazenic, a to v závislosti na velikosti kazety a hmotnosti základního stroje. Nedílnou součástí každé hlavice je i břit (pevný či výklopný) pro odklopení travního drnu a následnou výsadbu do dané plošky. Výrobce Risutec Oy je schopen vytvořit mimo břitu i jamkovací nože či rozrývače a další různé nástroje pro přípravu půdy. Velkou výhodou těchto zařízení je možnost během výsadby aplikovat repelenty proti okusu zvěří, herbicidy a hnojiva. Dále jsou hlavice vybaveny závlahovým systémem s vodou či vodním gelem. Risutec Oy přidává do výbavy hlavice i systém pro postřik sazenice proti klikorohu borovému, který se řadí mezi problematické škůdce při zalesnění. Dále jako jediný výrobce na trhu dokáže vysazovat sazenice do pravidelného sponu s přesností až na 1 cm a zaznamenat GPS souřadnice každé sazenice a informace o ní. Produktivita těchto strojů se pohybuje v rozmezí 300 až 450 sazenic za hodinu a jsou schopny vysadit sazenici o celkové výšce 50 cm .
Sázecí modulové nástavby
V současnosti existují na trhu i modulové sázecí nástavby pro vyvážecí traktory v rámci harvestorové technologie, která se v současnosti podílí na těžbě v ČR z 45 % a ve Finsku dokonce z 90 % . Aktuálně existují dva typy těchto nástaveb dle úrovně automatizace a případně způsobu výsadby. První typ je od firmy Plantma Forestry AB a je poloautomatický. Jeho ovládání vyžaduje operátora vyvážecího traktoru a obsluhu pro nabíjení podavačů sazenicemi z nákladového prostoru. Tyto sazenice se nacházejí v zadní části ložné plochy stroje. Pod těmito podavači je možno nalézt hydraulicky ovládaná ramena, na jejichž konci jsou umístěny sazeče. Do sazečů je zaveden krátký tubus pro vložení sazenice z podavače. Sazenice spadne do tubusu v momentě, kdy jsou ramena v horní poloze. Výsadba pak probíhá pohybem ramen směrem dolů, kde sazeč vytvoří otvor a sazenice do něj propadne. Poté je opět půda okolo sazenice zhutněna. Před výsadbou je půda připravena za pomoci skarifikátorů pod čelní mříží ložné plochy vyvážecího traktoru. Druhý typ sázecí modulové nástavby dodává na trh Risutec Oy a je plně automatický vyjma řízení vyvážecího traktoru. Systém výsadby je obdobný jako u RZS . Rozdílem však je, že celý systém sázení je umístěn na hydraulicky ovládaném rameni s možností zdvihu. Celkově je nástavba vybavena dvěma rameny. Na každém rameni jsou připevněny tři rozrývače pro přípravu půdy. Za těmito rozrývači se nachází rozrývací břit, který vytvoří rýhu, do které spadne automaticky sazenice dopravená potrubím z nákladového prostoru. Následně je rýha zahrnována disky a zhutněna přítlačnými koly. Oba typy umožňují aplikaci závlahy, hnojiva atd. shodně jako sázecí hlavice. Výrobce Risutec Oy dodává ke strojům obdobný systém jako ke svým hlavicím pro informace o poloze sazenice a další. Kapacita úložiště sazenic modulárních sázecích nástaveb činí 6 000 až 20 000 tisíc sazenic, přičemž produktivita je například u nástavby od Plantma Forestry AB v optimálních podmínkách přes 40 sazenic za minutu.
Shrnutí
V současnosti je preferována manuální výsadba, což je značně nákladné a kvalita výsadby bývá nízká, a to v důsledku úbytku kvalifikovaného personálu. Přihlédne-li se k zvyšujícímu tlaku na snížení nákladů na zalesnění a také snížení mortality sazenic, nelze než konstatovat, že mechanizace pro zalesňování bude stále více zapotřebí, a to především i kvůli možnosti aplikace závlahy nebo hnojiva například pro překonání šoku po výsadbě. Samozřejmě další výhodou je vysoká produktivita práce, která umožňuje využít optimální období pro výsadbu. Za nejvhodnější stroj k zalesňování pro podmínky střední Evropy lze považovat sázecí hlavice, které dokáží udržet pravidelný spon. Je možné je nasadit do jakéhokoliv terénu, příkrého svahu (možnost naklápění hlavice) a jejich přidanou hodnotou je možnost více operací v rámci výsadby od závlahy až po ošetření proti okusu zvěří atd. Popřípadě je možné s hlavicemi shrnout těžební zbytky či základní stroj užít na lesní těžbu nebo zemní práce (rypadla). Nejznámější a nejpoužívanější stroje v ČR pro sázení tedy RZS dosahují sice vysoké produktivity , avšak kvalita výsadby je nižší, možnost nasazení do složitých terénu je omezená a příprava půdy nákladná. Modulové nástavby pro vyvážecí traktory v podmínkách střední Evropy a především ČR jsou nepoužitelné vzhledem k produktivitě, pořizovacím nákladům a dostupnosti v terénu. Tyto stroje byly vyvinuty především pro velkoplošné holé seče na rovině. Otázkou zůstává kvalita výsadby a produktivita u sázecího adaptéru železného koně.
