„Zemědělce drtí přemíra požadavků a administrativy, dlouhodobě proto podporuji snahy o zjednodušení společné zemědělské politiky. Jde o jedno z hlavních témat současných protestů po celé Evropě. Jsem rád, že Evropská komise navrhla novelizovat dvě ze tří základních legislativ ke společné zemědělské politice. Rada ministrů k nim dnes podpořila svou společnou pozici. I když k návrhům máme řadu výhrad, je třeba najít rychlý kompromis navržený do konce programového období, který ještě stihne schválit současný Evropský parlament do konce dubna,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Změny se týkají například standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Konkrétně se zmírní pravidla u DZES 6, 7, a 8. Ta se týkají pokryvnosti půdy, rotace plodin a vyčleňování neprodukčních ploch. Zásadní z hlediska transparentního přístupu je zavedení těchto úprav do konce programového období. Zemědělci hospodařící na nejvýše 10 hektarech budou nově vyjmuti z pravidel podmíněnosti a sankcí. Cílem této změny je zmírnit administrativní zátěž spojenou s kontrolami, která je u malých zemědělských podniků vyšší než u větších. Účinnost některých změn u DZES i malých zemědělců se bude týkat již letošního roku. Členské státy také nově budou moci častěji modifikovat své národní strategické plány, což jim umožní reagovat na aktuální situaci v zemědělství.
„Jen navýšení počtu modifikací problém zcela nevyřeší, proces modifikace totiž běžně trvá déle než 6 měsíců, proto bych uvítal, kdyby Evropská komise byla ambicióznější ohledně lhůt. Stejně tak by bylo vhodné zmírnit požadavky na detaily strategických plánů, což by pomohlo reagovat na změny mnohem pružněji,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
V diskuzi na dnešním jednání Rady otevřel ministr zemědělství Marek Výborný také možnost finanční pomoci pro evropské zemědělce. „Chci, aby Evropská komise zvážila přijetí konkrétní a cílené finanční pomoci pro zemědělce, například ze zemědělské rezervy. Za důležité také považuji prodloužení Dočasného krizového rámce pro oblast zemědělství, který umožňuje členským státům v případě potřeby rychle zemědělcům pomoci,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Druhým velkým tématem dnešního jednání Rady byla situace na komoditních trzích, zejména v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu. Na tento bod se k jednání osobně připojil i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj.
„Za Českou republiku jednoznačně říkám, že musíme nadále podporovat Ukrajinu v boji proti ruskému agresorovi. Aktuálně se na celoevropské úrovni řeší prodloužení bezcelní dohody s Ukrajinou. I dnes na jednání Rady ministrů se vedla poměrně obsáhlá debata o tom, za jakých podmínek má být bezcelní dohoda prodloužena. Za sebe říkám, že to nejhorší, co by se mohlo stát, by byla situace, kdy nedojde k dohodě a 6. června 2024 bychom se vrátili k plným clům. Je potřeba najít kompromis, který pomůže Ukrajině, ale současně nebude pro evropské zemědělce likvidační,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
V debatě členských států dnes zaznívala řada variant, od ochranných opatření k některým dalším komoditám, jako je ječmen nebo pšenice, až po rozšíření referenčního rámce o rok 2021. O tom bude případně rozhodovat na svém zítřejším zasedání Výbor stálých zástupců (COREPER).
Zemědělcům dělají v posledních měsících starosti především klesající výkupní ceny některých komodit v důsledku narušení mezinárodních obchodních toků. ČR proto nedávno iniciovala omezení dovozů obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska do EU.
„Velmi jsem proto uvítal návrh Evropské komise, který zavádí výrazná cla na obilí a olejniny z Ruska a Běloruska. Na trhu je těchto komodit nadbytek a opravdu nevidím důvod, proč by jediné ruské nebo běloruské zrno mělo být v Evropě,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Na okraj jednání Rady dnes ministr zemědělství Marek Výborný jednal se svým dánským protějškem Jacobem Jensenem, zejména k tématu nových genomických technik. Toto téma dnes na jednání Rady ministrů předložilo Španělsko a má velkou podporu i České republiky. Ministr Výborný proto vyzval ostatní ministry a Evropskou komisi, aby pokročila ve vyjednávání o návrhu k novým genomickým technikám. Možné priority nadcházejícího maďarského předsednictví diskutoval ministr Výborný s kolegy z Maďarska, Slovenska, Polska, Slovinska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska.
