Československé státní statky vznikly 1. ledna 1949 z bývalého podniku Československé státní lesy a statky a státního podniku. Hlavním úkolem nového podniku na základě zákona o dvouletém hospodářském plánu č. 192/1946 Sb., bylo odstraňování škod způsobených okupací, předstižení předválečné produkce, důležité bylo dodávat nejvhodnější druhy osiv a být v čele zemědělského pokroku. Národní podnik postupně získal rozsáhlé objekty šlechtických, zbytkových i církevních velkostatků, horských pastvinářských družstev či neosídlenou půdu v příhraničních oblastech.
My se dnes přeneseme do historie na Kralicku. Základem statku se stal bývalý dvůr Králíky, pozemky ve vesnicích Červený Potok, Heřmanice, Hedeč a další zemědělská půda, která v té době nebyla obhospodařována. Původně byl statek součástí Státního statku, n.p. Kostelec nad Orlicí.
1. ledna 1951 byl ke statku v Králíkách připojen Semenářský státní statek Rokytnice v Orlických horách. V roce 1951, na základě vládního nařízení č. 82/1951 Sb., ze dne 9. října 1951 se vytvořil zcela nový právní základ pro oblast hospodaření státních statků. V první instanci se z jednotlivých statků a samostatně bilancujících výrobních a obchodních složek národního podniku Československé státní statky zřídily dnem 1. ledna 1952 samostatné národní podniky, které používaly název Státní statek v ..., národní podnik. Takto vznikl i samostatný Státní statek v Králíkách, národní podnik.
Pod názvem Státní statek, n.p. Králíky zahájil svoji činnost v roce 1960 zápisem do obchodního rejstříku v důsledku nové územní reorganizace, při které došlo k přesunutí role řízení zemědělské výroby na okresní národní výbory. Konkrétně na příslušné zemědělské odbory. Úroveň hospodaření státního statku byla v této době velice nízká (hektarové výnosy dosahovaly okolo 14 metráků obilí z hektaru, výroba mléka nedosahovala ani 2 000 litrů na jednu dojnici). Zřizovací listinu ze dne 1. července 1960 vydala rada Okresního národního výboru v Ústí nad Orlicí dne 23. června 1960. Současně rada okresního národního výboru začlenila do podniku provozní jednotky – hospodářství Králíky I, Králíky II, Dolní Hedeč, Červený Potok, Heřmanice a Žamberk ze správy zaniklého statku, n.p. Kostelec nad Orlicí a provozní jednotku hospodářství Velká Morava ze zrušeného podniku Státního statku, n.p. Hanušovice.
Základní činnost podniku tvořila zemědělská výroba rostlinných a živočišných výrobků, přidružená výroba a další případná mimoresortní činnost. Statek byl zapsán pod názvem: Státní statek v Králíkách, národní podnik se sídlem v Králíkách. Členil se na závody, které byly jeho základními jednotkami: Králíky, Červený Potok, Červená Voda, Prostřední Lipka, kuchyně, vedení podniku, dílny, stavební středisko, materiálně – technické zásobování (MTZ) a zemědělské odborné učiliště.
Zpočátku statek hospodařil na výměře 2 645,82 ha, z toho 1 701,54 ha orné půdy, ovšem jeho hospodaření se neobešlo bez problémů, které vyplývaly z objektivních i subjektivních příčin. Nepříznivé klimatické podmínky na straně jedné, špatná organizace práce a nezodpovědný přístup mnohých zaměstnanců na straně druhé působily těžkosti, se kterými se statek potýkal. Patřil do takzvané horské skupiny. Jeho prvním ředitelem se stal Karel Mikulec a hlavním ekonomem Vladimír Horáček.
V roce 1962 byla do státního statku začleněna okolní špatně hospodařící Jednotná zemědělská družstva Prostřední Lipka, Horní Lipka a Dolní Morava. V téže době vznikl i Státní statek Mladkov, do kterého byla začleněna další Jednotná zemědělská družstva – Vlčkovice, Těchonín, Mladkov, Lichkov, Boříkovice a Dolní Lipka. V roce 1964 pak bylo do Státního statku v Králíkách začleněno i největší sloučené Jednotné zemědělské družstvo v oblasti, a sice Červená Voda.
Od 70. let podnik hospodařil ve dvoustupňovém systému řízení, přičemž prvním stupněm byly provozní jednotky a druhým stupněm vedení podniku. Provozní jednotky tvořila tato hospodářství: Králíky, Červený Potok, Prostřední Lipka, Červená Voda, Boříkovice, Mladkov, Žamberk a provozní jednotky pomocné výroby, jako byly Opravářské středisko v Mládkově, Středisko materiálně – technického zásobování Králíky a opravárenská činnost Zemědělského odborného učiliště Králíky na základě patronátní smlouvy. V následujících letech se postavení statku upevnilo a postupně se zvyšovala výroba. Když pak 1. ledna 1971 došlo ke sloučení Státních statků Mladkov a Králíky, vznikl tak největší zemědělský podnik v okrese Ústí nad Orlicí pod názvem Státní statek Králíky, n.p. V roce 1974 bylo naopak ze statku do okolních jednotných zemědělských družstev delimitováno hospodářství v Žamberku. Pro zvýšení výroby statek podnikl řadu opatření, zejména rekultivace a rozsáhlé meliorace, byly vystavěny velkokapacitní stáje pro dobytek a hledaly se způsoby pro stabilizace pracovníků, například výstavbou bytů.
Co se týkalo zemědělské výroby, statek zajišťoval jak rostlinnou, tak živočišnou, která byla podporována vlastní opravárenskou činností i přidruženou výrobou.
Umístění statku nebylo pro zemědělskou výrobu ideální. Členitost terénu byla spjata se vznikem Kladské kotliny, jejíž součástí je i Králická brázda. Tu tvoří především opuky křídového podzolová, což je půda lehká až střední, s mělkou ornicí a výrazně kyselá. Nadmořská výška se pohybuje průměrně kolem 600 metrů, přičemž nejníže položené jsou pozemky v oblasti Těchonína ve výšce 470 metrů a nejvýše leží Horní Lipka ve výšce 910 metrů nad mořem. Agroklimatické podmínky statek řadily do výrobního typu horského, 1. a 2. mírně chladné, vlhké suboblasti. Tomuto odpovídalo i výrobní zaměření statku na víceleté pícniny, obiloviny, krmné okopaniny, brambory a technické plodiny – zejména len. Hlavní náplní rostlinné výroby byla produkce objemné píce a statkových krmiv pro potřeby vlastní rozvinuté výroby. Obiloviny nebyly pro horské oblasti vhodnými plodinami, přesto se pěstoval krmný ječmen a potravinářské žito, doplňkově i ozimá pšenice a oves. Důležitou plodinou byly brambory, a to jak konzumní, tak průmyslové. Nejefektivnější tržní plodinou však byla tradiční podhorská a horská zemědělská plodina – len.
Co se týká výroby živočišné, tak byl statek zaměřen výhradně na chov skotu. Vepřové, drůbeží maso a vejce produkoval v rámci společných zemědělských podniků. Statek se specializoval zejména na chov dojnic a odchov jalovic pro vlastní reprodukční proces a na prodej. Živočišná výroba byla organizována v rámci jednotlivých hospodářství, přičemž rozmístění skotu bylo závislé na kapacitách stájí a velikostech pastevních ploch. Vysoká pozornost byla věnována zvyšování úrovně vybraných stájí a v kravíně v Červené Vodě bylo dosaženo užitkovosti přes 5 000 litrů mléka na dojnici. Hlavním směrem živočišné výroby mělo být zvyšování produkce mléka a zvyšování chovatelské hodnoty stáda.
V 70. letech měl statek kolem 680 pracovníků a hospodařilo se již na výměře 7 925 ha zemědělské půdy, z toho 4 576 ha tvořila půda orná. Většina pozemků byla zařazena do horské skupiny 1. a 2. typu. Pokud se jednalo o mzdové prostředky, činila v roce 1972 průměrná mzda na statku 2 158 Kčs, přičemž nejlépe byli placeni ošetřovatelé prasnic, kteří si vydělali až 2 812 Kčs, následovali technicko – hospodářští pracovníci s 2 806 Kčs a dále pak byli kočí 2 632 Kčs a traktoristé – kombajnéři 2 627 Kčs. Nejméně si přirozeně vydělali brigádníci a sezónní pracovníci. V průměru pouhých 1 342 Kčs. Přitom průměrná celostátní odměna na 1 pracovníka u státních statků činila 2 422 Kčs.
V roce 1981 statek hospodařil na 7 671 ha zemědělské půdy, z toho 4 565 ha tvořila půda orná, 1 594 ha louky, 1 472 ha pastviny a 40 ha sady a zahrady. Průměrný počet pracovníků v této době činil 830 osob.
O postavení Státního statku Králíky z hlediska hospodaření hovoří pořadí jednotných zemědělských družstev a státních statků podle úrovně za rok 1987, který zpracoval Český statistický úřad v Praze. Státní statek Králíky zaujímal 87. pořadí (z celkového počtu 228 podniků hospodařících na zemědělské půdě) a 4. pořadí mezi státními statky, kterých v této době bylo ve východních Čechách 17.
Na fotografiích můžeme vidět, že na středisku Červená Voda byl testován jeden z prvních prototypů řady Zetor Crystal s výrobním číslem 002.
Fotogalerie
